Dlouho jsem uvažovala nad tím, jak to udělám. Zdálo se mi, že mám konečně nějaký cíl, že má můj život najednou smysl. Možná i proto se mi začala vracet chuť k jídlu a přestávala jsem být ospalá.

Stále jsem však nechodila spát. Jako kdybych spánek najednou nepotřebovala. Už tři dny jsem nespala a cítila jsem se naprosto čilá. Byla jsem nabitá energií.

Stále jsem plánovala a skoro ani nevycházela ven ze svého pokoje. Byla jsem tou myšlenkou tak nadšená.

Vražda zní sice hnusně, ale vyřeší víc věcí, než se na první pohled zdá.
Vražda a myšlenky na ní mě spasily.