"Nastup si." přihnal se Otabek na své černé motorce, jako nějaký princ a podával mi helmu.
Neváhal jsem. Fanynky, co mě honily by se nevzdaly, ani kdyby měl nastat konec světa. Vzhledem k tomu, že zachytily mou stopu, zde nebyla jiná možnost než nasednout.
Nasadil jsem si helmu a vyhoupl se za Altina na motorku.
Rychlost, kterou se rozjela, mě málem strhla na zem, ale stihl jsem se zachytit za Otabkův pás.
"Dávej si pozor!" zakřičel jsem a pevně se na něj přitiskl.
Bylo to vlastně poprvé, co jsem na nějaké motorce jel rychleji než doporučenou rychlostí. Srdce mi strachem a vzrušením bylo tak rychle jako jela motorka sama.
"Můžeš být rád, že jsem se tam vůbec objevil." pousmál se Otabek a mírně zpomalil.
"Díky..." zašeptal jsem, protože mě samotnému se nelíbilo, když jsem to musel někomu říkat.
"Jsi celkem populární." ozval se Otabek, ale jeho tvář tentokrát zůstala v klidu.
Celkem špatně jsem ho slyšel, tak jsem doufal, že jsem slyšel dobře.
"Celkem? Hm... Štve mě to..." odsekl jsem naštvaný snad na všechny a na všechno.
Na Altinově tváři se opět objevil slabý úsměv. Zvláštní, na veřejnosti se moc neprojevuje, ale teď...
"Dal by sis kafe?" zeptal se a z ničeho nic zpomalil. Zastavili jsme před kavárnou.

"Dal." vyštěkl Yuri a rychlostí blesku slezl z motorky.
Strčil mi do rukou helmu a rázným krokem odkráčel do kavárny.
Následoval jsem ho a ukázal na stůl s rozpitou kávou.
"Ta je moje." řekl jsem a šel si sednout.
Yuri si sedl naproti mě a kávu si změřil podezřívavým pohledem.
"Ty mi chceš říct, že jsi od ní jen tak odešel se projet na motorce a náhodou narazil na mě?" vzhlédl. Jeho modré oči se do mě zavrtaly a hledaly odpovědi.
"No... ne." pokýval jsem hlavou.
"Může za to tahle fotka." vytáhl jsem z kapsy mobil a ukázal mu jeho vlastní fotku na instagramu.
Byl tam on, jak vychází ze stadionu a v pozadí za ním se už hromadí stalkerky.
"Neříkej mi, že jsi si toho nevšiml..." nadzvedl jsem obočí a čekal.
Yuri fotku důkladně prozkoumal a opřel se o židli.
"Měl jsem hlavu plnou jiných věcí." zamračil se a nasadil si kapuci od své mikiny s tygrem.
"Jako třeba?" zeptal jsem se a naznačil číšnici, že chci další kávu.
"JJ..!" zavrčel Yuri a pěstí bouchl do stolu.
Kavárna ztichla a zvědavé oči se k nám otočily. Po chvíli se rozhovory zase rozběhly po svých stezkách.
"Chápu."

Otabek měl zase ten svůj nicneříkající výraz. Celkem mě štvalo, že hodně vypadal jako JJ, ale jeho styl chování a přízvuk, když mluvil, ho dělal o tolik lepším... Přemýšlel jsem, jaké by to bylo stát vedle něj na druhém místě se stříbrnou medailí na krku. Asi by mi to ani tolik nevadilo, jako kdyby tam měl stát JJ.
Ten chlap mě dokázal vytočit...
"Káva." usmála se na mě servírka, položila ji přede mě na stůl a trochu zklamaně odešla.
"Myslím, že od tebe čekala aspoň úsměv." poznamenal Otabek a znovu se mírně pousmál.
Do čela mu spadl pramen vlasů. Zvedl jsem se a upravil ho na své místo. Iritoval mě tam....
"Tobě nevadí, když máš vlasy v očích?" zeptal se a doupravil si své vlasy.
"Ani ne." pokrčil jsem rameny a slabě foukl do vlasů, co mi zakrývaly oči.
"Mohl bys je dát takhle na stranu..." Otabek se zvedl ze židle a přes stůl se natáhl k mým vlasům. Jeho teplá ruka se na okamžik dotkla mé tváře a schovala pramen mých vlasů za ucho. Odtáhl se a jeho oči mě začaly znovu zkoumat. Vlasy mi opět spadly do obličeje, já sám si je znovu upravil za ucho a trochu se pousmál. Celý ten moment byl kouzelný.
Otabkovy oči se rozzářily.

Přikryl jsem si rukou ústa a podíval se jinam. Bál jsem se, že půjde slyšet můj zrychlený dech a půjdou vidět moje nach nabírající tváře. Vlastně to bylo jedno, protože moje červené uši nezakryje nic.
"Otabku?" podivil se Yuri a vlasy mu opět spadly do tváře. Tentokrát si je neupravil.
"Já jen..." chtěl bych tě políbit, protože jsi to nejroztomilejší stvoření, co jsem kdy viděl-
"...vystydne ti káva." odkašlal jsem si a napil se ze svého vlažného šálku. Myslel jsem si snad, že mě ta studená káva nějak schladí, abych neměl bouli v kalhotách? Ne. Ale bylo by to příhodné...
Yuri jen nadzvedl obočí a usrkl z toho svého. Seděli jsme naproti sobě a ani jeden z nás nic neříkal. Nastala taková ta trapná chvíle ticha, dokud Yurimu nezavrněl telefon.
Ano, zavrněl.
"To je Yakov..." zašeptal nanejvýš naštvaným tónem a zmáčkl mobil v ruce tak silně, až mu z toho zbělaly klouby.
"Co s ním?" zeptal jsem se a poposedl. Začínal jsem si připadat opravdu nepohodlně.
"Mám si pohnout na hotel na společnou večeři." zabručel, hodil do sebe zbytek svojí kávy a vstal od stolu tak prudce, že málem spadla jeho židle.
Rychlými kroky se vydal ke dveřím.

Jenom jsem uslyšel nepříjemný zvuk šoupající se židle po podlaze a Otabkova ruka mě pevně chytla za zápěstí.
"Odvezu tě. Všichni soutěžící mají stejný hotel, tak-"
"Já vím." přerušil jsem ho.
Byl jsem jenom naštvaný na Yakova, že zkazil tak hezkou chvíli, že jsem zase vyletěl...
"Bylo by to fajn." kývl jsem jen a počkal na něj u dveří, než zaplatí.
Nasedl na motorku a já ho zase pevně objal. Ne že bych počítal s tím, že se budu zase bát, teď už by to mělo být v pohodě, ale bylo to tak lepší. Příjemnější.
"Yuri?" otočil se Otabek dozadu.
"Hm?" povytáhl jsem obočí a schoval si vlasy za ucho.
"Nemáš helmu." řekl mdlým tónem, ale pousmál se u toho.
To mi stačilo. Usmál jsem se nazpátek, i když to opravdu často nedělám a nasadil si helmu, kterou mi podával.
Rozjeli jsme se. Už jsme neměli tak rychle jako předtím. Celé to bylo tak uvolněné a... dalo by se říct, že i romantické.
Cesta uběhla celkem rychle a když jsme zastavili před hotelem, všiml jsem si, jak se na mě Otabek snaží dívat přes zpětné zrcátko.
V hlavě mi proběhlo pár myšlenek a já zčervenal při jedné z nich. Co když na mě koukal celou cestu?

Blížili jsme se ke vchodu od hotelu a můj kamarád v kalhotách se pořád nechtěl zklidnit. Zbývalo mi jen doufat, že si toho nikdo nevšimne.
Jenže má zvrhlá mysl na tom byla jinak. Nedalo mi to a začal jsem přemýšlet o úchylárnách.
"Musím na tu večeři." mávl na mě Yuri a poklusem vyběhl do schodů.
Jsem to ale debil...
Doběhl jsem ho, popadl za zápěstí a nehledě na jeho protesty ho odtáhl do nedaleké chodby s mým pokojem.
Namáčkl jsem ho do výklenku od mých dveří a políbil jsem ho. Odstrčil mě.
"Co to proboha-!" utišil jsem jeho, až moc hlasitý projev, dalším polibkem.
"Chci to s tebou dělat." oznámil jsem narovinu a otřel se o něj svým rozkrokem, abych svým slovům dodal na váze.
"Cože?" vyjekl Yuri a odstrčil mě, aby se ho nemohl dotýkat můj penis.
"Chci s tebou mít sex." zopakoval jsem a kousl se do rtu.
Jestli se to teď celé podělá, tak už s ním nejspíš nikdy nepromluvím. On není ten typ, co by si všechno nechal líbit nebo něco přešel mávnutím ruky. Ale přece jenom, je mezi námi jenom tři roky rozdíl...
"Já tě slyšel, ale... se mnou?!"

Snažil jsem se kontrolovat svůj dech, dívat se mu do očí, aniž bych musel studem uhnout, ale hlavně jsem se snažil nezčervenat.
"Ano. S nikým jiným." vydechl a já myslel, že se rozbrečím z toho, jak na mě jeho slova působí. Prostě jsem nemohl zůstat nedostupný a lhostejný, jak se povětšinou prezentuji na veřejnosti, ale musel jsem podlehnout někomu mě tak podobnému.
"Ať jde Yakov doprdele..." zamumlal jsem a políbil Altinovy rty.
Teď, jak jsem se na ně soustředil víc, jsem si uvědomil jejich hebkost a sladkou chuť. Vyskočil jsem a nohami se zachytil kolem jeho pasu. Moje erekce už nemohla být déle tajemstvím.
Otabek neohrabaně otevřel dveře, zatímco se snažil plně věnovat mně a při vstupu do pokoje málem zakopl o koberec.
Pustil jsem se ho a pokusil jsem se zbavit nepotřebného oblečení. Stihl jsem si skopnout boty a přetáhnout si přes hlavu svoji oblíbenou mikinu no Otabek si mě chtěl asi vysvléknout sám.
Zvedl mě za pás jako pírko a položil na okraj své postele, rychle mi stáhl kalhoty i boxerky a vzal do ruky můj penis.
"Ah..!" nadržený sten opustil moje hrdlo, aniž bych to sám plánoval.
"Roztáhni nohy." zašeptal a prakticky to udělal rovnou sám.
Sklonil se k tříslům a rty se dotkl mého penisu. Skousl jsem si jazyk. Byl jsem tak vzrušený, že bych se nejraději teď hned udělal a to nemluvím o potřebě sténat.

Olízl jsem jeho penis po celé délce a zasunul si ho, co nejhlouběji do krku mi to jeho délka dovolovala. Nebyla nic moc, ale i přesto byl jeho penis dokonalý. Sál jsem ho a olizoval a užíval si přitom každý sebemenší sten, který Yurio vydal.
Odtáhl jsem se od něj, abych nabral trochu dechu. Yuri nade mnou tiše oddychoval a snažil se rukou zakrýt svůj vzrušený obličej.
"Nemá cenu se snažit." ušklíbl jsem se a zvedl jeho nohy do vzduchu.
Olízl jsem jeho vchod a prsty zmáčkl špičku jeho penisu.
"Wah! Tam dole ne!" vyjekl Yuri a kolem mého jazyka se stáhly stěny jeho útrob.
Vzal mě za vlasy a prudce se mnou škubl do strany. Zasyčel jsem bolestí a vzal ho za zápěstí.
"Promiň..." zajíkl se a pokusil se vrátit do sedu.
"V pořádku." přesvědčil jsem ho a věnoval mu letmý polibek na kůži na ruce.

Byl jsem schopen na něj jenom okouzleně koukat. Proč mě jeho osoba tolik provokovala?
Chtěl jsem si ho k sobě přitáhnout a políbit ho, ale on se opět sklonil do mého klína a vrátil se k dráždění mého penisu.
"Ah!" zasténal jsem, když jsem opět cítil jeho jazyk a rty.
Ucítil jsem tlak na své pozadí a Otabek do mě strčil svůj prst.
Pevně jsem chytl prostěradlo a prohnul se v zádech. Otabek se ve mně pohyboval, jakoby přesně věděl, co má dělat. To už na mě začínalo být moc.
"Al-altino!" vydechl jsem a udělal jsem se Otabkovi do pusy
Klesl jsem na postel a dlaněmi si zakryl obličej. Nemohl jsem se na něj jen tak podívat, když jsem se mi právě vystříkal do pusy...
"Proč příjmení?" uslyšel jsem ho šeptat, tak zvláštně vzdáleně od sebe.
"Já-" nebyl jsem schopen doříct větu.
Otabek přidal druhý prst a znovu začal cílit na mou slabinu.
"Zní to tak... hm... sexy, víš?" zasmál jsem se.
"Altino!" přednesl jsem, jako na nějaké divadelní hře a odkryl si obličej.
Otabek se zvedl z kolen a naklonil se ke mně.

Naše nosy se téměř dotýkaly. Yuri mě bez váhání políbil. Zapojil jsem se do polibku a rukou pomalu jel po jeho těle. Nevynechal jsem žádný záhyb, žádnou křivku a zastavil jsem se na jeho hebkém pozadí. Rozkrokem jsem se natiskl na ten jeho a zakroužil proti němu pánví.
"Můžu?" optal jsem se a rukou si znovu vychutnal jeho pozadí.
"Ale jistě..." uculil se Yurio a zašátral po lemu mého trika.
Přetáhl jsem si ho před hlavu a stejnou rychlostí si sundal i kalhoty se spodním prádlem.
Rukou jsem přejel po svém penisu a vyzvedl jednu jeho nohu do vzduchu, abych se k jeho zadečku lépe dostal.
Yuri se zapřel o matraci a nahodil ten nejlepší výraz na světě.
Byla to směsice vzrušení, dychtivosti a jeho typického úsměvu, který neukazuje jen tak někomu.
Hladce jsem do něj zajel a chvíli počkal, abych mu neublížil. Rukou jsem přejel po jeho noze a políbil ji, protože byla dokonalá, jako všechno ostatní na něm, a nemohla zůstat na ocet.
"Tak už se pohni..." zkroutil páteř a namáhavě, vzhledem ke své pozici, pohnul svou pánví. Nenechal jsem se dál pobízet a dal jsem se do přírazů.
Dnes jsem neměl sex poprvé, ale dozajista bych po dnešku mohl říct, že tohle jako poprvé bylo.

Bylo to prostě dokonalé. Čekal jsem něco opravdu nepříjemného, ale Otabek byl se svou prací až děsivě přesný.
Všechno v mém těle mě nutilo hýbat se s ním a nejlepší na tom všem byl jeho výraz. To jak si to užíval, mě naplňovalo dalšími pocity a já jsem jenom doufal, že to neskončí tak brzo jak se zdálo.
Otabek najednou zpomalil a položil mojí nohu zpátky na zem, a já se musel přetočit zády k němu. Silné přírazy opět začaly, ale tentokrát byly hlubší a mnohem víc to na mě působilo.
Zatl jsem pěsti a s bezeslovným výkřikem jsem postříkal postel svým semenem. Otabek nepřestával přirážet a jelikož jsem teď byl citlivější, začínalo to být nepříjemné.
Otabkův penis se do mě najednou zasunul tak prudce, až to opravdu hlasitě plesklo, a to zalarmovalo celé moje tělo. Každá buňka, která mohla, cítila jeho teplé sperma.
Hrudí jsem klesl na postel a zasněně se usmál. Otabek mě objal a společně jsme se skulili do povlečení.
Jeho prsty mi opět odhrnuly pramen vlasů z tváře.
"Je tak těžké vyjadřovat svoje pocity? Myslím, že tvůj úsměv je nádherný..." prohlásil a rukou mi pocuchal vlasy.
Neodpověděl jsem. Jenom jsem se usmál.

Děkuji za názor v komentářích :)
Asa-chan