5. Prostě Vánoce ! (2)

Výnimečně u máme poviedku na dvě časti! Nečekejte zázraky ale to vam vlasně říkam pořád. Uznávam že je nefer že místo 4 menších povídek jsem vas odbyla jednou na dvě časti ale bohužel o víkendech to nedávám tak uvidíme jak to dopadne.

Rozjíždím nový projekt více info na mojí stránce nebo do sz. Ktokoliv kto rád pišete se ozvěte možná vás zaujmu.

Letos se mamka překonala. Její rybí polévka byla báječná. Samozřejmě jsme měli kapra a bramborový salát, byla to fakt mnamka. Po vydatnom jídle jsme si posedali do obyvaku a bratr neustale ujídal koláče. Nechápu kam se to do něj vleze. Začly se pomaly rozdávat dárky. Jako první dostala sestra obrovskou haldu hraček. Není nad to na ni koukat jak jí svití oči nadšením když trhá balicí papír a pod ním objevuje nějakou hračku kterou si přála. Bracha dostal nový laptop a hned už ho zapínal a skoušel na něm co všchno umí.

Já jsem dostala jeden velký balíček. Opatrně jsem sundala balicí papír a horela nedočkavostí co vevnitř najdu. Když jsem otevřela krabici nadšeně jsem vypískla. Byl tam kufr. Jak jsem ho otevřela tak byl komplet pobalený a vevnitř zastrčené letenky. Byli dvě. Jaksi jsem se zapoměla zmínit rodičům že s Adamem už nejsem. Někdy začátkem roka jsem si vysnila cestu do Londýna a moji skělý rodiče mi koupili letenky.

Nadšeně jsem vyobímala oba a děkovala jim ještě deset minut. Pak jsem měla ještě par baličku s knihami a nějakou kozmetiku a šperky ale nic mi nuž neudělalo takovou radost jak ty letenky. Rodiče si nakonec rozbalili wellness víkend pro dva který jsme s bráchou zaplatili na půl i když jsem na to dala víc než polovinu peněz co jsem si za celý rok vydělala,ale zasloužili si to.

Celá rodina zkoumala svoje dárky a ja jsem se prohrabovala kufrem a zkoušela si nové oblečení. Až nakonec maminka sestru vyhnala do postele a mě a rodiče čekala pulnoční mše. Letos bratr nešel a hlídal sestru, minulý rok jsem zas byla doma já. Hodila jsem na sebe kabát a vyšla nahoru pro kabelku. Hodila jsem do ní bombony a odešla dolu počkat na rodiče. Ani jsem si neuvědomila že už je tolik hodin a musíme jít. Tedkom jsme to fakt protáhly.

Vyšli jsme z domu a nasedli do auta. Táta řídil ke kostelu a během deseti minut jsme byli tam. Babička měla čekat na nás uvitř. Měla to kousek od domu takže v tom nebyl problém. Babička stála venitř kostela a čekala na nás. Kolem byla kopa lidí všichni se snažili najít si nejlepší místo. Vyobímala jsem babičku a dala ji pusu. S mávnutím ruky jsem se odporoučela a zamířila na balkon. Vždy když jdeme na půlnoční rodiče sedí dolu s babičkou a ja si jdu vychutnávat hudbu a ten výhled nahoru na balkon.

Cestou jsem potkala par lidi ale vyjimečně jich tu nebylo až tolik. Stoupla jsem si ke kraji balkonu a opřela se o zabradlí. Kostel byl v krásnem gothickém styl. Barevné sklá odráželi světlo svíček a celková výzdoba působila vanoční atmosférou. Když začli hodiny odbíjet v celém kostele zhaslo světlo a bylo vidět jen hlavní část chrámu kde se konala bohoslužba jelikož tam bylo nejvíc svíček.

Zacítila jsem ruky na pasu a následně mě někdo zezadu objal a položil mi ruky na ty moje na zabradlí. Chtěla jsem se otočit ale on mírně zatlačil ramenami na moje a ja jsem zacitila tu jemnou skořicovou vůni. Adam.

Roztřeseně jsem vydechla a opřela se mu o hrudník. Nechala jsem svoje myšlenky uplne ta-tam a řekla si že si aspoň vánoce užiju i když jsme se rozešli. Po líci mi stekla jedna slza a ta procítěná hudba mi na náladě nepřidala. Cítila jsem jeho rty ve vlasech a poté na krku. Dal mi jemný bozk na krk a po chvýli mi zavrátil hlavu k sobě a vášnivě se mi vrhnul na rty. Stála jsem opřená o něj s zakloněnou hlavou a líbala ho. Vkládala jsem do bozku všechnu tu frustraci že mě opustil.

Dozněla hudba a rožlo se světlo. Jelikož na balkoně byla pekelná tma. Nikdo neviděl že jsme se líbali. Mírně ružoví jsme vedle sebe nejistě postávali. Adam si mě přítahnul do náruče a něžně mě obejmul. „Štasné a Veselé Mají.“ Špnul mi do ucha a vložil mi sametovou krabičku do ruky. „Zítra dojdu, všechno ti vysvětlím.“ Dal mi bozk na líce a bez dalšího slova se stratil v davu.

Zmateně jsem na něj koukala až mi zmiznul z dohledu. Prohlédla jsem si obdélníkovou větší krabičku stříbrné barvy. Když jsem ji otevřela zalapala jsem po dechu. Vevnitř byl neskutečně krasný střibrný nahrdelník a na něm visela ruže ale tak perfektně provedená. Na květu byli zasazené rudé kamínky a a lístkoch zelené. Sem tam nějaký. Bylo to jemné a zaroven extravagantní. Když jsem si všimla že kvet ruže se dá otevřít tak jsem tam objevila fotku mě a Adama. Na druhé straně bylo drobným písmem vyryté

„Budu tě milovat dokut tahle ruže nezvadne.“

Jo uznavám. Slibovala jsem že romantiku u mě nenajdete a ani se mě neptejte jak jsem se dokopala k tomuhle kýču protože jediná odpověd bude těžko ale přeci. Snad jste si to užili.

A ted otázka jiného typu, kto by bral takový dárek jak ona dostala od svého vyvoleného ?

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top