Od zahájení loňské vánoční literární soutěže je součástí knihy menší pravopisné okénko. Hodně často se v soutěžích setkávám s opakujícími se chybami, kterým se dá velmi snadno předejít. Pokud si v pravopisu zas tolik nevěříte, mohly by se vám následující řádky hodit. Naopak pokud jste si svým pravopisem jistí, můžete si ze zvědavosti prohlédnout následující řádky a třeba i přidat něco, v čem víte, že autoři často chybují, ale v tomto pravopisném okénku to chybí.

🌸🌸🌸

PŘÍMÁ ŘEČ

Přímá řeč je něco, na čem váznou příběhy snad nejčastěji. Ve skutečnosti je však její zápis velmi jednoduchý. Zde jsou příklady toho, kolika způsoby se dá přímá řeč napsat:

1, NA ZAČÁTKU VĚTY

„Ahoj," pozdravil Jungkook.
∟ Pokud je přímá řeč na začátku řádku, jde o oznamovací větu a následuje za ní věta uvozovací, přímá řeč vždy končí čárkou a uvozovací věta vždy začíná malým písmenem.

Častá špatná zapsání:
„Ahoj", pozdravil Jungkook.
„Ahoj." Pozdravil Jungkook.
„Ahoj" pozdravil Jungkook.
„Ahoj" Pozdravil Jungkook.

🌸

„Jak se máš?" zeptal se Jungkook.
∟ Pokud je přímá řeč otázkou, končí otazníkem a uvozovací věta začíná malým písmenem.

Častá špatná zapsání:
„Jak se máš?" Zeptal se Jungkook.
„Jak se máš" zeptal se Jungkook.
„Jak se máš?," zeptal se Jungkook.

🌸

„Zhasni!" přikázal Jungkook.
∟ Pokud je přímá řeč rozkazovací, končí vykřičníkem a uvozovací věta začíná malým písmenem.

Častá špatná zapsání:
„Zhasni" přikázal Jungkook.
„Zhasni!," přikázal Jungkook.
„Zhasni!" Přikázal Jungkook.

🌸

„No já nevím..." zaváhal Jungkook.
∟ Výpustka neboli tři tečky se používá zejména, když chcete poukázat na to, že postava nechává vyznít větu do ticha. NEEXISTUJE použít jiné množství teček, používají se POUZE tři.
∟ Lze použít i s otazníkem nebo vykřičníkem (nebo oběma), pokud chcete dodat větě speciální důraz:

1, „A vy jste...?" podíval se Jungkook na neznámého chlapce.
2, „To si děláš...?!" vykřikl Jungkook.
3, „Já tě snad...!" rozčílil se Jungkook.

🌸

„Počkej, to – " Jungkook ztichl uprostřed věty.
∟Pomlčka se používá ve chvíli, kdy je vaše postava náhle přerušena nebo sama náhle zmlkne. Pozor! Neplést si pomlčku se spojovníkem (-), pomlčka na rozdíl od spojovníku, je dlouhá ( – ).

2, NA KONCI VĚTY

Jungkook se zašklebil: „Jako bys to nevěděl."
Jungkook se podivil: „Tys to nevěděl?"
Jungkook vyskočil ze židle: „Tak dost!"
Jungkook zaváhal: „Nejsem si úplně jistý..."
∟Pokud se přímá řeč nachází až za uvozovací větou, končí uvozovací věta dvojtečkou. Přímá řeč začíná velkým písmenem a končí tečkou, otazníkem, vykřičníkem, výpustkou atd. Po takovéto přímé řeči začíná jakýkoli další text na novém řádku.

3, ROZPŮLENÁ PŘÍMÁ ŘEČ

„Jak víš," podíval se na něj Jungkook, „že jsem tam byl?"
∟Pokud by rozdělená přímá řeč nemohla fungovat jako dvě oddělené věty, uvozovací věta končí čárkou a pokračování přímé řeči se zapisuje malým počátečním písmenkem. (Nelze: Jak víš. Že jsem tam byl? / Lze: Jak víš, že jsem tam byl?)

„Tak si to shrňme," promluvil Jungkook. „Ty říkáš, že jsem tam byl, jo?"
∟Pokud by rozdělená přímá řeč mohla fungovat jako dvě oddělené věty, uvozovací věta končí tečkou a pokračování přímé řeči začíná velkým písmenem. (Lze: Tak si to shrňme. Ty říkáš, že jsem tam byl, jo?)

Správně by se měla přímá řeč rozdělovat v odstavci jenom jednou, v opačném případě je text chaotický a nepřehledný.

ANO:
„Jak myslíš," pokrčil rameny Jungkook. Vzal ze stolu skleničku, pomalu upil z vína, a poté svého společníka obdaroval chladným pohledem. „Ale neříkej pak, že jsem tě nevaroval."

NE:
„Jak myslíš," pokrčil rameny Jungkook. Vzal do ruky skleničku a pomalu upil z vína. „Ale neříkej pak," obdaroval svého společníka chladným pohledem, „že jsem tě nevaroval."

Zpravidla platí, že jeden odstavec má obsahovat přímou řeč pouze jedné osoby. Jakmile začne mluvit druhá osoba, přímá řeč patří na nový řádek.

ANO:
„Jak myslíš," pokrčil rameny Jungkook. Vzal ze stolu skleničku, pomalu upil z vína, a poté svého společníka obdaroval chladným pohledem. „Ale neříkej pak, že jsem tě nevaroval."

„Budu si to pamatovat," ujistil ho muž.

NE:
„Jak myslíš," pokrčil rameny Jungkook. Vzal ze stolu skleničku, pomalu upil z vína, a poté svého společníka obdaroval chladným pohledem. „Ale neříkej pak, že jsem tě nevaroval." „Budu si to pamatovat," ujistil ho muž.

VELKÉ NE!:
Nikdy, ale opravdu nikdy nepište své příběhy následovně:

Jungkook pokrčil rameny.
JK: Jak myslíš
TH: Nemyslím, ale vím
Taehyung odešel.

Píšete povídku, píšete prózu. Nepíšete dramatickou hru. 

🌸🌸🌸

PŘECHODNÍKY

Doporučuju vám přechodníky nepoužívat vůbec. Pokud byste na tom ovšem trvali, existují na ně přísná pravidla, jako třeba rod a číslo. Níže vám uvedu pár příkladů.

„Dělej, jak uznáš za vhodné," řekl Jungkook zírajíc z okna.
∟Z Jungkooka se právě stala slečna.

„Dělej, jak uznáš za vhodné," řekl Jungkook zírajíce z okna.
∟A nyní jsou z Jungkooka dva Jungkookové. Minimálně.

„Dělej, jak uznáš za vhodné," řekl Jungkook zíraje z okna.
∟Nyní je Jungkook opět chlapec. Jeden chlapec. Bohudík.

Přechodníky dělíme na mužské, ženské a střední, a přechodníky v plurálu (o přechodnících minulých nebudeme mluvit raději vůbec).

Muž něco dělá zíraje. Žena nebo dítě to dělá zírajíc. Všichni spolu to dělají zírajíce. Jungkook si bude číst text poslouchaje u toho hudbu. Jessica si ten text bude číst poslouchajíc hudbu. Oba společně si budou číst text poslouchajíce hudbu. Jungkook může přemýšlet jda po ulici. Jessica může přemýšlet jdouc po ulici. Oba společně můžou přemýšlet jdouce po ulici.

🌸🌸🌸

MĚ/MNĚ

Jednoduché jako facka.

První pomůcka:
Komu, čemu → mně
O kom, o čem → o mně
Vše ostatní → mě

Druhá pomůcka:
Mně = tobě (přijď ke mně = přijdu k tobě)
Mě = tě/tebe (zabij mě = zabiju tě / mě do toho netahej = tebe do toho netahám)

🌸🌸🌸

S/Z

S = všechno, co jde směrem shora dolů, všechno, co se spojuje dohromady, všechno, co sundáváte, všechno, co zaniká.
∟Příklady: shodit, shlédnout (z okna na ulici), scuknout, sbít (dvě prkna k sobě), slít (vodou), smýt (špínu), strhnout (tapetu), shořet, shnít...

Z = všechno, co se tvoří z nedokonavých sloves nebo cokoli ve významu „stát se něčím" nebo „učinit".
∟Příklady: zlámat (lámat), zocelit (ocel), ztrestat (trestat), zničit (ničit), zpochybnit (pochybný), ztotožnit (totožný)...

🌸🌸🌸

I/Y

Muži dělali, ženy dělaly, děti dělaly, děvčata dělala, všichni spolu dělali.
Členové BTS zpívali, členky Blackpink zpívaly, děvčata z TWICE zpívala, všichni spolu zpívali.

Pomoct může i ukazovací zájmeno ti/ty/ta.

Všechny školy se zavřely. (ty školy se zavřely)
Firemní automaty se pokazily. (ty automaty se pokazily)
Zelená vrata se otevřela. (ta vrata se otevřela)
Čtyři kosmonauti uvízli ve vesmíru. (ti kosmonauti uvízli)

🌸🌸🌸

ČÁRKY

Čárky jsou ve své podstatě velmi individuální. Nicméně i ony mají nějaká ta pravidla. Zkusím vám vypsat asi nejčastější chyby. Nejjednodušší způsob, jak vysvětlit, kde se píše čárka, je asi všímat si, kolik sloves máte ve větě. Jednotlivá slovesa vesměs určují počet klauz/vět v souvětí. Ty se pak musí rozdělit buď spojkou, nebo čárkou.

Jungkook přišel domů a vyložil nákup. → spojka „a"
Jungkook vyložil nákup, který přinesl z obchodu. → čárka před „který".
Jungkook nevěděl, jestli má zůstat doma, nebo jít do obchodu. → čárka před „jestli" a „nebo".
Jungkooka napadlo, že by mohl koupit dárek. → čárka před „že".

Čárka se nejčastěji píše před: kdy, jak, jestli, zda, který, nebo, anebo, že, ale, než, a...

Čárky před „a". Ve škole vás učili, že „a" je spojka, takže se před ní čárka nepíše. Ve skutečnosti se čárka před „a" píše častěji, než se tam nepíše. Kdy se tedy čárka před „a" píše? Kdykoli jde o poměr odporovací, stupňovací nebo důsledkový.

Příklady:

Odporovací: Jungkook tam jít nechtěl, a přesto se nakonec oblékl a přišel.
∟ čárka se píše, pokud se dá „a" nahradit odporovacími „ale", „avšak", „však".

Stupňovací: Jungkook nakonec přišel, a dokonce zazpíval.
∟ další stupňovací spojovací výrazy: a nadto, a k tomu, a navíc...

Důsledkový: Jungkook včera onemocněl, a proto se nemohl dostavit.
∟ další důsledkové spojovací výrazy: a tedy, a tak, a tudíž, a tím

Čárky se píšou taky u výčtu věcí:
Jungkook koupil chleba, máslo, nějakou zeleninu, čokoládu a něco k pití.

🌸🌸🌸

Doufám, že vám toto stručné – opravdu hodně stručné pravopisné okénko v něčem pomůže. Samozřejmě je to jen takový malinký výcuc toho, co můžete najít v pravidlech českého pravopisu nebo v internetové jazykové příručce, kterou vám rozhodně doporučuji používat.