Hermiona otevřela oči, protáhla se a pohlédla na budík. Bylo teprve půl páté, ale jí už se nechtělo spát. Vstala a vzala si na sebe župan. Chtěla hledat obývací pokoj a tak bloudila po chodbě, myslela, že byl vpravo a tak vešla. Bohu...žel...možná dík... se spletla. Vešla do ložnice, ve které spal Severus. Jeho černé vlasy byly rozprostřeny po polštáři a jeho tvář byla tak uvolněná. To Hermionu rozněžnilo a sedla si na postel k němu. Pozorovala každý jeho pohyb, každou změnu v obličeji a pak ho jemně pohladila po tváři. V tu chvíli se Severus něžně usmál, ale neprobudil se.
,,Jsi tak krásný, Severusi," zašeptala Hermiona. Zdálo se jí to jako sen, tolik štěstí jí potkat nemohlo!
,,Ale ano, přiznej si to! Teď budeš šťastná!" řeklo vesele druhé Já.
,,S ním ano!" přiznala Hermiona a přitulila se k němu. Severus ji objal a něco zamumlal ze spaní. Najednou Hermionu něco napadlo, odtáhla se od něj a tiše vstala. Sešla po chodech do kuchyně, kde byl Nyno.
,,Slečna je zázrak," řekl skřítek.
,,A proč?" zeptala se nechápavě Hermiona a pozvedla jedno obočí.
,,Pán dlouho nespal, vlastně ani jednu noc... A slečna přišla a on usnul," vysvětlil Nyno.
,,Vážně?"
,,Ano, pán pořád jen pil whisky a četl, tedy nečetl, ale hodiny koukal na jednu stránku."
,,Tak já pánovi donesu snídani," usmála se Hermiona.

Hermiona všechno dala na tác a vydala se zpátky do ložnice.Položila snídani na stolek a zase usedla k Severusovi.
,,Severusi, vstávej," zašeptala tiše. Severus pomalu otevřel oči a zamračil se.
,,Kolik je hodin?"
,,To je mi uvítání. Je čtvrt na šest," odpověděla uraženě a chtěla odejít. Severus ji rychle chytil za ruku a přitáhl si ji k sobě.
,,Promiň...já jen...ani nevím, co mi je," řekl kajícně a políbil ji lehce na ústa.
,,Já vím, dlouho jsi nespal," pravila Hermiona a sklopila zrak.
,,Se mnou budeš potřebovat odvahu a trpělivost...a pevné nervy."
,,Já to všechno někde seženu," usmála se Hermiona a položila svou hlavu na jeho rameno. Severus se pousmál a začal ji hladit po vlasech.
,,Musím se obléct," řekla najednou Hermiona a vstala.

Svalila se na postel a chvíli jen přemýšlela, pak z kufru vyhrabala červené šaty a oblékla si je. Pohlédla z okna, všechen sníh roztál a zůstalo jen bahno. Začínaly růst sněženky a další jarní květiny.
,,Hermiono!" ozval se Severusův hlas. Hermiona rychle otevřela dveře a vydala se za tím božským hlasem.
,,Tady jsem," řekla.
,,Už jsem myslel, že ses ztratila," oddechl si Severus.
,,Tak ty ses bál?" usmála se Hermiona a políbila ho.
,,Docela ano, nevím, co je na tom tak úsměvného," pravil velmi vážně a sedl si do křesla.
,,Já vím, ale je to milý."
,,Neměla bys napsat přátelům, kde jsi?" zeptal se jízlivě Severus.
,,Napíšu jim, ale až večer."
,,To jim to přijde až ráno," podotkl.
,,Co je ti? Jsi dneska...takový nedůtklivý," řekla Hermiona a klekla si vedle křesla, ve kterém seděl. ,,Stalo se něco?" Chytila ho za ruku.
,,Jak jsem říkal, nejsem ten, co se celý den jen směje a vyhledává zábavu."
,,Takže...ti tu vadím?"
,,Ale ne, jen...prostě nejsem veselý přes míru," vysvětlil Severus.
,,Tak to jo," pousmála se Hermiona. ,,Já se bála,že jsem ti na obtíž."
,,Ještě to tak!" ušklíbl se a usadil Hermionu na svá stehna. ,,Ty jsi tu...jako taková zpovědnice, moje princezna, můj opak."
,,Opak? Vždyť jsme si tak podobní..."
,,Ale já nejsem tak roztomilý," pousmál se Severus.
,,Pro mě ano."
,,Hm... Měli bychom jít do toho města,"řekl vážně Severus.
,,Ty jsi teda romantický," zamračila se Hermiona.
,,Tak co mám udělat?" zeptal se a protočil oči v sloup.
,,Políbit mě."
Políbil ji na tvář.
,,Stačí?"
,,Jistě, nechci tě nutit k růžovému oblečku a tisícům plyšáků, líbáním na každém kroku a věčným nákupům oblečení."
,,No to jsi hodná," řekl ironicky Severus. ,,Tak vstávej."

,,Je to hezké město," pravila Hermiona a položila tašky na zem.
,,Hm...asi jo," zauvažoval Severus.
,,Tobě se nelíbí? Mně to můžeš říct, já se zlobit nebudu, je to jen město."
,,Trochu se mi nelíbí." Hermiona zavrtěla hlavou a objala ho.
,,Hezky voníš..." zašeptala, ,,kořením."
,,Tobě se ta vůně líbí?" překvapeně na ni pohlédl.
,,Moc!" přiznala se Hermiona.