18
Severuse probudilo pronikavé světlo slunečních paprsků, přetočil se na bok... Najednou si vzpomněl na včerejšek. Rychle se vzpřímil.
,,A sakra!" zaklel v mysli a promnul si oči. Všiml si dvou balíčků a lístečku. Nechápavě se začetl:
Pane profesore,
chci Vám tímto písemně předat dva dárky.
A také Vás informovat o mé závěti, odkazuji Vám svůj byt v Londýně. Přála bych si, abyste ho použil pro nějaké účely Řádu...je mi jedno jaké.
Prosím, postarejte se o Harryho, nechci, aby ho Pán Zla zabil!
Chci Vám poděkovat za podporu, výcvik a pokud mě nezabijí, tak se určitě budu bránit vším, co jste mi do té hlavy natloukl.
Bylo to určitě těžké se mnou trávit tolik času, ale z mého pohledu to byla jediná část dne, na kterou jsem se těšila.
Nerada to píšu, ale byl jste poslední dobou jediný, který mi rozuměl.
Vím, skoro nikdo o tom Londýně neví, ale určitě by mě nepochopili!
Já Vás mám moc ráda a chci říct, že jste odvážný a že Vás obdivuji!
K těm dárkům... První je saténová košile, podobná té, co jsem Vám roztrhla při ,,souboji", za což se velmi omlouvám.
Děkuji Vám
Hermiona Grangerová
Severus si nebyl jist, jestli to nebylo vlastně vyznání lásky, a radši to zavrhl. Jako věčný pesimista nepočítal s tím, že ho někdo bude obdivovat, natož milovat!
,,No tak, Severusi, přiznej si to! Proč by ti jinak psala?!" ozvalo se druhé Já.
,,Možná chtěla napsat, že si uvědomila, že mě nenávidí!" přesvědčoval se Severus.
,,To tam nezapadá!" oponovalo druhé Já, ale neúspěšně. Severus otevřel první balíček, vážně tam byla košile a mnohem příjemnější na dotek než ta stará.
,,I velikost je přesná," pochválil ji v duchu. Ještě chvíli si košili se zájmem prohlížel a pak sáhl po druhém dárku. Nebyl tak měkký, ale po otevření mnohem krásnější než ta košile. Byl to obrázek, byla na něm Hermiona. Severus, okouzlen tou nádherou, úplně zapomněl na čas. Když se vzpamatoval, uvědomil si, že musí s Hermionou a Harrym do Londýna. Plán, který měli, nebyl nejlepší, ale času bylo málo. Vstal a oblékl se.
,,V nejbližší době se uvidí, jak to skončí!" pomyslel si.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top