Kupodivu ses u mě ještě ten den na chvíli zastavil. Měla jsem z toho radost, ovšem ta vyprchala tak rychle, jak jen to šlo.

Celou dobu jsi básnil o Nadie. O tom, že jste společně byli v cukrárně a neskutečně jste si to užili. O tom, že byla sladší, než ten nejsladší zákusek.

Nemusela jsem ji ani vidět. Díky tvému nekonečnému básnění na její účet tu byla stále s námi.

Sice jsi mi z cukrárny také přinesl zákusek, ale nedokázala jsem si ho vychutnat. Nedokázala jsem ho normálně sníst. Měla jsem ho plné zuby, stejně jako té tvé sladké Nadi.