,,Harry, vzbuď se," ozval se Ronův hlas. Harry otevřel oči a nandal si brýle.
,,Co je?" zeptal se otráveně, protože spal dvě hodiny.
,,Musíme na snídani a pak jdeme do Prasinek," odpověděl nadšeně Ron.
,,Úžasný, fakt..."
,,Proč se tak ksichtíš? Takhle blbě naladěnej jsi, když... Něco se stalo?"
,,Ne, jen jsem vůbec nemohl usnout," zalhal Harry.
,,Nemůžeš spát už několik dní. Co se ti stalo?"
,,Starosti s Voldemortem," pravil Harry a vstal. Ron se ho na nic neptal, sešli po schodech a byli překvapení tím, co viděli. Hermiona byla schoulená v klubíčku a spala. Bylo půl sedmé a studenti se začali probouzet a chodit na snídani.
,,Hermiono," zatřásl s ní Ron, ,,vstávej." Hermiona se zamračila a řekla něco v tom smyslu, že je ještě noc a ať ji nechají na pokoji.
,,Hermiono, musíme na snídani. Tady nemůžeš být," pravil Harry a pomohl jí vstát.
,,Nenechají mě ani dospat," postěžovala si tiše pro sebe.

Na snídani se Hermiona rochnila ve vajíčkách a přemýšlela o všem možném. Přišel Severus, když procházel kolem Hermiony spadly mu nějaké písemky. Sehnul se a zašeptal: ,,Dnes, půl osmé." Hermiona přikývla a chtěla se dál věnovat rochnění, ale Severus najednou ještě promluvil.
,,Tohle je asi vaše, spadlo vám to," pronesl lhostejně a podal jí lísteček.

Omlouvám se za včerejšek,
byl jsem opilý.
Nevěděl jsem, co říkám.
S.S.

Po přečtení se papírek sám spálil.
,,Háže to na to, že byl opilý. Kdyby byl opilý, tak by se nechoval, jak se choval."
,,A choval se vůbec špatně? Jen řekl pravdu," zastávalo se ho druhé Já.
,,Máš pravdu, nic neudělal. A já mu to řeknu." Pohlédla na Severuse, který míchal čaj už asi půl hodiny. Najednou k ní vzhlédl, Hermiona přikývla a povzbudivě se usmála. Severus, i když si to nerad přiznal, byl rád, že mu odpustila.

,,... Máte na to dvě hodiny, tak snad to někdo zvládne. I když o tom pochybuji," ušklíbl se Severus a sedl si za katedru.
,,Takže ti určitě odpustila..."
,,Snad,"  pomyslel si Severus nejistě a pohlédl k ní. Krájela nějaký humus.

,,Dívá se na tebe, dívá se na tebe!" vykřikovalo rozverně její druhé Já. Hermiona se šťastně usmála, ale nepodívala se na něj.
,,Já vím, cítím to v kostech."
,,Tak se na něj podívej! Podívej se!" nabádalo ji druhé Já.
,,To nemůžu... Musím krájet." Zvážněla.
,,A nebo se stydíš," zasmálo se druhé Já. Hermiona v duchu přikývla, ale po chvíli to nevydržela a po očku na něj pohlédla. Psal nějaké poznámky, jeho zamračená tvář vypadala tak... ,,Rozkošně!"
,,Ale, máš pravdu." A zase začala míchat a krájet.

,,Naše slečna Grangerová má dobrou náladu, protože se usmívá," pomyslel se Severus.
,,A nebo myslí na jednoho profesora... Má černé vlasy a oči. Je neoblíbený a je ti dost podobný!"
,,Nejsem naivní!" odbyl své myšlenky Severus a snažil se psát.
,,Ááá!"ozvalo se. Všichni se otočili, Neville polil Levanduli zeleným lektvarem.
,,Neřvěte, Brownová, vždyť vám to nic neudělá. Běžte se převléct, tohle už nepůjde vyprat," řekl Severus chladně.
,,On mně zničil tričko!" zařvala naštvaně Levandule, která měla pod hábitem růžové...tedy teď zelené tričko.
,,Pane Bože, buďte ráda, že nevytvořil kyselinu!" Levandule uraženě odešla ze třídy, Ron chtěl jít s ní, proto vstal. ,,Seďte, Weasley, nechci tu mít další Browňátka jenom kvůli vašim hormonům." Hermiona se pousmála, ale hned si zase všímala jen a jen lektvaru. Ron si pro sebe řekl: ,,To je kretén."
,,Já to slyšel. Odčítám Nebelvíru dvacet bodů!" Ronovi spadla čelist, ale sedl si.