Candy ještě chvíli poslouchala co se děje venku. Kdyby se třeba vrátili.

Vzbudila Nikyho, ale s hnědovlasím spáčem to bylo horší. Nik ho však nakonec probudil. Sice trochu divnou metodou, ale višlo to.

,, Kde jsem to zkončil" zeptal se.

,,V nemocnici" řekl nadšeně Niky, protože chtěl vidět jeho reakci.

,, Co? V nemocnici" vyjekl. Vystartoval z postele. Naběhl ke dveřím. Jen pro jeho štěstí si nezlomil nos. ,, Co to je?!" vykřikl bolestí.

,, Sklo ty blbečku" Odpověděl mu Niky a začal se fakt nahlas chechtat.

,, Už tady nevtípkuj. Musíme pryč." dodala Candy.

,,Co to bylo." ozvalo se z chodby. Kroky někoho neznámého se víc a víc přibližovaly k místnosti.

,, Teď jste to zvorali" naštvala se Candy. ,, Honem do té klimatizace.

Kluci na nic nečekali. Nik skočil na klimatizaci a strhl z ní něco jako kryt. vtáhl se dovnitř. Potom tam dostal i hnědovlasýho kluka, který neustále podléhal jeho vtípkům.

Candy se rozeběhla aby mohla skočit. Do místnosti se dostali dva týpci v uniformách. Rozběhli se za ní.

Candy skočila. Chytila se Nikyho ruky a ten se pokusil ji vtáhnout za nimi, ale jeden z nich ji chytil za dlouhé vlasy.

,, Pusť!" zařvala Candy a kopla ho vy víte kam.

Chudák týpek zaječel bolestí a Candy se dostala do ventilační šachty.

Ten druhý byl moc tlustý na to aby se protáhl ventilačlou.

Začali se plazit ve ventilačce dál. Byla v ní tma jak v ranci, takže se každý držel za nemocniční košili toho před ním. Nik vedl ve předu.

O pár minut později

V dálce už bylo vidět matné světlo.

Niky se podíval Do místnosti do které vedla ventilačky.

,,Vzduch čistý."

,, Super!" zaječel nahlas hnědovlasý kluk za Nikym.

Candy mu nestihla zacpat pusu a Niky se začal tvářit dost divně.

,, Ty blbečku. Buď už sticha. To ty nás vždycky dostaneš do problémů." Začal se hádat Niky

,, Jo. Já fakt? Nejradši bych tě nechal umřít" urazil se hnědovlásek.

,, Jo to já bych tě nejradši poslal na fakt moc pěknou dovču do hrobu." Pokračoval v hádce Niky.

,, Jo to já...!" Začal, ale nedokončil větu protože mu Csndy zacpala pusu.

,, Musíte se pořád hádat jako malý děti" Zkončila hádku.

Oba zmlkli. Nik skočil dolů do místnosti. Za ním skočil hnědovlasej a za ním slítla dolů Candy.

,, Jau! Co to děláš. neumíš dávat pozor, kam padáš." vyjekl.

,, Promiň" omluvila se Candy.

,, Jenom promiň. víc neřekneš člověku, kterýho jsi málem zabila!" Naštval se

,, Musíte se pořád hádat jako malý děti" řekl pyšně Niky.

,, Ha, ha moc vtipný opakování" vyjádřila se Candy.

Najednou zaslechli nějaké zvuky. Něco jako pochodování ve vedlejší místnosti.

Niky přistoupil ke dveřím ,, Teď budete jako myšky. Jasný?" Položil ruku na kliku a už už chtěl otevřít, ale v ten moment něco zaslechl.

Něco se tam dělo.

Bum.

Candy a Niky poslouchali co se děje tam vedle.

Někdo bouchl dveřmi.

,, Pane. Nenašli jsme je"

Candy ihned poznala hlas. Byl to ten co vykřikl na chodb, ještě před tím než je začali pronásledovat.

,, Jak to myslíš že jste je nechytili!" Zakřičel na týpka někdo druhý. znělo to dost naštvaně. ,, Najít! Hned!"

,, A a ano pane" řekl rozklepaným hlasem týpek. Zabouchl za sebou dveře. A to hodně hlasitě.

,,Kdo to je?" zeptal se Niky.

Candy mlčela.

,, Dones mi prosím léky. Však ty víš co" řekl někdo jiný. ,, Ano" řekl černovlasý asistent.

Najednou oba zaslechli něco co je tak trošku vyrušilo.

Niky a Candy se ohlédli na jejich něco jako kamaráda. který si něco zpíval a hrál si přitom z vlasama.

Niky a Candy se na sebe tázavě podívali. Niky zakroužil prsty u ucha. ,, Já vím že on to nemá v hlavě trošku v pořádku, tak dobře je to zlí." pošeptala Candy

,, Ale vždyť on je totální mešuge. Jakoby mu někdo vymlátil mozek z hlavy" Dodal Niky.

Najednou zaslechli kroky, které se blížili ke dveřím. Ke dveřím za kterými byli oni.

,, Schovat" rozkázala Candy.

,, I jeho," zeptal se blbě Niky.

Candy se na něj otočila s dost naštvaným pohledem.

Niky ho popadl za košili a skočil s ním do obrovské krabice, která byla prázdná. Candy rychle zalezla pod polici na které bylo plno láhví s nějakými neznámími tekutinami. Naštěstí kdyby někdo vešel tak ji kryje ještě krabice, která stála před policí. Byla obrovská. Na ní stála červená brašnička.

Candy se stihla schovat jen tak tak. Hned jak zalezla vešel do místnosti nějaký člověk. Candy měla pravdu. Byl to on. Ten asistent.

On otočil hlavu přímo k místu kde byla schovaná.

Candy sebou cukla.

Udělal pár kroků směrem k ní.

Nezdálo se ale že se dívá na ni.

Díval se na tu lékárničku.

Najednou se kouknul přímo na ni.

Candy už od dob co byla malá a hrála si s ostatními na schovávanou, věřila že když bude mít oblečení co splívá s okolám, tak je hůř najitelná. ,, Jo dobrý mám úplně hnusnou bílou košili" Candy si oddychla.,, To mi jako oblíkli oni. no fuj" a byla rázem i naštvaná na nemocniční módu. Druhá věc ve kterou věřila a kterou už si hodněkrát i ověřila, byla ta že když člověk zavře oči je taky hůř najitelný.

Zavřela oči.

Ale on Přišel ještě blíž směrem k ní.

Cítila se jako mrtvá.

Nejhorší pocit.

On obešel krabici. Dřepnul si. Naštěstí zády k ní.

Oddychla si.

Něco hledal v lékárničce.

Prohrabal ji, ale nic si nevzal.

Najednou se otočil přímo na ni.

Prohledával poličku nad ní.

Candy úplně nedýchala. Dělala u toho fakt srandovní obličeje.

To rozesmálo kluky v krabici a ti tím rozesmáli i Candy. Ona to tak tak zatajovala, aby na ni nepřišel asistent.

Niky musel zacpávat pusu sobě i kámošovi, teda vlastně úhlavnímu nepříteli v hádání, který se jako vždy začal bránit.

Blb, pomyslel si Niky. Niky nerad prohrává, takže mu tu ruku držel před pusou dál.

Asistent vzal z poličky nějakou láhvičku. byla v ní červená tekutina. Otevřel ji a do iněkce nabral tekutinu.

Co když už o mě ví pomyslela si Candy. Krev v žilách jí stuhla.

měla strach.

Asistent se zvedl na nohy a obešel krabici. Namířil si to přímo z místnosti. Nechal za sebou otevřené dveře.

Niky už neudržel svého nepřítele v krabici. On jako nějaký šílenec vyletěl z krabice a přímo do místnosti, kde byl doktor a jeho asistent.

Niky vyběhl z krabice, aby ho zastavil.

Nestihl to. Místo toho se do vedlejší místnosti dostal taky.

Candy zaslechla asistentův hlas.

Dlouho se nerozmýšlela. Vběhla do místnosti za klukama a zjistila že je fakt nešika.

V rychlosti kterou nasadila , moc rychle vyběhla do hodně osvětlené místnosti omdlela a sejmula doktora který seděl na židli u stolu na zem.

Asistent který měl připravenou iněkci ji v leknutí z toho rozruchu co se stal během tří sekund píchnul do ruky hnědovlasího blázna.Ten se zastavil chvíli postával na místě a trhavími pohyby točil hlavou. Vypadalo to dost divně. Niky zůstal s vykulenýma očima u zdi.

,, Jste v pořádku?" Asistent se ohlédl na hnědovlasého doktora a natáhl k němu ruku, aby mu pomohl se postavit na nohy.

,, Ano jsem" děkuji za optání a pomoc.

Asistent pomohl doktorovi se zvednout. Doktor se posadil na židli a chudinku Candy nechal ležet na zemi. Vytáhl z šuplíku u stolu blok a začal do něj cosi psát.

Niky ten se soustředil jen na svého nepřítele, v té chvíli ho však bral jako kamaráda, protože Candy vypadala jako mrtvá.

Asistent se také zadíval na Nikyho kamaráda a setřel si pot z čěla.

,, Ještě štěstí že jsi to sérum co sis zpletl s mými léky nedal mě. že?" zeptal se doktor svého asistenta.

,, Ano. Jdu najít ty léky" řekl klidně asistent.

Doktor už se chystal psát dál, ale v tom ho vyrušil něčí výkřik. Takový slabě znící výkřik.

,,Au. To bolí!" Candy která se probrala netušila že leží pod kolečkovou kancelářskou židlí. Bouchla se o její sedadlo, když prudce vztala.

,, To jsi opravdu tak nešikovná a neopatrná?" zeptal se doktor.

,, Jak to víte. To že jsem tak neopatrná a nešikovná?"

,, Viděl jsem tě jak ses na mě koukala z lůžka."

Aha, že by další vševěd co se mi zapletl do života, dokonce i bystrozrakej. Popřemýšlela nad ním Candy.

Po jejím bezesném omdlení trvajícím zhruba pět minut. Její myšlenky v ten moment měly bleskovou rychlost. Proudili jako voda naložená ve stíhačce, která pořád oblétává zeměkouli dokolečka.

,, Aha tak dík že jste mě neprozradil před tím ukřičeným klukem" řekla sebejistě candy.

Doktor se plácnul do hlavy a trošku se pousmál.