Drobné střípky
Mercer
"Ale mami, to nejde. Mám tu holku! To mi nemůžeš udělat!" křičel jsem.
Bylo to asi půlhodinu po té, co jsem se dozvěděl, že se budeme stěhovat.
Jo, budeme se stěhovat. Protože mamka dostala novou práci. Lepší.
Nechtěl jsem se stěhovat. Ne teď.
Jenže mamka mi vysvětlila, že jinou a lepší práci nedostane.
Musel jsem to zavolat Lise.
A nejdřív jsem si musel vymyslet, jak jí to podám.
Lisa
Neměla jsem co dělat, tak jsem šla ven. Sama.
Procházela jsem kolem nástěnky s oznámením. Visely tam nejnovější zprávy.
« Kousek od města spadl na trať strom. Provoz bude zastavený až do..»
« Malý chlapec rybařil v místě výskytu zmijí. Jedna ho uštkla. »
« Sedmnáctiletý mladík se zabil při pádu z vysoké budovy. Vše nasvědčuje tomu, že to byla sebevražda. V jeho mobilu bylo napsáno: "Pro tebe, Liso. Miloval jsem tě. Doufám, že se brzy setkáme." Policie stále pátrá, o jakou Lisu se jedná. Více ve zprávách. »
Po přečtení tohohle se mi chtělo zvracet. Ohla jsem se nad keř, ale nic ze mě nevyšlo. Jen jsem dávila.
A brečela jsem.
Večer ve zprávách jsem se ujistila, že šlo o Logana. A o sebevraždu.
Nevěděla jsem, co dělat.
Mercerovi jsem mobil nevzala, když mi volal. Nechtěla jsem slyšet jeho hlas. Nechtěla jsem slyšet žádný hlas.
Ne teď.
Ne tady.
A proto jsem ještě večer vyšla do lesa.
Za svou lištičkou. Jedině ona mi mohla pomoct.
Sedla jsem si do měkkého mechu a čekala.
Nemusela jsem však dlouho. Liška se objevila téměř za deset minut.
"Chyběla jsem ti, že jo? Promiň, že jsem nechodila. Ach, stalo se toho tolik..." řekla jsem. Bylo mi hned líp.
Všechno jsem jí řekla. Mohla jsem se jí svěřit.
Kdybych něco řekla třeba mamce, jen by odfrkla, že to moc prožívám. To ale nebyla pravda. Byla to skutečnost.
Jakmile jsem došla k Loganovi, nahnaly se mi slzy do očí. A liška naslouchala. Koukala na mě svýma upřímnýma, chápavýma očima, a naslouchala.
"Přijdu zase zítra. Slibuju" řekla jsem ještě a odešla.
Byla už skoro noc. Domů jsem přišla až o půl jedenácté. Ale nevadilo mi to.
Stejně jsem nespala.
Někdy kolem čtvrté ráno mé slzy utichly a dostavil se teď tolik potřebný spánek.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top