Jméno: NarSas
Wattpad: NarSas721
Zvolené téma: Barvy
Název povídky: Pod rozkvetlou třešní
Skupina: BTS
Pár: YoonMin
Počet slov: 5667

Anotace: Ze země vyrůstají první jarní květy, přichází první osvěžující deště, rodí se nový život. Ano, jaro je tady. A to znamená novou naději pro jednoho člověka, který obdivuje rozkvetlou třešeň...

Text povídky:

Uprostřed rušného, špinavého a přelidněného města se před několika lety postavil park. Bylo to jediné místo, kde jste se mohli nadýchat čerstvého vzduchu, obdivovat krásu přírody a při troše štěstí se i dočkat ničím nerušeného ticha. Byly tady ovocné a okrasné stromy, keře, které když vykvetly, hrály všemi barvami, zpívání ptáků a když jste měli dobrý den, tak jste mohli vidět honící se zrzavé hlodavce – veverky.

Do tohohle parku chodil i mladík, který měl obarvené vlasy na růžovo. Splýval s korunami třešní, které byly v rozkvětu. Rád sem chodil, když přemýšlel nad svým dlouhodobým problémem. A to byl jeho vztah s přítelem. Tyranem. Ano, čtete správně.

Jimin už asi rok chodil s partnerem starším o dva roky. Začátek bylo to nejkrásnější a nejromantičtější období, které kdy Jimin zažil. Bohužel se to asi v půlce roku zlomilo a hádky, rozepře byly na denním pořádku. Neobešel se ani jediný den, kdy se do sebe ti dva nepustili. Teda, abychom byli přesnější, Taehyung (jeho přítel) si vždycky začal.

Jimin se opřel o jeden z mohutných stromů a vzpomínal na dnešní ráno.

--- ---

Jimin se protáhl a vstal z vyhřáté postele. Druhá půlka zela prázdnotou. Zamířil do koupelny, kde ze sebe udělal člověka a přitom přemýšlel, co si udělá dobrého k snídani. Dostal chuť na palačinky s marmeládou, jahodami a velkou kupou šlehačky. Olízl si rty, prohrábl si obarvené vlasy a s úsměvem ve tváři vyrazil do kuchyně.

Jeho počáteční radost ale rychle odpadla, když v kuchyni narazil na (stále) svého partnera. Ten si zrovna zaléval vařící vodou ranní kávu na probuzení.

,,Dobré ráno," pozdravil slušně Jimin a když chtěl udělat krok do místnosti, zastavil ho hrubý hlas.

,,Kdes byl tak dlouho?"

Růžovlásek strnul na místě. Znovu už ne! Tenhle typ otázek přímo nesnášel, protože to nikdy nevěstilo nic dobrého. Nechápal to.

Když se s Taehyungem seznámil, byl to tak milý kluk. A teď? Je to nadržený hovado co nevydrží ani jeden připosranej den bez sexu. Jimin netrpěl jen psychicky ale taky fyzicky. Jeho zadek už to nedával a on neměl možnost se Taehyungovi nijak ubránit. Když to nešlo po dobrém, tak si ho vzal Tae drsně.

,,Vstal jsem a šel jsem do koupelny. Zabralo mi to míň než deset minut," odpověděl Jimin a svůj zrak obrátil ven. Na plotě si hráli dva ptáci a kdyby Jimin mohl, tak by se tomu i zasmál.

Nesmí dát Taemu najevo, že se ho bojí, jinak prohraje. A on si to nechtěl rozdat už takhle brzo po probuzení.

,,A to jsi mě nemohl zavolat?"

Jimin se na něho udiveně podíval. Proč by ho volal?

,,A můžeš mi říct, proč bych to dělal? Vždyť jsem si jen opláchl obličej, vyčistil zuby a prsty si prohrábl vlasy."

Netušil, kam tím jeho partner míří. To ho to pořád tak baví?

,,Třeba proto, abych se podíval na tvoje nově obarvené vlasy? Že ses mi ani nepochlubil."

A v tenhle moment Jimin věděl, že je zle. To je tak, když všichni okolo vás ví a vidí, že je váš partner tak trochu psychicky narušený, ale vy ho pořád máte rád a nedokážete ho opustit.

,,N-no, tak už je vidíš. Líbí se ti?" Jimin se snažil obrátit konverzaci jinam. Pokud jeho ubohý plán vyjde, tak z domu odejde bez bolesti zadku.

Taehyung si prohlédl Jiminovy vlasy a musel si v duchu dát za pravdu, že mu opravdu slušely a vypadal tak víc roztomile a k sežrání. Teď hned by se na něho vrhnul a vzal si ho.

,,Půjdu se projít do parku, jo?" ozval se Jimin, který se mezitím, co byl Tae myšlenkami mimo, přemístil do předsíně, kde se oblékal. Do ruky si vzal jenom banán, kávu si může udělat až dojde.

Taehyung se na něho rychle otočil, udělal několik kroků k němu a chytl ho za zápěstí. Jimin nechápal, co to do něho zase vjelo a snažil se z toho sevření dostat. Marně, Taehyung měl neuvěřitelnou sílu.

,,Zase do parku? Nechodíš tam nějak často?" zeptal se ho a svýma černýma očima se podíval do těch Jiminových.

,,J-jenom na procházku. Budu hned tady, neboj."

A tak ho Taehyung pustil, Jimin se rychle obul a vypadnul.

--- ---

Když si Jimin vysakal rukáv od jarní bundy, všiml si nažloutlého místa, kde ho Tae silně držel. Určitě tam bude mít zase modřinu. Povzdechl si a vyrazil směrem na místo, kde to měl nejradši.

Celou dobu byl myšlenkami mimo, stále přemýšlel nad tím, proč prostě Taehyunga neopustí. Vždyť ho týrá a když má ještě horší náladu, tak si ho nedobrovolně vezme! Tohle není ten milostný a šťastný vztah, který měli spolu na začátku. Doteď si pamatuje, jak Taehyunga poznal, jak v něm viděl svoji spřízněnou duši a všechny barvy kolem něho. Barvy štěstí, lásky a pohody. A také opaku.

To přece znamená, že je ti ten člověk souzený, ne? Ale proč to tedy už teď nevidí? Co se stalo? To jako, když se z člověka stane magor, tak se barvy vytratí? A když se dá zase do pohody, tak můžeš slavit, protože oslepneš z návalu barev?

,,Akorát, že kdybych mu to řekl, tak by se akorát naštval a jen Bůh ví, co by mi udělal," zamyslel se Jimin.

Když zvedl hlavu, aby se podíval před sebe, nadzvihl údivem levé obočí.

U rozkvetlé třešně, která měla růžové květy, stál mladík, který měl na sobě černou mikinu s kapucí na hlavě, šedé tepláky a bílé tenisky. Stál před mohutným stromem a díval se do koruny. Jimin netušil, co by měl dělat. Má jít za ním a seznámit se? Nebo se má prostě otočit a jít zpátky domů, když Taemu slíbil, že se brzy vrátí?

,,Ne! Nebudu pořád skákat podle něho, vždyť je to moje věc, kdy se vrátím!"

Jimin zatnul pěst a vyrazil.

,,Ahoj," pozdravil stojícího mladíka, který stál vedle něho a kdyby ho menší nepozdravil, asi by si ho ani nevšiml.

Jmenovaný otočil hlavu a podíval se na Jimina. Až teď si růžovlásek všiml, jak krásný má obličej a barvu vlasů. Mintová barva mu neskutečně slušela a vypadal v ní nevině.

,,Copak chceš?" zeptal se Jimina příjemným, ne otravným hlasem.

,,N-no, seznámit se?" zkusil Jimin a prohrábl si vlasy. Nechtěl jít na to zhurta, ale když jemu se nedalo odolat!

Vždycky se mu líbily nevšední barvy vlasů. On sám jich za celý život vystřídal hned několik.

,,Jsem Min Yoongi, ale můžeš mi říkat i SUGA," představil se a podal Jiminovi ruku. Ten na ni chvíli hleděl, než udělal ten samý krok.

,,Já jsem Park Jimin," usmál se.

,,Takže Jimin, jo? Chodíš sem často?" zeptal se ho starší a opět zamířil svůj pohled na rozkvetlý strom.

Jimin moc nechápal, proč toho mladíka tak moc fascinuje ta růžová třešeň, ale nechal to být.

,,Dá se říct, že jo. Mám to kousek od domu a vždycky vychytám dobrý čas, kdy je tu minimum lidí."

,,Takže nevyhledáváš společnost?" pokračoval Yoongi s otázkami.

Jimin se podrbal na temeni hlavy a namířil ji na strom. Co ho tak fascinovalo?

,,No, moc ji nemusím. Ale když mám kolem sebe skvělé lidi, tak se utrhnu ze řetězu a jsem úplně jiný člověk."

Yoongi se na něho konečně podíval a změřil si ho od hlavy až k patě. Byl o trošku menší než on, růžové vlasy, dětinský obličej a hubené tělo. Kdyby měl hádat, tak si ho určitě musela většina lidí plést s holkou.

,,Máš teď někdy čas?"

Yoongi si dal ruce v bok a tázavě zvedl jedno obočí. Potom kývl a donutil tak Jimina, aby pokračoval.

,,No, že bychom si třeba někam vyrazili. Na kávu, jídlo..."

Drobnější chlapec byl nervózní a měl pocit, že celý zčervenal a že mu jeho rychle bijící srdce vyskočí z hrudního koše. On ho normálně zve na rande?!

,,Vzpamatuj se, Jimine! Vždyť se znáte sotva pět minut a doma na tebe čeká tvůj „milovaný" přítel? To chceš potom dostat na zadek?!"

Tyhle myšlenky se mu ozývaly v hlavě, hned, jak vyřknul pozvání na rande. Riskuje si u Taehyunga pěkný průser, ale když to nějak dobře zamaskuje, tak se to nemusí ani dozvědět.

,,Vypadáš, že něčeho začínáš litovat? Ty někoho máš?" hádal starší.

Jimin párkrát zamrkal a poníženě sklopil hlavu. Jestli ho prokouknul i SUGA, tak u Taeho nemá šanci, protože ho zná lépe a déle.

,,Jo. Ale je to teď dost komplikovaný. Prostě bych ho chtěl opustit, ale on je... tak trošku jiný."

,,Jak jiný?"

,,Prostě je tak trochu vyšinutej a dost rád si mě bere?"

Jimin nevěděl, jak to má jinak říct. Tušil ale, že si to Yoongi domyslí. A měl pravdu. Jeho výraz v obličeji mluvil za vše.

,,T-to jako, že to?" nechápal.

,,Jo, to."

A bylo to venku. No co, aspoň to nemusí dál dusit v sobě a na Yoongim viděl, že je to rozumný a chytrý kluk, který se ho bude snažit utěšit.

,,Tak to mě mrzí. A proč to nějak neřešíš? Třeba s policií?"

Jimin mykl rameny a dál hleděl do země. Obdivoval jeden spadlý květ.

,,Mám jasnou představu, jak by to dopadlo. Prostě je to složité."

,,A nechceš jít ke mně?" navrhl Yoongi a Jimin odtrhnul zrak od květu a podíval se na vyššího.

To vážně? To mu to chce nějak rozmluvit?

,,Můžeme si dát něco dobrého na zub. Podívat se na film a tak."

Růžovlásek nemohl uvěřit svým uším. SUGU mu snad poslal samotný Bůh. To jaké má štěstí.

,,T-tak jo."

--- ---

Po cestě k Yoongiho bytu mu Jimin vylíčil celý průběh jeho vztahu s Taehyungem. Yoongi nad některými věcmi jen překvapeně hleděl a musel v duchu sklonit Jiminovi poklonu, že to všechno přežil.

--- ---

Když dorazili do Yoongiho bytu, tak se Jimin ve dveřích zastavil a zaujatě hvízdnul. Viděl sice jenom předsíň a dlouhou chodbu, ale už teď si byl jistý, že tenhle byt bude zařízený do jeho vkusu. Bílé, šedé a černé barvy krásně vynikaly s dřevěným nábytkem světle hnědého odstínu.

,,Líbí?" vytrhnul ho z jeho myšlenek majitel.

Jimin sebou trhl a přikývl. Vyzul si boty, lehkou jarní bundu pověsil na věšák a společně s Yoongim vyrazil do kuchyně.

Jak si myslel, i kuchyň byla moderně vybavena. Bílé skříňky a šuplíky, černé úchytky a tři barové židle kolem ostrůvku. Dekorace byly pouze umělé květiny, takže Jimina napadlo, že Yoongi asi nebude zahradník. A nebo byl prostě líný se o to starat.

,,Ježiš! Nemůžu ho tahle kritizovat! Vždyť o něm nic nevím!" pokáral se Jimin.

,,Chceš kávu, vodu nebo čaj?" zeptal se Yoongi, který naléval vodu do konvice a z poličky vytáhl dva hrnky.

,,Kávu, pro-„ nedokázal to doříct, protože se o jeho nohu cosi otřelo. Vyjekl a podíval se.

,,Ty máš kočku?" zeptal se překvapený růžovlásek, klekl si k ní a začal ji drbat za levým uchem.

,,Jo, vzal jsem si ji z útulku."

,,Co se jí stalo?" zeptal se Jimin a vzal si ji do náruče. Líbila se jí přítomnost mladšího.

,,Její předchozí majitel se k ní nechoval hezky. Když se jí opatrně podíváš na konec ocasu, uvidíš, že jí chybí srst."

,,Ou, chudinka. Jak se jmenuje?" vyzvídal dál.

,,Hele, nejsi ty nějaký zvědavý? Jmenuje se Holly."

Jimin se usmál a položil ji zpátky na zem. Holly zamířila do obýváku, kde si zalezla do svého pelíšku.

,,Jen mě to zajímá. Mám jít taky tam?" ukázal prstem na gauč.

,,Jo, za chvíli dojdu."

--- ---

Jimin a Yoongi si mezi sebou příjemně popovídali a navzájem se tak poznali. Dozvěděli se, že každý z nich je jiný, ale díky tomu se doplňují. Když si růžovlásek staršího nenápadně prohlížel, v jednu chvíli si myslel, že se mu to jen zdá.

Z Yoongiho vyzařovala červená a oranžová aura. Jako kdyby z něho sálalo teplo a žár. Pokud si dobře pamatoval, tak když potkal Taehyunga, ucítil kolem sebe chlad a mráz. Neměl z toho dobrý pocit.

,,Ale co taky čekat, když jsem ho potkal v baru, kam mě donutil jít můj kámoš Hobi. A na naši noc radši ani vzpomínat nechci."

,,Jsi v pohodě? Vypadáš, jako kdybys nad něčím přemýšlel a nebylo to nic hezkého," strachoval se Yoongi a přisedl si blíž k němu. Natáhl k němu ruku a začal mu jemně hladit ruku. Všiml si, jak to dělalo Jiminovi dobře, a tak zamířil trošku víš.

Jimin pořád přemýšlel nad svým přítelem, že ani nepostřehl, jak se Yoongiho ruka přesunula do jeho vlasů barvy stromu Sakura. Byl tak mimo, že mu to po chvilce začalo být tak příjemné, že svoje tělo neovládl a hlavu si položil do Yoongiho klína.

Ten nad tím jen pozdvihl jedno obočí, ale jinak pokračoval. Vískal ho ve vlasech a po chvilce slyšel jen Jiminovo tiché oddechování. Usmál se, opatrně sáhl po mobilu na skleněném stolku a vyfotil si ho. Nechtěl to nikam dávat nebo to někomu ukazovat, prostě to chtěl mít pro sebe.

Jimin se mu zalíbil hned, co ho spatřil. Do parku, k té rozkvetlé třešni, kde chodil každý rok už odmala, měl zvláštní pouto. A dnes ráno tomu nebylo jinak.

--- ---

Yoongi dlouho hledal svoji spřízněnou duši. Štvalo ho, že jeho nejlepší a vlastně i jediný kámoš Namjoon si našel úplnou náhodou partnera. Když ho měl možnost spatřit, musel Joonieho pochválit, že si konečně našel správně. Ten mladík, Jin, byl totiž strašný puntičkář a rád si sjednával pořádek. A taky ti dva měli takové svoje pravidlo: ,,Namjoon má přísný zákaz chodit do kuchyně."

Je to sice šílené, ale po zkušenostech, kdy jim málem shořela kuchyň, rozbilo se asi pět talířů a sedm skleniček, Jin usoudil, že pokud nechtějí všechny svoje peníze dát na novou kuchyň, tak se bude v kuchyni pohybovat jenom on.

,,Taky bych si mohl konečně někoho najít, to bych ale musel začít chodit mezi lidi a nebýt zavřený doma. A taky nemít to tajemství."

Yoongi si povzdechl, opatrně položil Jiminovu hlavu na polštář, vstal, sebral hrnky a zamířil do kuchyně. Celou dobu, co mladší spal, starší přemýšlel, jaké by to bylo s ním chodit. Ale pokud někoho měl, tak mu ho vzít nemůže. To bylo jeho pravidlo.

,,Ale vždyť on přece říkal, že ve svém vztahu není spokojený, ne? Možná, kdybych vydržel, tak by to vyšlo."

Opíral se o linku a hlavu měl zvednutou. Vyrušil ho ale mobil, co začal vyzvánět. Byl Jimina.

--- ---

Když ani po chvilce vyzvánění nepřestalo, Yoongi došel do obýváku a prostě to vzal. Jimin pořád spal, což bylo zvláštní, když byl telefon doslova u jeho hlavy.

,,U telefonu Min Yoongi," představil se.

,,Kde je Jimin?!" ozvalo se z druhé strany dosti naštvaným tónem hlasu.

Yoongi se ušklíbl a otočil se k Jiminovi zády.

,,A s kým to mluvím, mohu-li se zeptat?"

,,Kim Taehyung, jeho přítel, který se už po druhé ptá, kde Jimin vězí!"

Yoongi se zaujatě otočil na růžovláska, který se začal pomalu probouzet. Jakoby ho vzbudil hlas jeho partnera. Starší si pro sebe kývl a pokračoval.

,,Je u mě doma. Potkali jsme v parku, sedli jsme si do oka, a tak jsme zamířili ke mně domů. Zrovna teď si dával šlofíka, než ho tvůj hluboký a nasraný hlas probral," dodal ke konci, protože se mu nelíbil. Jenom podle tónu hlasu poznal, že tenhle člověk není pro Jimina ten pravý. A jejich vztah tomu dost napovídal, co tak slyšel z Jiminova vyprávění.

,,Co?! Ať se okamžitě vrátí domů! Bude toho dost li-„

Ani to nestihl doříct a Yoongi mu to tipl.

,,Litovat, však já vím," řekl si spíš pro sebe a svůj pohled namířil na obličej nechápajícího mladíka, který měl u sebe kočičku Holly.

,,To byl Tae?" zeptal se Jimin.

,,Jo, chce, aby ses vrátil domů. A ještě něco. Nelíbí se mi."

Jimin nechápavě zvedl jedno obočí.

,,Jakože jeho způsob vyjadřování?"

Yoongi přikývl a dal si ruce v pěst. Kdyby mohl, ihned by si to zmíněného Taehyunga našel a rozbil mu hubu.

,,No, on už takový je. Tak já radši půjdu."

SUGA k němu udělal pár kroků a chytl ho za ruku. Jimin se mu podíval do obličeje.

,,Copak jsi neslyšel, co mi řekl. Co když ti ublíží?" strachoval se Yoongi a v duchu se musel nad svým chováním zasmát. Teď to vypadá, že ho chce chránit a to se ani pořádně neznají.

Jimin se dostal z Yoongiho sevření, dal si ruce v bok a změřil si ho pohledem. Ušklíbl se.

,,Neboj se. Umím si poradit. Ale můžeš mi třeba dneska večer zavolat."

Když to starší uslyšel, ihned si vytáhl z kapsy od kalhot mobil a čekal, až mu Jimin nadiktuje své telefonní číslo. Ten se nad tím zasmál a dal mu ho.

--- ---

Nakonec se rozloučili a Jimin vyrazil domů. Bylo něco po poledni a obloha se začala zatahovat. Vypadalo to, že bude za chvíli pršet. Mladík měl ruce v kapsách a šel svižným krokem. Měl divný pocit, že až přijde domů, tak vypukne hádka. Rozhodl se, že se sebou nebude zametat a Taehyungovi se postaví.

--- ---

Odemčel hlavní dveře a vstoupil dovnitř. Když se chtěl začít vysvlékat a vyzout si boty, ucítil na sobě něčí pohled. Opatrně a pomalu stočil hlavu směrem do chodby, kde bylo přítmí. Uviděl tmavý obrys postavy, která se k němu vydala. Než stačil nějak zareagovat, postava ho chytla za lem mikiny a přirazila ho ke zdi. Jimin stál na špičkách a čekal. Věděl, kdo to je.

,,Můžeš mi říct, kde jsi krucinál byl? S kým jsi se vyspal, hm?!"

Druhá ruka Jimina držela kolem krku. Neškrtila ho.

,,S kamarádem. A s nikým jsem nespal, Tae!"

Jimin se začal bránit, kopl ho mezi nohy a Taehyung sykl bolestí a pustil ho.

,,Já tě nechápu, slyšíš?! Co se s tebou stalo? Proč se chováš tak majetnicky?!" křičel Jimin a dožadoval se odpovědi.

Bylo mu jedno, že mu Tae nějak ublíží, snesl by všechno. On chce jenom odpovědi na své otázky. A to hned!

,,Tak co? Neodpovíš mi? To tě to tak bolí?" uchechtl se Jimin.

,,Jimine, do obýváku, hned!" promluvil konečně starší a zvedl se ze země. Místo, kam ho Jimin kopnul, stále bolelo, ale dalo se to snést.

,,Nebudeš mi říkat, kam mám jít. Prostě mi to řekni tady a hned."

,,Ještě kousek a vybuchne úplně. Kdyžtak uteču za Yoongim, no a co?"

Když se znovu podíval do Taeho tváře, nasucho polknul. Pokud Jimin někdy viděl děsivější obrázek, než ten, který měl před sebou, tak by musel zapátrat v paměti. A ještě něco.

,,Proč se kolem něho začíná tvořit rudá barva? Co to má ksakru znamenat?!"

Jimin nechápal nic. Koutkem oka se podíval na hlavní dveře a když uviděl, že není zamčeno, plán v jeho hlavě se začal rodit.

--- ---

A aby toho nebylo ještě málo, tak začal mladšímu vyzvánět mobil. Taehyung zaměřil svůj naštvaný pohled na kapsu, odkud šlo slyšte vyzvánění a udělal tři kroky k Jiminovi. Ten se lekl a když chtěl vytáhnout telefon z kapsy, všiml si zelené barvy, která z něho sálala. Tak teď nechápal už vůbec nic.

,,No tak počkat?! Ty barvy musí něco znamenat! Poprvý jsem spatřil u Taehyunga chladnou modrou, potom u Yoongiho červenou a oranžovou a v jeho blízkosti mi bylo dobře a teplo. Teď znovu červená, akorát že z ní mám blbej pocit a já vysílám zelenou. Ta znamená jako co?!"

,,Zvedneš to?"

Až teď si Jimin uvědomil, že mobil v jeho ruce stále nepřestal vyzvánět a V jenom čekal, co udělá.

,,J-jo," řekl, zmáčkl tlačítko pro přijmutí a dal si mobil k uchu.

,,A-ano?"

,,Jimine, to jsem já, Yoongi. Jsi v pohodě?" ozvalo se na druhé straně a Jimin se kousl do rtu.

Hovor totiž slyšel i Tae a Jimin se bál, jak zareaguje. Mohl mu mobil vytrhnout z ruky a s Yoongim si to vyřešit po svém nebo by si od Jimina vyzjistil, kde Yoongi bydlí a už by to jelo.

,,J-jsem, jenom by bylo lepší, kdybys zavolal za chvíli."

,,Proč? Co se děje?" nechápal Yoongi a hladil Holly mezi oušky. Ta u toho vrněla a užívala si tu chvíli.

,,Nic, jenom zavolej později. Měj se," a s tím hovor skončil.

--- ---

Yoongi hleděl na displej telefonu a přestal Holly hladit. Ta si toho nevšimla, protože už usnula.

,,Tak jo. Tohle bylo divný."

--- ---

,,Jimine, to byl ten tvůj kámoš z dneška?"

Taeho znovu pohltila barevná aura. Tentokrát modrá, stejná, kterou Jimin mohl spatřit při jejich prvním setkání, první noci a prvním polibku, který nastartoval začátek vztahu.

Jimin si dal ruce v pěst. Nechtěl na to vzpomínat, ale když viděl tu zářivou modrou, nemohl odolat. Taehyung, i přes to, co všechno mu udělal, měl na něho prostě stále vliv. A on netušil, jestli někdy nastane den, kdy ho opustí a najde si někoho lepšího. Někoho, kdo mu lásku opravdu opětuje.

,,Jo," odpověděl stroze.

,,Jimine!"

,,Co?! Co máš zase za problém?! To si nemůžu najít ani kámoše? Zase mi budeš říkat tu stejnou pohádku jako vždycky?!"

Jimin to ze sebe konečně vypustil. To, co se mu uvnitř hromadilo po celou dobu jeho vztahu s Taehyungem, vyšlo konečně napovrch.

,,Ne! Nedotýkej se mě! Nech mě už konečně na pokoji!" zařval Jimin, odhodil Taeho stranou a vyběhnul z bytu. Nezapomněl prásknout dveřmi.

--- ---

,,Kdo to může být?"

Yoongi si právě vařil večeři, když se bytem ozval zvonek oznamující návštěvu. Nechal kuřecí maso masem a zamířil ke dveřím.

,,Eh? Jimine?"

,,M-můžu jít d-dál?" zeptal se růžovlásek roztřeseným hlasem.

,,J-jasně, pojď."

--- ---

Yoongi pustil Jimina do bytu a zavedl ho do obýváku. Nabídl mu nějaké pití nebo jídlo, ale Jimin odmítl. Yoongi vypnul sporák, aby mu náhodou nechytla kuchyň a zamířil za Jiminem, který se mezitím mazlil s Holly.

,,Co se stalo?" zeptal se starší, když si sedl naproti mladšímu. Dal si pravou nohu na levou a čekal, co z Jimina vyleze. Něco mu ale říkalo, že se pohádal s Taehyungem a utekl sem, aby se mohl někomu svěřit. Nelhal by, kdyby řekl, že mu to udělalo dobře, když za ním Jimin přišel sám od sebe.

Jimin nechal Holly, aby si hrála z míčkem, který se válel na zemi a zkoumal podlahu. Netušil, jak to má Yoongimu říct.

,,Pohádal jsem se s Taehyungem a řekl mu, že už ho nikdy nechci vidět. Netuším, jak si to pobral, ale já to vidím jako rozchod," dopověděl Jimin svoji historku, která se stala před pár minutami a zvedl hlavu.

Setkal se tak z Yoongiho překvapeným výrazem ve tváři. Znovu sklopil hlavu a začal si hrát s prsty na ruce.

,,Takže jsi ho oficiálně opustil?" ujistil se Yoongi a v duchu začal skákat radostí.

,,Asi jo. Zítra si půjdu pro věci. Akorát nevím, kde teď budu bydlet," povzdechl si a prohrábl si vlasy.

Yoongi párkrát zamrkal a přemýšlel, jestli je to dobrý nápad. Možná by mu mohl nabídnout, aby bydlel s ním.

,,Ale nebude to vypadat divně? Neznáme se moc dlouho a-„

,,Aish, co chce?!" promluvil náhle Jimin a mladík s mentolovou barvou vlasů zaujatě čekal, co z něho vyleze. Držel v ruce mobil a vypadalo to, že mu někdo napsal.

,,Určitě Taehyung, kdo jinej by ho otravoval, když Jimin z jejich bytu vypadnul a ani mu neřekl, kam jde."

,,Kdo ti napsal?"

,,Kdo asi? Taehyung. Chce, abych se vrátil a vysvětil mu můj náhlý útěk."

,,A přijdeš?" pokračoval v otázkách Yoongi a modlil se, aby na Vho nabídku nekývl a zůstal tady.

Jimin se zasmál a hodil mobil na gauč.

,,Vypadám snad na to, abych se za ním vrátil? Už ho nechci vidět."

,,Ale, musíš se tam vrátit," namítl Yoongi.

Jimin po něm hodil naštvaný pohled a Yoongi se pousmál.

,,Jsi roztomilý, když se naštveš."

,,Eh?!" nechápal Jimin a dal si ruce v bok.

,,Já nekecám," řekl na svou obranu starší.

--- ---

Nakonec se Yoongimu povedlo Jimina přesvědčit a společně se vydali k Jiminovi domů. Celou cestu nikdo nepromluvil. Yoongi chtěl, ale nakonec si přece jen řekl, že bude jednodušší, když dá na Jimina a bude mlčet.

,,To je zvláštní. Jindy jsem já ten tichý a nemluvný, ale teď mám chuť začít nějakou konverzaci. Co to ten Jimin se mnou dělá?" nechápal Yoongi a koutkem oka sledoval Jimina, jak odemyká hlavní dveře.

,,No konečně! Už jsem si říkal, kde-„ ozvalo se z bytu a Yoongi tak mohl spatřit Jiminova partnera.

Nelhal by, kdyby řekl, že ti dva se k sobě vážně hodí. Jimin je menšího vzrůstu, jeho tváře jsou podobné dítěti a celkově spíš vypadá jako dívka. Úplným opakem byl Taehyung. Vysoký, tmavé vlasy a v tomhle momentě i překvapený výraz. Nebyl ale Yoongiho typ.

,,Jimine, to je-„

,,Můj kamarád u kterého budu na chvíli bydlet. Seznam se," odbyl Jimin Vho a sám zamířil do pokoje, kde si vzal sportovní tašku a kufr, aby si tam mohl dát potřebné věci.

Yoongi a Taehyung mezitím zůstali v předsíni a měřili se pohledy. Jako první prolomil ticho Tae.

,,Takže, tvoje jméno?"

,,Min Yoongi alias SUGA. Hraji basketbal, tak proto ta přezdívka," představil se a podal mu ruku.

,,A ty budeš Kim Taehyung alias manipulátor, nepletu-li se," ušklíbl se.

Tae se zamračil. Tak tohle nebude tolerovat! Takhle to dopadá, když se Jimin pokouší najít kamarády.

,,Co je ti do toho? Tenhle problém si vyřešíme mezi sebou. Sami."

Yoongi se ale nenechal zastrašit. Ba naopak, ještě přilil olej do ohně.

,,Netuším jakej problém máš na mysli, když už nejste spolu."

A ten výraz, který se objevil na Vho tváři, když uslyšel onu větu, si bude SUGA pamatovat už navždy.

,,Jak, že nejsme spolu?! Co to je za lež?!" zvýšil hlas.

,,Žádná lež to není, Kime Taehyungu," ozvalo se za jeho zády a on leknutím povyskočil.

,,Takhle mě nikdy neoslovil. Celým jménem," problesklo mu.

,,Ale proč? Já se změním, slibuju."

Jimin, který měl na zádech sportovní tašku a v jedné ruce držel kufr, se naposledy na Taeho podíval. Kdyby ho měl opravdu rád, litoval by ho. Ale jak to tak vypadalo, žádná láska to nebyla. Nikdy.

Kolem Vho se objevila červená barva. Barva vzteku, který vyvolal nejen Jimin, ale i Yoongi.

Jimin ji ale nestihl zaznamenat, protože mu Yoongi držel dveře, aby mohl vyjít. On zase zářil jasnou žlutou. Připomínala záři, která vás oslepí.

,,Sbohem, Tae."

-O PÁR TÝDNŮ POZDĚJI-

Jaro se přehouplo do své druhé poloviny a všechny stromy už byly v plném rozkvětu. Všechno zářilo barvami, které vyvolávaly příjemné pocity. Pro Jimina a Yoongiho to byla růžová. Barva lásky.

A také místa, kde to všechno začalo. Místo, které skrývá jedno velké tajemství. Rozkvetlou třešeň.

--- ---

,,Hele, ty víš, že nemusím moc překvapení, tak proč mám zavázané oči?"

,,Jo, vím to. Ale tohle je důležité."

Yoongi chtěl Jiminovi něco říct. Když šel nedávno na procházku sám, protože Jimin byl v práci, tak si zašel do parku. Na své oblíbené místo. Na místo, kde měl vzpomínky. Hlavně ty dobré.

--- ---

,,Já si to riziko uvědomuji, takže mě nechte být!"

Byla poslední věta, kterou Yoongi řekl před tím, než porušil pravidlo. Pravidlo, které ho bude stát život, pokud dojde k jisté situaci. Zamilování. Do osoby, kterou potkával od dětství. Kterou špehoval za stromy, když si ta osoba prohlížela strom. Třešeň, která skrývá tajemství.

A teď se to stalo. Moc času nezbývalo. Třeba se stihne rozloučit. To bude ta nejlepší vzpomínka, kterou si bude pamatovat už navždy.

--- ---

Došli na místo, Jimin se pevně držel Yoongiho za ruku a ten se nad tím jen usmíval. Byl tak roztomilý, když měl závazané oči a vlastně nic neviděl. Yoongi byl také rád, že z jeho bývalým partnerem to dopadlo tak nějak dobře. Aspoň, že už se Jimin kvůli němu netrápí.

-FLASHBACK-

Když uběhlo pár dní od rozchodu Jimina a Taeho, nastalo zvláštní období. Oba dva si totiž mysleli, že se Taehyung pokusí Jiminovi volat, psát esemesky a pokoušet se s ním setkat. Ale opak byl pravdou. Jako by vymizel ze zemského povrchu. Nikdo o něm neslyšel.

Yoongi také nenápadně chodíval do parku, k mohutné třešni, která stále kvetla. Věděl, co ho brzy čeká. Nechtěl Jimina opustit, ale pravidla byla tvrdá a neústupná. Jinak to nešlo.

,,Poslední den ho sem zavedu a rozloučím se s ním. Snad to pochopí. A setkám se s těmi, které jsem následoval."

Mluvil si sám pro sebe, v ruce držel jeden z květů a začínal mít pocit, že ta proměna už přichází. Cítil, jak ho jeho síla opouští a mění se na okvětní lístky.

,,Všechno se nakonec promění. Obličej, orgány, vlasy, všechny kosti v těle, každý centimetr masa a kůže. Prostě vše," povzdechl si, zmuchlal lístek a dal si ruce do kapes.

-KONEC FLASHBACKU-

,,Už si to můžeš rozvázat," přikázal Yoongi a modlil se, aby to vyšlo.

Jimin si šátek strhl a když se podíval na Yoongiho, pochopil, že je něco špatně. Obloha se začala zatahovat, vítr zesiloval a v parku nikdo nebyl. Ve vzduchu byla cítit ponurá atmosféra.

,,Yoongi, co se děje? Proč mám takový divný pocit?"

Jmenovaný se kousl do rtu. V kapse měl nožík pro sebeobranu, který vždy nosil a teď si s ním hrál. To byla druhá možnost.

,,Jimine, co ti teď řeknu, bude znít šíleně a budu chápat, že toho bude na tebe moc, ale slib mi, že mi nebudeš skákat do řeči."

,,C-co? Yoongi, co se děje?!"

Přišel k němu blíž, ale Yoongi se na oplátku přiblížil blíže ke stromu.

,,Jenom poslouchej, jo?"

Jimin se na něho díval udiveně a vyděšeně zároveň. Nakonec kývl, že bude potichu.

--- ---

,,Víš, já tak úplně nejsem člověk. Jenom napůl. V naší rodině se stala jedné noci tragédie, která každého člena proklela. Každý je napůl člověk a napůl jakýkoliv tvor. Mohl ses ale také narodit a to prokletí nemít. Já jsem takový byl."

Jimin nevěřil vlastním očím. Když poslouchal Yoongiho, spatřil, jak z něho začínají vylétávat květy stromu za kterým stojí.

,,Takže on je třešeň?!"

,,Asi si říkáš, proč ze mě pomalu vyhasíná život. No, odpověď je prostá. Láska."

Jimin sebou cukl. Oči se mu začínaly plnit slzami. Kolem Yoongiho se totiž objevila růžová a fialová aura. A to znamená jediné.

,,Vidíš tu auru, že? Jsi jeden z mála, který to dokáže. Každá barva má jiný význam. Zároveň se ale barvy můžou míchat a nebo být spojeny."

Yoongi se pomalu ztrácel. Už mu nezbýval čas. Poslední minuty.

,,Jimine. Já jsem si prokletí zavinil kvůli tobě. Už jako dítě jsem k tobě cítil něco víc než jen přátelství. Lásku, která je silnější. Už v té době jsem věděl, že až jednou přijde den, kdy i ty se do mě zamiluješ, tak si pro mě smrt dojde. A hele, už je tady."

,,A-ale proč já?" zeptal se Jimin, kterému už slzy tekly proudem. Nechápal vůbec nic.

,,Jimine, ty jsi výjimečný. Víš, jak jsem ti před chvílí řekl, že jsi jeden z mála, který dokáže vidět barvy? To proto, že jsi toho za celý život zažil hodně."

,,Jak hodně?! Kurva, Yoongi, proč?!"

,,Přišel jsi o rodiče, zažíval jsi šikanu a měl partnera, který tě trýznil. Ty ses ale přes to všechno přenesl. Jsi silný kluk."

Jimin se neudržel. Skočil Yoongimu do náruče a silně ho obejmul. Yoongi slyšel vzlyky a zároveň viděl čím dál více květů kolem sebe. Poslední vteřiny.

,,Yoongi, prosím, neopouštěj mě. Prosím! Miluji tě!"

SUGA se pousmál a vlepil Jiminovi poslední polibek na čelo. Potom se přesunul k jeho uchu a zašeptal mu.

,,Mám tě moc rád. Budu na tebe myslet a ty taky, jo? Můžeš sem chodit každičký den. Zařídím, abys kvetoucí třešeň viděl v jakoukoliv dobu jenom ty, jo?"

Jimin zvedl hlavu a uslzenýma očima se podíval na Yoongiho. Dlouho to ale nevydržel. Opět si slzy našly cestu ven.

,,D-dobře."

Zbývalo asi dvacet vteřin. Yoongi si vzpomněl ještě na jednu věc.

,,Jiminie, ještě něco."

Chytl růžovláskovy tváře, aby se na sebe navzájem dívali.

,,Postarej se o Holly," byla poslední věta, než nadobro zmizel.

Jimin padl na kolena, už to nevydržel. Propukl v hysterický pláč. Kolem něho byly květy, které déšť začal smáčet. Vypadalo to, že i obloha se loučila.

--- ---

,,Ty jsi Jimin?" zeptal se hlas, který mladík slyšel z povzdálí. Jako kdyby byl od něho několik kilometrů.

Někdo s ním zatřepal. Jimin zvedl hlavu a uviděl před sebou mladíka v policejní uniformě. A vedle něho stál...

,,Tae?!"

Jimin vyskočil na nohy, ale zamotala se mu hlava. Kdyby ho Taehyung nechytl, spadl by.

,,Jimine, uklidni se."

,,K-kdo to je?" ukázal prstem na policistu.

,,To je můj dobrý přítel, Jungkook."

,,T-ty už máš přítele? Takhle rychle?" nechápal Jimin.

,,Ne, ne. Je to kamarád ze školy. Akorát, že on se vydal na dráhu policisty."

,,Uhm, aha."

--- ---

Jungkook a Taehyung se dohodli, že nikomu neřeknou, co dnes viděli. Ani Jiminovi. Bylo to takhle lepší.

Tae totiž jednou šel kolem parku a slyšel Yoongiho, jak mluví sám ze sebou. Nelíbilo se mu, a tak si řekl, že požádá o pomoc svého dobrého přítele a nenápadně budou Yoongiho a Jimina sledovat.

Jimin každý den chodil do parku, ke stromu, kde potkal toho nejúžasnějšího člověka na světě. A kde mu dal i sbohem.

Stále na něho myslel, budil se z nočními můrami, všechno mu ho připomínalo. Také u sebe stále nosil jeden okvětní kvítek, který z Yoongiho vylétnul jako poslední. Byly to jeho rty. Sladké jako třešeň.

--- ---

Yoongi také nechal Jiminovi papírek, kde bylo vysvětleno, co jaká barva znamená. Když si to Jimin prohlížel, nemohl uvěřit vlastním očím.

--- ---

Tady máš seznam barev a jejich vysvětlení, co každá z nich znamená. Barvy se také mohou míchat.Věřím, že barvy tě budou provázet po zbytek tvého života. Miluju tě.

- Červená: Strach, Vztek, Zuřivost

- Oranžová: Čas, Trpělivost

- Žlutá: Osvícení, Naděje

- Zelená: Stres, Obavy

- Modrá: Nepřístupnost, Odtažitost

- Fialová: Touha, Chtíč

- Růžová: Láska, Zamilovanost

--- ---

Konečně to všechno Jiminovi došlo. Těch pár týdnů, co mohl být s Yoongim, si opravdu užil. Každý den byli spolu. Dávali si polibky, dělali spolu všechno, co jen šlo. Tohle byly pro Jimina ty nejlepší vzpomínky.

,,A ještě společné fotky."

Jimin se díval do koruny stromů, usmál se a nechal vítr, ať mu profouká vlasy. Měl zvláštní pocit, že cítí ve vzduchu vůni, kterou moc dobře zná. Když otevřel oči, spatřil, jak stovky květů prolétávají vzduchem.

S Taehyungem se udobřil a zůstali tak dobrými kamarády.

Kdyby se ho někdo zeptal na místo, kde mu bylo nejlépe, nazval by to „Pod rozkvetlou třešní."