Věnováno SqueekyDare (za to že byla kvůli mně vzhůru do 2 hodin ráno...Neptejte se)

,,Vydrž ještě chvíli" zastavil ji kocur. Mirákula oběma hrdinům ukazovala tři minuty do detransformace.
,,Co je Kocoure?" protočila superhrdinka oči a jojo, které předtím hodila na přilehlou budouvu, aby se mohla vrátit zpět na vyučování ji znovu vklouzlo do dlaně.
Kocour z kapsy vytáhl černou fixu a cosi ji napsal na čelo.
,,Lepší." pousmál se. ,,Tak hele, já nejsem žádná cedule číčo..." řekla Beruška a sebrala svému parťákovi fix. Odendala víčko a oplatila mu to stejnou mincí. Za pár chvil mu na čele stálo: Egoistický zablešenec.
Fix mu vrátila ve chvíli kdy jim zbývala předposlední tečka a předposlední drápek.,, A teď už padám. Nazdar příště kocourku" zvolala a už byla na protější střeše. ,,Bude mi potěšením Má dámo." ušklíbl se Kocour a zmizel stejně jako ona.

***
,,Teček dost" řekla na poslední chvíli před zmizením poslední tečky.
,,Marinette?"ozvala se Tikky, ale její majitelka to ignorovala: ,,Vem si sušenku. Nemám teď čas před dvěma minutama zvonilo."
,,Marinette a co to čelo?"
,,Kurňa...Nedá se nic dělat. Budu si holt muset vzít čepici, snad to zakryje."
Přiběhla rychlostí raketové střely do šaten a ze skříňky vytáhla kulicha, ve kterém do školy přišla.
Potom zkusila vyběhnout schody, ale poté co ji hrozilo, že gravitace opět vykoná co umí nejlíp (prostě málem slítla dolů) se rozhodla zbytek dojít normálním tempem.
,,Kde se couráš kočko? Obědová pauza nemá 12 hodin..." vyčítala ji Alya, i když je dělila vzdálenost poloviny třídy.
Marinette špitla něco o kreslení návrhu, což byla jedna z nejlepších lží co dokázala za historii Beruščiny existence vymyslet. Adrien se přiřítil do třídy hned nato, vklouzl do lavice a všechny kolem ignoroval. Na hlavě měl čepici stejně jako černovláska.
,,Proč máš na sobě čepici? To je nějaký nový trend?" zeptala se Alya.
,,Ne proč?" ,,Že Adrien ji má taky..." ,,Bolí mě čelo. Asi to bude rýma..."
Alya se na nevěřícně dívala, ale nic nenamítala.

***
,,Chlape, co ta čepice?" zeptal se Nino. ,,Začala mě bolet hlava"řekl Adrien. Na smytí nápisu neměl čas. Tak si vzal zimní čepici.

***
Do třídy vešla učitelka. Žáci se postavili v pozdrav.
,,Sednout. Adriene a Marinette co má znamenat ta čepice?" Všichni se na jmenované otočili.
,,Bolí mě hlava paní učitelko" ozvali se oba naráz.
,,To mně nezajímá. Podle školního řádu o hodinách nemáte mít pokrývku hlavy. Milenin šátek je vyjímka. I Nino to dokázal pochopit. Takže ty čepice sudat a rychle, zdržujete hodinu."
Po chvíli ticha si sundal čepici jako první Adrien.
Učitelce ucukly koutky: ,,Co jsi dělal Adriene?" ,,Hrál jsem s přáteli hru Hádej kdo jsem, ale nemohli jsme najít papír"
,,Koho napadl Egoistický zablešenec?" otázala se učitelka.
Marinette slétla z lavice a celá třída se na ni otočila včetně Adriena, který k ní přiskočil a pomáhal ji vstát.
,, Jsi vpohodě Mari?"
,,A-asi jo..." Pohlédla mu do obličeje a během pár vteřin si uvědomila, že ta dvě slova má napsaná stejným písmem i na stejném místě kde je napsala... KOCOUROVI?!!!!!
Znovu spadla na zem s vytřeštěnýma očima. ,,Mari? Vážně se nic neděje?" shlédl ji.
,,J-j-o...Teda ne? Jo ne... Nic se neděje, vše je v naprostrém pořadku...Zamotala se mi jen noha-chci říct hlava... Nic to není jsem v pohodě." začala ze sebe chrlit. Všichni však věděli, že to není pravda.
,,Marinette jsi vpořádku?" otázala se jí učitelka. ,,M-myslím, že ano paní učitelko",, Nepotřebuješ na ošetřovnu?" ,,Ne jsem vpořádku."
Učitelka poté kývla na jednu žačku:,,Sabrino prosím otevři okno, ať se vymění vzduch. A Marinette sundej si tu čepici, určitě ti je špatně z toho, že ti škvaří hlavu."
Adrien Marinette pomohl se posadit zpátky do lavice, v očích mu však zůstávaly starosti. Alya jí podala láhev, aby se napila: ,,Vpohodě holka?" Po chvíli co chlapec stál na místě vedle Marinette se otočil na učitelku: ,,Slečno mohl bych si do konce hodiny sednout vedle Marinette? Abychom s Alyou pohlídali, že znovu nespadne..."
Učitelka po chvíli váhání svolila. Nino podal příteli jeho pomůcky a Adrien se posadil z druhé strany než byla Alya.
Marinette začala rudnout. ,, Marinette sundej si tu čepici nebo se ti ještě přitíží."
Dívka tentokrát poslechla a pokrývku hlavy si pomalým pohybem sundala. Všichni spolužáci na ni zírali s otevřenou pusou.
Ona však nechápala co se děje. Adrien strnul na místě. ,,Alyo? Co se děje?" ,, Nevim jak jsi k tomu přišla, ale závidim ti" vytáhla z kapsy telefon a zapla selfie mód foťáku. Marinette překvapeně zamrkala.
Na jejím čele bylo napsáno: Nejkrásnější dívka v celé Paříži. a pod tím byl malým písmem podepsán Kocour.
Rychle si stáhla ofinu do čela, učitelka text na dívčině čele ani nezaregistrovala.
,,Takže otočte si učebnice na stranu 394. "
Zhruba v polovině hodiny k ní Adrien posunul papírek.
Rozevřela ho: Musíme si promluvit.
Tužkou na stejný papír mu odpověděla : Já vím.

***
Adrien a Marinette stáli před školou, oba již s čistými čely.
Panovalo mezi nimi ticho. ,,Marinette..." nestačil to však dopovědět, jelikož před školu přijela stříbrná limuzína. ,,Budu na tebe čekat. Stačí zaklepat na okno" usmála se. ,,Přijdu." pravil Adrien, chytav ji za ruku.
Potom ji políbil na rty.
,,Jsem rád že jsi to ty." řekl nakonec, usmál se a rozeběhl se k limuzíně. Když jeho bodyguard zavřel dveře dopravního prostředku, černovláska chlapce viděla jak ji mává z okna. Gesto mu oplatila a vydala se na cestu ke svému domovu. Věděla, že otázky, které má ji budou dnes zodpovězeny.

První povídka, na téma Miraculous.
Dopisovala jsem to ve dvě ráno takže neručím, že tam nejsou chyby😅.
Každopádně budu ráda za každou odezvu a pokud máte nějaké téma, na které byste chtěli reveal Berušky a Kocoura napište ho do komentů a pokud se mi nějaké bude zamlouvat něco napíšu.😉
Vaše
🐇BunnyLucy🐰