Proklínala jsem se, že jsem neodporovala. Tu holku jsem na své narozeninové oslavě nechtěla. Nechtěla jsem ji pouštět do svého soukromí. Vlastně jsem ji nechtěla už nikdy v životě vidět.

Nevím proč jsem ti to odsouhlasila. Ale teď už je pozdě cokoliv měnit.

Jen jsem mlčky pozorovala tvou postavu, která se ztrácela v houfu dalších. Znovu jsem si sedla na lavičku a přemýšlela.

Narozeniny jsme vždy trávili hlavně spolu. Teď se nám musela Nadia vecpat i na ně.

Prudce jsem se zvedla a běžela. Až před vchodovými dveřmi jsem se zastavila a celá udýchaná pohlédla na svůj odraz ve dveřích.