Mercer
Byla sobota, a já byl nervózní.
Vzal jsem si na sebe oblíbené rifle a zelené tričko. Lisa má zelenou barvu ráda.
Šel jsem k ní domů. Otevřela mi její mamka.
"Dobrý den" pozdravil jsem.
"Ahoj, ty musíš být Mercer. Lisa mi říkala, že přijdeš." Tak říkala? To bylo od ní míle. Zahřálo mě to u srdce.
"Hej, Liso, je tu Mercer" zavolala její mamka někam do schodů.
"Hned jsem tam, mami" ozvalo se nazpět.
Její mamka se ke mně důvěrně otočila a řekla: "No a vy spolu něco máte?"
"Myslím že ne, i když bych rád" odpověděl jsem popravdě.
Když Lisa přišla, měla na sobě riflové kraťásky, do kterých si zastrčila bílé triko s potiskem obrovského zeleného stromu. No, do barvy jsem se trefil.
"Tak jdem?" zeptala se.
Jo, mohli jsme jít.

Lisa
Dlouho jsem vybírala něco, co by se mu líbilo.
"Hej, Liso, je tu Mercer" zavolala mamka.
"Hned jsem tam, mami" zavolala jsem nazpět, a tím pádem jsem měla už jen málo času, abych vybrala něco pěkného. Rozhodovala jsem se mezi bílým trikem a trikem s potiskem stromu, které bylo mé oblíbené.
Nebude mu to připadat trapné? říkala jsem si, ale potom jsem tu myšlenku zaplašila. Ne, musím jít v něčem, v čem se cítím dobře. Tak jsem si vzala to s tím stromem.
Když jsem scházela dolů, slyšela jsem mamku, jak se Mercera ptá, zda spolu něco máme.
"Myslím že ne, i když bych rád" odpověděl Mercer. Tak on chce, aby mezi námi něco bylo, jo? Sladký.

Logan
Šel jsem si tak po ulici, když v tom jsem spatřil Lisu, jak jde s Mercerem naproti mě přes ulici. Když byli dost blízko, přešli.
"Ahoj Logane!" zvolala Lisa. Mercer taky pozdravil.
"Ehm.. Ahoj" řekl jsem. Proč mi neřekla, že s ním jde ven? Já se s ní znám déle, a se mnou by nikdy nešla. Ne jako něco víc.
Byl jsem si skoro jistý, že ji pozval jako něco víc, protože jinak by u ní nebyl tak blízko. Kór ještě k tomu, že se na ni poslední týdny lepil jak moucha na mucholapku.
"Jen jsme se tak šli s Lisou projít" řekl omluvně Mercer. Způsob, jakým vyslovil její jméno, mi nahnal krev do obličeje. Měl ji rád. Ale já taky.
"Proč jste mi to neřekli?" Kouknul jsem se na ní ublíženě.
"No.. My.." začal zase Mercer, ale já ho nenechal domluvit.
"Takže už je nějaké my, jo? Měli jste mi něco říct. Já věděl, že je tu konkurence, ale že si vybereš jeho... To je tak... Tak..." nenapadlo mě žádné jiné slovo. "To je tak podlý!" dokončil jsem rozhořčeně. A odešel jsem.
V té chvíli jsem netušil, že to bylo to nejhorší, co jsem mohl udělat.

Lisa
"To je tak podlý!" dokončil Logan svůj proslov a odešel.
Chtěla jsem za ním jít. Chtěla jsem se mu omluvit. Říct promiň, to jsem nechtěla, to jsem nevěděla, odpustíš mi? ale Mercer mě nepustil.
"Nech ho jít, vzpamatuje se z toho. Sám" řekl.
Bylo mi špatně od žaludku. Nevěděla jsem, že mě má rád. Protože kdybych to věděla, kdyby mi to řekl... Předtím jsem ho totiž taky měla ráda. Jenže potom řekl, že jsem jeho nejlepší kamarádka, a tím moje naděje skončila.
Kdyby mi to řekl, teď bych tu nebyla.
Kdyby mi to řekl, třeba bych s ním chodila.
A kdyby mi to řekl... Nevěděla jsem, co by bylo.
"Liso, zlato" při tomhle slově jsem sebou trochu škubla "nenecháme si zkazit odpoledne. Dala by sis zmrzku?" Mercer byl zjevně dobře naladěn.
"Tak jo. Zmrzlinu mám ráda" řekla jsem, ale ve svém nitru jsem jen stěží potlačovala slzy.
Nechtěla jsem o něj přijít. Ne zrovna o něj. O toho, kdo mě utěšoval, když se mi něco nepovedlo, u koho jsem se mohla schovat, když se na mě rodiče naštvali. O toho, kdo mi neustále opakoval, že jsem normální, když já sama jsem o tom začala pochybovat.
Mercer mi koupil třešňovou zmrzlinu. "Je sladká stejně jako ty" řekl.
Zkusila jsem zavolat Loganovi.
"Volané číslo je momentálně nedostupné, prosím, zkuste to později" ozval se jen normální tón.
"Třeba se mu vybila baterka" uklidňoval mě Mercer. Mě to ale moc neuklidnilo.
Sedli jsme si do parku, přesně vedle cedule s oznámením.
Mercer se na mě najednou zadíval. A řekl: "Ty nejsi divná, Liso. Jsi jen originální. Nechci, aby tě kdokoliv přinutil myslet si něco jiného. Dobře?"
Zadíval se mi do očí.
Chvíli před tím, než mě políbil, jsem si všimla jednoho oznámení, na kterém bylo napsáno: každoroční hon na lišky se koná přesně za měsíc ode dne 5. 5. 2017. Zváni jsou především..."
To, kdo je zvaný, jsem si už přečíst nestihla.