19. Kapitola

Theo

Mé tělo pomalu klesalo ke dnu. Nemohl jsem vůbec plavat, moje ruce vězely v okovech. Najednou mě právě za ně čapl Fabi a táhl k hladině, kde jsem se nadechl.
"Věděl jsem, že mně nenecháš na holičkách..." usmál jsem se na něj.
"Tak to je snad jasný, no ne?" uculil se a táhl mě k velké kládě, na které už byla zvířata.
"Jsou všichni?" zeptal jsem se ho starostlivě, když jsem se chytil.
"Hmm...snad ano. Jste všichni?" zeptal se hlavního opičáka, který zmateně pokrčil rameny.
"Dobrá...potřebujeme najít tu zpropadenou loď." řekl Fabi a rozhlížel se.
"Jsme někde uprostřed té bouře." řekl jsem, protože jsme nebyli daleko od potopení stroje.
"Ok...když to vezmu v potaz tak říkali, že jsou za ní...tak si asi dost máknem." mumlal a začal do kmene tlačit. Taky jsem začal plavat a tím trochu kládu tlačil před sebou.
"Tonight I wanna give it all to you..." začal jsem si tiše zpívat svojí oblíbenou písničku.
"...In the darkness..." přidal se Fabi a já se na něj pousmál.
"...There's so much I wanna do..." pokračoval jsem zase já a dál jsme se střídali.
"...And tonight I wanna lay it at your feet..."
"...'Cause girl, I was made for you..."
Jak naše hlasy sílily, do vody přiskočil Sora, zatnul drápy do kmene a začal nám pomáhat. Za ním pak postupně téměř všechny opice a Shina. Takhle jsme se společně drželi nad vodou a zároveň byli zčásti chráněni před vlnami. Cítil jsem hlad a únavu, ale když teď selžu a vzdám to, zemřu a oni také. Když už mám zemřít, tak jedině v boji!

Fabio

Všiml jsem si, že Theo začíná polevovat. Sám jsem měl už taky málo energie, ale stále jsem mohl.
"Theo...už jen kousek..." usmál jsem se povzbudivě a chytil ho za ruku.
"Já vím..." oplatil mi zmoženě úsměv a pevně mi dlaň sevřel.
Po nějaké době jsme zastavili a odpočívali.
"Všichni v pořádku?" zeptal jsem se unaveně všech. Vypadalo to, že asi ano.
"Brzy tam už budem...." špitl jsem a usnul. Vzbudila mě voda během malé chvilky, protože jsem začínal skolouzávat.
"Fabi..." pomohl mi Theo se zase chytit klády. 
"Díky..." vyprskl jsem trochu vody. Než jsem se ale stihl rozhlédnout Jedna opice začala řvát a postupně se přidávaly i další a další.
"Co se dě-" než jsem stihl zjistit, o co jde, smetla nás vlna. Jen tak tak mi pod rukou proklouzl Sora a tak mě proud odvrhl hodně daleko od skupiny.
"Fabi!" slyšel jsem, když jsem se vynořil, Theodorův hlas plný strachu.
"T-tady jsem!" zavolal jsem hýkavě a snažil se u toho tolik nenapít slané vody. Chtěl jsem plavat za ním, ale cosi se pode mnou začalo vynořovat. Bylo to takové...no...živé...Rozhlédl jsem a vyděšeně poznal, co to je. Hodně velká velryba. A já byl přímo na její hlavě. Něco mi na ní nesedělo, protože si myslím, že zrovna hodně velryb rozhodně nemá části těla z kovu. Její velké ploutve byly kovové, sem tam něco na těle a jedno oko. Přestával jsem věřit, že tohle není nějaká smrtelná fata morgána...
Velryba se vynořila a vyprskla vodu a vzduch. Nikdy jsem naživo velrybu neviděl, natož na ní stál.
"Oh mi Dios ...." šeptl jsem a vstal. Pak jsem uviděl Thea.
"Tady!" zavolal jsem na něj a zamával. Theo si mě všiml a společně s opicemi, Sorou a Shinou plavali ke mě. Pomohl jsem jim nahoru a objal Thea.
"Co je to?" zeptal se.
"Velryba. Teda - já nevím, ale asi jo." uchechtl jsem se.
"Dostane nás z té bouře!" zajásal, ale hned poté omdlel vyčerpáním. Lehce jsem ho položil na zem a lehl si k němu. Natiskl jsem ho na sebe a usnul jako špalek.

Ráno mě vzbudilo sluníčko a nějaký člověk.
"Vy jste...Fabio a Theodor? Z té helikoptéry?" zeptal se.
"A-ano...vy jste...Sam?" zamumlal jsem.
"Ano. Naše sonda vás našla." usmál se a pomohl mi na nohy.
"Sonda...?" zamumlal jsem.
"Ano. Je to napodobenina velryby, která loví ryby do svého nitra. Je řízená počítačem." vysvětlil.
"Aha...no, našla nás. Všechny." usmál jsem se a rozhlédl se.
"Kde jsou zvířata?" zeptal jsem se.
"Nakládáme je na loď." odpověděl.

Theo

Vzbudil jsem se kvůli sluníčku.
"Mh-mm...." zavrněl jsem a přetočil se na druhý bok. Fabi tu nebyl, ale stál o kousek dál a mluvil s nějakým mužem. O co jde?
"Fabi..." posadil jsem se a rozespale si protřel oči.
"To je Sam, náš zachránce..." otočil se na mě a já si toho mladíka přejel pohledem. Mohlo mu být tak 32? Možná nějak tak.
"Já jsem...Theo..." představil jsem se mu a s obtížemi vstal. V břiše mi kručelo jako ve staré pekárně.
"Máte hlad? Pojďte..." vyzval nás Sam na loď. Skutečně byla rybářská. velká, rybářská loď...
Dal nám jídlo a nějaké oblečení, protože jediné, co na nás přežilo, byli kraťasy a trenky, jiank nic víc. Dokonce jsme měli možnost se i osprchovat teplou, sladkou vodou.
"Už jsme skoro doma..." objal jsem ve sprchách nahý Fabiho.
"Ano...už brzy budeme doma..." pohladil mě po zádech a já ucítil, jak mi na hlavu skanula nějaká kapka. Vzhlédl jsem a uviděl, že pláče.
"Ale prosímtě..." utřel jsem mu slzy a letmě políbil na rty, aby se neřeklo.
"Já vím, jsem citlivka..." vzlykl a usmál se.
"Nepůjdem si ještě lehnout?" zeptal jsem se ho.
"Asi ano, jsem pořád unavený..." protáhl se a já ho táhl k naší kajutě. Bylo sice odpoledne, ale já usnul jako by byla půlnoc.
Vzbudil jsem se někdy kolem půl jedné ráno. Na chodbě se svítilo a někdo tam přešel. Protřel jsem si oči a zvedl se z postele. Fabi, stále spící, jenom v teplácích, napůl zakrytý dekou, se nevzbudil. Tiše jsem se vypravil na dobrodružnou cestu.
Vykoukl jsem na chodbu. Byl tam Sam a kapitán lodi, Jared.
"Pane...teď jsme je zachránili..." říkal akorát vyděšeně Sam.
"Ale ta zvířata...vědí moc, musíme je odstranit." řekl pevně Jared.
"Pane, dejte jim šanci...." prosil Sam.
"Ne. Vládní agenti tu budou ráno. Uvězni je, aby nepláchli a ta zvířata taky." poručil mu kapitán a Sam se smutně vzdal. Rychle jsem zabouchl dveře a přilepil se na zeď. Prudce jsem oddechoval. Za chvilku zašramotil klíč v zámku a my byli uvězněni.
"Fabi, vstávej...." skočil jsem do postele a zatřásl s ním.
"Theo, teď ne..." zamumlal.
"Fabi..." vzdychl jsem a zkusil to znovu.
"Fabi, zavřeli nás tady a chtějí nás zabít!"  naléhal jsem na něj.
"Theo, něco se ti zdálo, běž si znovu lehnout..." odbyl mě.
"Fajn, tak mi nevěř, ale jak vysvětlíš, že tu jsme zamčení?" odsekl jsem a ukázal mu názornou ukázku neotevíratelnosti dveří.

Tákže :D tady to je kulišáci :D Jen tak mimochodem, čte tu někdo Blood Bank?" :3


Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top