Než začneme... ráda bych položila otázku.

Kdo nebo co rozhoduje o tom, kdo je hrdina, a kdo je zbabělec?

Je to společnost, která má své standardy a očekávání, která definují, co to znamená být hrdinou? Jsou to příběhy, které slýcháváme od dětství, legendy o statečných činech, které v tom dychtivém nitru malého človíčka zažehnou touhu, nebo snad dokonce nutnost, něco takového také dokázat a nebát se? Je to snad čas, který má moc měnit naše pohledy na činy, které jsme kdysi považovali za hrdinské nebo zbabělé, a dokážeme je objektivně, bez emocí, hodnotit až s odstupem času? Jsou to okolnosti, které nás obklopují a sehrávají klíčovou roli při tom, na jakou stranu se nakloní jazýček pomyslných vah? Okolnosti, za kterých se člověk může ocitnout v situaci, kde je těžké jednat podle svých ideálů – protože strach, tlak okolí, nebo nečekané komplikace mohou ovlivnit naše jednání. Nebo je to snad naše vlastní vnitřní měřítko, osobní morálka a hodnoty, které ovlivňují, jak vnímáme sebe i ostatní?

Definují zbabělost a hrdinství rozhodnutí, která uděláme?

Pokud ano – řadí se mezi ně všechna? Ta malá i ta velká? Lehká i těžká? Ta, které provedeme v kritické situaci, i ta, která učiníme, zatímco k tomu máme prostor a klid?

Hrdinové jsou často ti, kteří překonali obrovské překážky, bojovali s nepřáteli nebo riskovali své životy pro dobro ostatních.

Zbabělci jsou naopak ti, kteří selhali v okamžiku potřeby, utekli před nebezpečím, nebo zradili něčí důvěru.

Jenže zbabělost není vždy o selhání, ač v sobě nese nádech hanby a slabosti. Často je to instinktivní reakce na nebezpečí, hluboko zakořeněný mechanismus přežití. V době, kdy hrdinové riskují své životy a často čelí nevyhnutelnému nebezpečí, zbabělci možná volí jinou cestu – cestu opatrnosti. Tato opatrnost není bez hodnoty. V mnoha situacích je to právě ona, která zajistí, že člověk přežije, aby mohl bojovat další den.

Každý z nás cítí strach. Každý někdy utekl před neznámým. Přiznání strachu a jeho přijetí je samo o sobě formou odvahy. To, že se někdo rozhodne ustoupit, neznamená, že je navždy odsouzen být zbabělcem.

O hrdinech se vypráví příběhy.

O zbabělcích ne.

Vím, proč tomu tak je.

Přesto bych vám ale ráda pověděla ten svůj.