7 | Pole


,,Běžte!" štěkl Ginger na psy, aby je od komplexu odehnal. Někteří se otáčeli, chtěli se vrátit a pomoci Orionovi, Evženovi, Chipovi a Bree, ale jakmile se k nim začali přibližovat dvoutlapky, utekly za Gingerova vedení do lesů. V předu běžela Saren a těsně za ní Sam, byli ze setkání s dvoutlapkami vyděšení asi nejvíc. Za nimi běžel Ginger a za ním ostatní. Ginger chtěl psy zastavit a sklidnit je, ale Sam se Saren by pravděpodobně nezastavili a Ginger je nechtěl ztratit z dohledu. Teď za ně zodpovídal on.

,,Zpomalte! Nikdo nás nehoní!" snažil se je hnědobílý teriér zastavit, ale oni ho snad neslyšeli, či slyšet nechtěli. A tak běželi psi za nimi. Když proběhli okolo nějaký závory a vběhli na pole, Ginger se prudce zastavil. Psům, co běželi za ním, dal povel, ať zůstanou stát na kraji lesa. Saren se Samem už běželi po poli bůhví kam. Ještě na pole ani nevkročil a už cítil ve vzduchu něco podezřelé. Ani jedno z polí, na kterém psi od včera byli, nevonělo takhle. A měl pravdu. Stačil na Saren se Samem ještě zavolat jménem, ale ti už dávno zmizeli mezi vysokou trávou. Pak už spatřil na poli jen výbuch. Bylo to tak hlasité, až to donutilo psi na kraji lesa se skrčit k zemi. Ginger už něco podobného kdysi viděl.

,,Same?! Saren!" křikl Ginger se zatajeným dechem, ale v odpověď nedoufal. Místo toho zaslechl hlasité zakňučení. Za Gingerem se následně rozkňučela i Ruffle. Teď si musel zachovat klidnou hlavou.

,,Molotove, pojď za mnou." Kývl na rezavého psa a vykročil do pole směrem k výbuchu. Takhle z dálky toho nebylo v té trávě moc vidět, takže se docela děsil, co spatří. Našlapoval pomalu ve stopách Saren a Sama, Molotov ho následoval. Jak se k místě výbuchu přibližovali, pohled se mezi trávou vyjasňoval. Ginger slyšel kňučení čímdáltím hlasitěji a přál si, aby se Saren i Samovi povedlo výbuchu uniknout. Když se však prodral posledními trsy a stanul na místě výbuchu, naskytnul se mu docela děsivý pohled. Chtěl uhnout pohledem, ale místo toho vyděšeně zacouval a narazil při tom do Molotova. To mu připomnělo, že si musí zachovat klidnou hlavu. Teď byla důležitá jeho pomoc.

 Zem před Gingerem byla poškozena výbuchem - všude byly kusy hlíny a díra v zemi. Za dírou ležela Saren, měla poraněné zadní nohy a ocas. Ginger nedokázal říct, jestli jí ocas zůstal nebo ne. Důležité bylo, že byla naživu a že oba psy pozorovala. Byla jistě v šoku, to proto nic neříkala. Ještě před dírou ležel Sam, to on kňučel. Byl naživu, ale to byla spíš smůla. Měl od krve celou pravou přední tlapku, pravděpodobně popálenou. Pravou stranu obličeje měl také popálenou, zranění se táhlo až k jeho rameni. Pravé ucho chybělo, oko možná také, těžko říct, bylo zavřené. Druhé bylo otevřené a sledovalo Gingera. Postroj, který Sam měl, byl utržený a jen na Samovi volně ležel.

,,Molotove, bež k Saren." vykoktal teriér po chvíli a sám šel k Samovi. Sundal z něho postroj a prohlídl si zběžně jeho zranění. ,,Ach Same.." Kníkl a podíval se mu do oka. Teď upřímně nevěděl, co dělat.

,,Jak je na tom Saren?" Štěkl k Molotovi.

,,Je v šoku, ale myslím, že se z toho dostane." Odvětil mu rezavý setr. Výborně, tak aspoň že tak. Snažil se Ginger uklidnit. Ale copak mohl? Radši přiskočil k postroji a podíval se, jestli tam zůstalo něco, čím by mohl Samovi pomoci. Postroj byl však v tak dezolátním stavu, že na něm žádné kapsy nezbyly. A tak se vrátil s nepořízenou zpátky k Samovi.

,,Gingi, pomoc mi." Zachrchlal Sam a s prosebným pohledem se nátahl po teriérovi tlapkou. Ginger věděl, o co ho Sam prosil, ale nemohl to udělat. Co bych asi řekl Orionovi? Podíval se po Molotovovi, ale ten věnoval pozornost Saren. Zakroutil tedy hlavou a odvrátil pohled do země.

,,Prosím, tohle je pro mě utrpení. Chceš abych trpěl? Moji páníčci už na mě jistě čekají." Prosil ho chraplavým hlasem Sam. Ne, Ginger nechtěl, aby trpěl. Ale nedokáže zabít psa. Dokáže vyléčit psa, vyléčit psa, který má lehká zranění, Sama by vyléčit nedokázal. Není smrt taky lék?

 Ještě chvíli se přemlouval, ale pak se otočil k Samovi. Ten se v rámci možností usmál a zavřel oči. Ginger se nadechl a zakousl se Samovi pevně do krku. Pevně ho zubama držel a trhal. Po chvíli se pod ním Sam zcela uvolnil a Ginger se pustil a uskočil. Obrátil se k němu zády, ale podlomily se mu tlapky a tak se zůstal jen krčit nad zemí. Chvíli tam jentak stál a kňučel, až k němu přiskočil Molotov a drknul do něj přátelsky čumákem.

,,Neměj strach, bylo to to nejlepší rozhodnutí, které jsi mohl udělat. Sam ti je za něj jistě vděčný." Snažil se ho uklidnit.

,,Ale já jsem ho měl chránit, né zabít. Měl jsem chránit všechny!" Postěžoval si Ginger a podíval se na Molotova.

,,Není to tvoje vina, nemohl si vědět, co se stane. A když už se to stalo, udělal jsi to nejlepší, co jsi mohl." Usmál se Molotov, Gingera to znatelně uklidnilo. Ještě jednou se ohlídl po Samovi. Ten měl zavřené oči, takže to vypadalo, jako by spal.

,,Pomůžeme Saren a pak se vrátíme pro Sama, musíme ho zahrabat." Zkonstatoval Ginger a přišel k Saren. ,,Jak ti je?" zeptal se jí. Saren stáhla uši a usmála se. Pravděpodobně chtěla zavrtět, ale stav jejího ocasu jí to nedovoloval.

,,Budu v pořádku, určitě." I když zněla pozitivně, nevypadala na to. Zadní nohy měla od krve a opravdu - polovina jejího ocasu chyběla.

,,Zvládneš chodit?" Ginger trochu od Saren ustoupil, aby se mohla pokusit postavit. Ta chvíli váhala, ale pak se opřela do předních tlapek a zvedla se. Na zadní nohy se jí došlapovalo hůře, různě je krčila a pozvedávala. Molotov a Ginger k ní přiskočili aby jí podepřeli a společně se vydali zase zpátky k lesu. Tara a Ruffle už na ně na okraji lesa čekali. Obě fenky jim přiběhli naproti.

,,Co se stalo? Je Saren v pořádku? Kde je Sam?!" Chrlila otázky Ruffle. Ginger neměl čas jí je zodpovídat.

,,Ruffle, utíkej do lesa pro mech, bude potřeba. A ať je spíš vlhkej než suchej!" Nakázal malé bílé fence a ta už se otáčela a bežela hlouběji do lesa.

,,Položíme jí tady,.." štěkl Molotov a položil s pomocí Gingera Saren na travnatou mýtinku u kraje lesa. Saren si na místo okamžitě lehla.

,,Jak můžu pomoct?" Nabídla se Tara a podívala se na Gingera.

,,Molotove, hlídej Saren než přijde Ruffle, pak mě zavolej. Jdu s Tarou vyhrabat díru pro Sama." řekl narovinu, což šedou venku ohaře zastavilo. Vykroutila zvídavě hlavu do strany. ,,Je Sam v pořádku?" zeptala se, jako by si snad dřív nevšimla, že tam není.

,,Sam to nepřežil." špitl Ginger a podíval se do země. Nechtěl už na to myslet a doufal, že to jeho mysl brzy vytěsní z paměti. Opravdu to nechtěl mít po celý život před očima. Tara zakňučela a podívala se ostudně na své tlapky.

,,Pojď mi pomoct vyhrabat pro něj díru." Poprosil jí ještě a Tara po chvilce odmlky kývla. Společně našli pro pohřbení skvělé místo pod velkým smrkem, dostatečně daleko od Saren a Molotova. Tam začali hrabat.

 Hrabali dlouho, nebyla to žádná sranda. Dokonce i Ruffle už se vrátila. Odložila nasbíraný mech k Molotovovi a Saren a běžela k Gingerovi s Tarou. Nechápavě nad jejich hrabáním zakroutila hlavou.

,,Co to děláte?" Zeptala se. Tara s Gingerem přestali hrabat a vyměnili si vzájemné pohledy. ,,Kde je Sam?" zeptala se a trochu couvla. Ginger litoval, že to neřekl už předtím, teď to musel říkat dvakrát a to se mu opravdu příčilo. Při každém pomyšlení na realitu se mu svíralo hrdlo.

,,Sam to nezvládnul Ruffle, mrzí mě to." Po téhle větě se Ginger téměř neubránil zakňučení.

,,Ne! To nemůže být pravda!" štěkla hystericky Ruffle, otočila se a rozeběhla se k poli. Pravděpodobně se chtěla přesvědčit na vlastní oči. Ginger se zvednul a štěkl na Molotova, aby jí zastavil. Ten jí včas skočil do cesty, těsně před skokem na pole.

,,Ruffle, stůj! Opravdu to vidět nechceš,.." řekl malé bílé fence, která před ním najednou klidně seděla, před milisekundou ještě plně odhodlána do toho pole vběhnout. Molotovovi neodpověděla, pravděpodobně by se při jediném slovu rozkňučela. bylo na ní jasně vidět, jak se přemáhá, aby se před Molotovem nerozkňučela jako malé štěně, ale nemohla si pomoct. Brzy už ležela na zemi, tlapkama si zakrývala hlavu a kňučela. Ginger byl rád, že to neviděl, avšak i pouhý poslech Ruffliného truchlivého kňučení mu trhal srdce. Aspoň ta díra už byla téměř hotová. Kývl na Taru, aby to dodělala bez něj a on sám šel k Saren.

,,Jak ti je?" Zeptal se jí. Saren mu věnovala krátký pohled.

,,Jde to, v rámci možností." odvětila. Ginger k ní přiskočil s mechem v tlamě a položil jí ho na zraněné tlapky. Chvíli jí ho tam přidržel a pak jím vyčistil rány.

,,Hotovo Gingere." štěkla Tara u vzdálené díry. Ginger odskočil od Saren a kývl na Taru. ,,Taro, můžu tě ještě poprosit? Mohla by jsi sehnat něco k jídlu? Jen dnes,.." poprosil jí hnědobílý teriér. Šedá fenka kývla a v mžiku zmizela hluboko v lese. Pak se obrátil na Molotova, který utěšoval Ruffle.

,,Mole? Pomoc mi se Samem,.." štěkl a prošel kolem rezavého psa zpátky do pole. Opravdu se tam vracet nechtěl, ale Sam si zasloužil důstojně pohřbít. Molotov ho následoval.

 Když se oba psi octli opět na místě, tedy u Samovi mrtvoly, Ginger se snažil se k tomu hroznému momentu nevracet. Pokývnul na Molotova, ať Sama chytí a můžou ho odtáhnout do lesa. Ginger mu samozřejmě nějak pomohl. Chvíli trvalo, než ho dostali do lesa, ale podařilo se. Při tom se snažili zakrývat pohled na Sama před Ruffle. Ta se ani nijak pohledu na jeho bezvládné tělo nedožadovala.

 Jak Molotov s Gingerem odložili Sama do vykopané jámy, začali společně jeho tělo zahrabávat. Mezitím se vrátila Tara se zajícem v tlamě. Pro pět psů to bylo sice málo, ale muselo to pro dnešek stačit. Když byl Sam kvalitně zahrabaný v zemské půdě, kývl Ginger na Taru s Ruffle a ti za nimi hned přišli.

,,Chtěl bych dát poslední sbohem našemu dobrému kamarádovi, Samovi." začal Ginger. ,,Byl to velmi loajální pes, užitečný smečce. Rád vzpomínal na své dvoutlapky, s nimiž se snad konečně setkal." Dopověděl a kníkl. Dál už mluvit nechtěl a tak jen letmo pohladil zem, kde byl Sam pohřben a dokráčel směrem k Saren. Moc kvalitní proslov to nebyl, ale on zkrátka v tuhle chvíli neměl co říct. Molotov a Ruffle ještě chvíli na místě zůstali, ale Tara už kráčela za Gingerem. Seděl u Saren a ošetřoval ji. Tara si sedla vedle něj. Pomalu se začínalo stmívat, i když to moc, vzhledem k počasí, nebylo poznat.

,,Co bude teď, Gingere?" Zeptala se okrajově. Ten jí nevěnoval pohled.

,,Musíme vymyslet, jak dostaneme Oriona a zbytek smečky ven." Štěkl Ginger a podíval se na truchlícího Molotova a Ruffle v povzdálí.

,,Vlastně jsem dostala takový nápad." Poznamenala šedá fenka a také se zahleděla na Ruffle s Molem. Na to se na ní Ginger podíval. Každý nápad by teď s radostí uvítal.

,,Tak povídej,.."

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top