25. Kapitola
1. Alternativní konec !15+!
"Prosím...nebuď jako já..." zkoušel jsem ho přesvědčit, aby mě zastřelil.
"Tak abys věděl, že já nejsem jako ty, tak dobrá..." namířil na mě zbraň a stiskl spoušť...
Prudce jsem sebou trhl a udýchaně se rozhlédl. Byl jsem v letadle. Byl jsem vyděšený.
"Fabi? Co se děje?" pohladil mě kdosi po ruce, kterou jsem svíral sedadlo. Ucukl jsem a vystrašeně se podíval, kdo to je.
"Theo...? T-ty nejsi mrtvý...?" nechápal jsem.
"Fabi...co se ti zdálo? O čem to mluvíš?" nechápal. Nevěřícně jsem si ho prohlížel.
"T-takže...to byl jen sen?" zeptal jsem se.
"No..asi ano, já nevím..." pokrčil rameny.
Vyhlédl jsem z okénka a sledoval ubíhající krajinu.
"J-jak jsme se poznali?" zeptal jsem se ho opatrně.
"Na univerzitě přeci...ty si to nepamatuješ? Je to sice už pět let, ale...i tak." mumlal.
"No...mě to vypadlo...specifikuj prosímtě..." promnul jsem si spánky.
"Doučoval jsi mě, byl jsi přeci o tři roky vejš..." vysvětloval a mě se konečně vracely vzpomínky...
"Konečně doma..." odemkl jsem po několika nudných hodinách cesty z Los Angeles do Green Terase. Theo vešel za mnou a nesl jednu tašku. Bydleli jsme tady už dobré tři roky, v malém bytečku nad zverimexem. Dostali jsme velice dobrou cenu a pronajímatel byl velice milý mladík v našich letech, takže nebyl problém.
A já si konečně vzpomněl. Thea jsem poznal před pěti lety, když jsem byl v posledním ročníku. Theo byl dvě třídy pode mnou a propadal. Vytáhl jsem ho z toho pomocí každodenního doučování, které se ale po pár týdnech se to...ehm...zvrtlo.
Od té doby jsme spolu chodili a když dostudoval, sestěhovali jsme se k sobě do malého městečka. Dostal jsem tady práci jako projektant zelených ploch, třeba parků a zahrad a Theo jako architekt.
"Theo..." zavrněl jsem opatrně u jeho ucha.
"Ano?" řekl nevinně.
"Víš, co by bylo fajn?" vrněl jsem a jemně mu ouško skousl. To jsem dělal vždy, když jsem měl tu správnou náladu na mazlení a možná něco víc...?
"No..možná..." mumlal celý červený.
"Vždyť víš..." přesvědčoval jsem ho. Objal jsem ho kolem těla zezadu, začal mu dělat malý cucflíček na krku a jemně ho hladil. Cítil jsem, jak mu naběhla příjemná husina.
"Fabi..." zavzdychal tichounce a položil své dlaně na mé ruce.
"Prosím, prosím..." prosil jsem ho.
"No...tak dobře." usmál se. Otočil jsem ho k sobě a políbil na rty. Polibek prohloubil a obmotal mi ruce kolem krku. Vytáhl jsme ho na kuchyňskou linku, kde mi hned roztáhl nohy od sebe pro můj lepší přístup. Pomalu jsem mu začal sundavat triko a hodil ho za sebe.
"Tohle nepotřebuješ..." špitl jsem mu do ucha.
"...nápodobně..." uculil se a taky mi přetáhl triko přes hlavu. Už jsem nic neříkal a rovnou zamířil k jeho citlivému místečku - jeho hruď. Opatrně jsem ho políbil na střed hrudi a pak zamířil k jedné bradavce. Vyklenul se proti mě a já jen spokojeně zamručel. Laskal jsem ho a postupně mířil na kolena. Začal jsem mu stahovat džíny z nohou a spokojeně se podíval na jeho rozkrok. Sice bez boule, ale to změníme, že? Lehce jsem ho políbil na podbřišku a začal mu zuby stahovat lem boxerek. Níž a níž a níž...až úplně, úplně dolů, takže spadly na zem. Spokojeně jsem na něj pohlédl a viděl, že už se probouzí. Lehce jsem ho políbil na kořeni a svými polibky postupoval k jeho špičce, kde jsem udělal malé kolečko a trochu ho pojmul. Odpovědí mi byla dlouhá série stenů a vzdechů. Po nějaké chvilce jeho týrání jsem se postavil a políbil ho. Začal mi stahovat kalhoty i s trenkami, které mi stejně byli dosti těsné. Přejel prsty po celé mé délce (a že to byla délka) a naklonil se tak, abych měl přístup.
"Připravený? nebo chceš ještě čas?" zeptal jsem ho opatrně.
"Připraven." usmál se a já o něj pomaličku začal pronikat. Ne úplně nadoraz, to ne, jenom tak na tři čtvrtě a nechal ho, ať si na mě zvykne. Pak jsem začal opatrně přirážet a taky mu dopomáhal k vrcholu-
Za chvilku byla naše honba za bílým zlatem u konce a celá linka byla potřísněná našimi odměnami. Vzal jsem Thea do náručí a odnesl do ložnice. Uložil jsem ho do postele a lehl si k němu. Zavřel jsem spokojeně oči...
Prudce jsem otevřel oči a rozhlédl se. Byl jsem na lodi, která se houpala ve vlnách....
Tááák :D první alternativní konec.... uhádne někdo, co je pravda a co byl jen a jen sen? :P Kdo to odhalí, má zlatého bludišťáka :P
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top