21. Kapitola

Theo

Udělal jsem kompromis. Prudce jsem strhl páku výkonu z maxima na nulu, takže motor téměř ihned přestal fungovat. Loď prudce zastavila a Fabi se dokázal vytrhnout a padl mi do náruče.
"Fabi..." objal jsem ho.
"Pašák..." poplácal mě po zádech.
"Co budem dělat?" zeptal jsem se a vzhlédl. Muži vtrhli dovnitř a hnali se k nám.
"No...asi už nic..." špitl, zvedl mi obličej za bradu a vtiskl polibek. Poslední polibek.
Rozdělili nás od sebe, spoutali a uvrhli do oddělených místností. Nevěděl jsem, jak dlouho jsem tam seděl na zemi. Bez naděje. Bez nápadu úniku. Bez něj...
"Theo?" vešel někdo dovnitř. 
"Same..." hlesl jsem a vzhlédl k němu.
"Nesu ti jídlo..." poposunul ke mě misku polévky.
"Nechci..." odmítl jsem.
"Měl bys něco sníst..." naléhal. Asi měl i pravdu.
Poslušně jsem vše snědl.
"Fabi ti vzkazuje, že musíš vydržet. Nikdo neví, co s vámi bude, ani já ne." řekl mi a já trochu ožil při vyznění jeho jména.
"Zabijí nás." řekl jsem smířeně. Sam mi položil ruku na rameno.
"Tak jim v tom zabraňte...." usmál se, vzal misku a odešel. Díval jsem se za ním. Najednou dovnitř vtrhli muži.

Fabio

Už dobrých deset minut jsem lehce ťukal zátylkem hlavy o stěnu. Nudil jsem se a přemýšlel, co s námi bude. Mám strach o Thea, jestli je v pořádku. Někdo vešel. Ignoroval jsem to.
"Promluvíš..." řekl mi známý hlas hlavního kápa těch agentů.
"Nunca habló." odsekl jsem mu.
"Vím, že umíš po našem, tak mluv." řekl trpělivě.
"Habló su idioma nativo." řekl jsem mu drze.
"Myslel jsem, že to půjde po dobrém. Myslím, že jsi rozumnější, než ten druhý. Víš, že chodí s mojí dcerou? Je to špína, rozmazlenec...blbeček..." posmíval se mi.
"Takhle o něm nemluv." prskl jsem.
"No vidíš, že to jde. Ale stále to není to, co chci. Moje otázka zní: Co všechno jsi viděl?" uchechtl se.
"Nebudu se opakovat: Nebudu mluvit." řekl jsem mu a odvrátil pohled. 
"Nuže dobrá..." luskl a za chvilku jsem byl vláčen na palubu. Celou cestu jsem se držel skloněný a zíral do země.
"Fa...bi..." uslyšel jsem skomírající hlas.
"Theo?" zvedl jsem oči a ztuhl. Theo byl přivázaný k jednomu sloupu, tělo z většiny odhalené, sešvihané bičem do krve. Stál už v docela slšné kaluži krve.
"Theodore!" vyhrkl jsem a chtěl k němu, obejmout ho a říct, že to bude dobré, ale okovy mě drželi až příliš pevně.
"Fa...bi....." zopakoval a bolestně se pousmál.
"Hmm...kdopak mu to udělal..." přešel kolem mě ten kápo s bičem, ze kterého kapala Theova krev. S úšklebkem ho zvedl a olízl tu tekutinu.
"Ty zmrde!" Neudržel jsem se a vrčel, jako šílený.
"Pokud nezdechne vykrvácením, tak vyčerpáním. A jeho tělo pak hodím k tomu tygrovi...sežere ho..." posmíval se mi. No jo...Sora, Shina a opice!
"Kde jsou?!"" štěkl jsem na něj.
"Ty opice bylo tak snadné vybít. Tak slabé a hloupé..." pokračoval svými kroky k bezvládnému Theovi.
"A to prase...bude mi o to víc chutnat na stole, když si vzpomenu, jak vás srdnatě bránilo." Vší silou ho práskl po hrudi. Theo se prohl a bylo vidět, že zatíná zuby.
"Theo!" nesnesl jsem pohled na něj, jak trpí. Z očí mi unikly první slzy a rozutekli se po tváři.
"Stále chceš mlčet? Nuže dobrá...přiveďte zrádce." rozkázal a za chvilku přede mě přivlekli Sama. Byl zmlácený, všude samá modřina a podlitina, sem tam i krev.
"Same! Co ti tu udělali?!" vyhrkl jsem zděšeně.
"To je v pořádku." usmál se bolestně.
"Jak je to v pořádku?" zeptal jsem se. Neodpověděl. Kápo mu k čelu přiložil revolver a odjistil ho.
"Rozmysli si to, co nám řekneš...." uculil se na mě.
"Dobře...dobře, budu mluvit! Hlavně je pusťte..." vykřikl jsem bezmocně.
"Tak je hodný chlapec..." stáhl pomalu revolver a uklidil.
"My...byli jsme na ostrově. Vše bylo v pořádku, kdyby nás nenapadlo něco, co nápadně připomínalo pravěkého lenochoda. Pak jsme našli Sora...a ten ostrov se...potopil..." mumlal jsem do země.
"Hmm...hodný...ale přeci jenom, pro jistotu..." zavrněl a já prudce zvedl oči. Držel zbraň u čela Sama.
"Theo, nedívej se!" křikl jsem na Thea asi vteřinu předtím, jak padla rána. Oba nás ošplíchla teplá krev a tělo, bez poloviny hlavy, se skácelo k zemi.
"Same!" vykřikl jsem bezmocně. Theo omdlel a jen tak visel na řetězech. Sklopil jsem oči. 

Odvlekli nás do cely, konečně společně. Theo už se probral a bez ustání brečel. Oba jsme byli špinaví a celí od krve.
"To bude dobrý..." hladil jsem ho po zádech a tiskl své rty na jeho vlasy. Když usnul, rozhodl jsem se, že raději budu spát také. V noci se mi zdál divný sen...

Seděl jsem v letadle. Přesně tak, jako před třemi roky. Rozhlédl jsem. Vše bylo v pořádku a mě se ulevilo. Vstal jsem a šel se projít na záchod. Čekal jsem, že se něco stane, ale nic. Vše bylo v pořádku. Za chvilku jsme přistáli a já zmateně vylezl z letadla.
"Fabio! Tady jsme!" ozvalo se španělsky.
"Mami?" otočil jsem a obajl jí. 
"Mami...." tiskl jsem jí k sobě. Přišel i táta a taky jsem ho objal.
"Kde je Theo? Chtěl bych vám ho ukázat? Rozhlížel jsem se.
"Theo? Kdo je Theo?" zeptala se mamka a rozhlédla se.
"No..." neuměl jsem odpovědět.
"Fabi..." pohladila mě po tvářích.

"Fabi? Vstávej, máme jít nahoru..." vzbudil mě Theo.
"Eh? Já...byl doma..." mumlal jsem.
"Něco se ti zdálo..." usmál se a políbil.
"Tak dobře..." vstal jsem a společně s Theem - hezky za ruku - jsem se vydal nahoru na palubu.
"Odvezeme vás do států." řekl nám kápo.
"Já bydlím ve Španělsku." řekl jsem klidně, ale hned jsem si vysloužil facku.
"Ale ty už nebudeš bydlet." bylo mi řečeno a pak nás jenom nacpali do velkého vrtulníku. Stroj se ale ne a ne vznést.
"Pane, je závada, musíme to opravit." informoval jeden z mužů.
"Ksa....tak vylezte..." vytáhl nás zase. Využil jsem momentu, kdy ke mě byl zády a přehodil mu řetěz okovů kolem krku, pevně přitáhl a držel.
"Někdo se pohne a on to odnese." zavyhrožoval jsem ostatním. Všichni na mě vytáhli zbraně, tak jsem přitvrdil. 
"Pánové, nechte to..." řekl jim přiškrcený šéf a všichni ke mě posunuli své zbraně. Theo je vzal a jednu mi podal. Přiložil jsem jí k hlavě toho cápka.
"Jeden pohyb a je mrtvý..." řekl jsem klidně. Všichni tiše stáli. Až příliš klidně.
"Opravte motor." rozkázal jsem a pár mužů šel pomalu k motoru. Díval jsem se a hlídal si je, když jsem dostal ránu do zátylku a šel k zemi. Omdlel jsem a nevěděl o světě.

Tááák :D další kapča...Co já jim jen provedu? :3 

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top