Stříbrné auto přejelo přez most do hradbami ohraničeného ůzemí, Ůplně gigantní kovové dveře se za ním zavřely s hlasitým a nepříjemným vrzáním.
Candy otevřela nothebook a na obrazovku vyskočilo něco jako hódně popsaná stránka, na kterou se Candy naprosto vykašlala.
Otevřela si okýnko a vystrčila hlavu ven. Její modrozelené vlasy jí různě poletovali před očima.
,,Tak už jsme tady'' řekl její táta a setřel si pot z čele.
Nový dúm byl velký a mél fakt moc pěknou zahradu.
Candy si vzala svůj kufr na kolečkách a potom se pomalím krokem přibližovala k bílím dveřím. Její máma je odemknula a poté otevřela, tk že bylo vidět na celou místnost dole. Vytrmácela se až nahore.
Vešla do pokoje o, kterém věděla že je její. Padla na postel a hned usnula.
Cr! Cr! ,,sklapni, vždyť víš že te nesnáším!'' Řekla tišele a dost naštvaně. Zmáčkla čudlík na budíku a vztala.
Na kole projížděla po ulice kde se kupodiu neváleli odpadky a ani jiný podobný věci
Kolo postavila u školy, která vyzejrala dost divně a byla velká.
,,No a je tu první den na týhle hrozný střední. Všecno je tu hrozný.
,,O ty vypadáš vždycky skvěle. Jsi úžasnej! ...'' blábolia tam vedle Candy skupina žákiň, které obdivovali blonďatého kluka s černýma očima. Sedel na luxsusní motorce a tvářil se jako nějakej king světa.
Candy s vyvalenýma očima a otevřenou pusou přiběhla ke skupině holek.
,, Dakryš koukni další jeho zblázněná faninka.''
,, Jo no, čím to je že po něm všechny tak jedou?''
,, Možná je to tím jeho kukučem'' povídali si o něm dva kluci pod stromem a tvářili se přitom jako pěkní blbové.
,, Jakse jmenuješ?,, Zeptala se Candy, když se k němu Konečně protlačila.
,, Jsem Deny'' řekl nebezkým hlasem dav dívek začal jásat ještě hlasytěji.
,, Hej Deny neproducíruj se tam pořád!'' Vykoukl za ním starší kluk, který vypadal téměř stejně jako on. Rychle do Denyho stračil a on sleťel z motorky přímo na Candy a přímo obličejem na její obličej.
,, On, on jí dal pusu!'' Začaly ječet všechny holky najednou a závistí zčervenaly.
,, Hej, koukej tam je nasuptěná tlupa rajčat!'' Vykřiknul na všechny okolo kluk s nejnišší třídy na střední škole
Najednou zazvonil zvonek a všichni se nahrnuli do tříd.
Ve tři hodiny odpoledne skončilo vyučovánía Cady doběhla domů, už už chtěla něco říct, ale táta ji zstavil ,, kde máš kolo?''
,, No je jaksi u školi, sranda že? He he''
Táta už nic neříkal, otočil se k ní zády a odešel pryč.
Candy vešla do pokoje ahodila školní sešit na stůl.
,, Nejhezčí den mýho života!'' Zakřičela hlasitě.
Candy hodila zmačkaný papír na koš, ale netrefila se
,, Já ten blbej ùkol nikdy neudělám!'' Naštvala se a začala bouchat hlavou do stolu.
Vyrušil ji náraz nějakého předmětu dookna.
,, Co to bylo?'' Přiběhla k oknu a otevřela ho, vykoukla ven, bylo tam příjemněji než vevnitř, byla už tma, něco kolem deváté hodiny večer. Dole na ulici stál ten kluk, který strčil do Dendyho.
,, Nešla by ses se mnou projít?''
,, No ale já nemám hotový ùkoly.''!
,, To přece neva uděláš je potom!''
Candy vyběhla na chodbu, seběhla schody a obula se.
,, Kam jako deš? A ještě ke všemu tak pozdě.'' Zeptala se jí máma která právě vyšla z kuchyně.
,, Ven s kámošem.''
,, Vrať se do deseti hidin!''
,, Jasně'' řekla Candy a zabouchla za sebou dveřmi.
,, Nechtěla bys jít třeba do parku?''
Candy přikývla.
Park byl hodně tmavé místo, uprostřed stála fontána s kamennou sochou staršího pána, kolem ní stály dřevěné lavičky. Celý park byl ohraničený vyslokými stromi.
,, Promiň, za to co se ráno stalo''
,, Tys mi sebral mou první pusu!''
,, No a vypadalo to že ho miluješ jako ty ostatní primadonky.''
,, Já jsem podle tebe jako primadonka!'' Vybouchla Canfy.
,, Ne to jsem říct nechtél'' vyjekl a sedl si na druhou lavičku.
,, Takže ty takhle jo? Až tě chytnu tak ti udělám tolik špatnejch věcí že se z toho už nikdy nevzpamatuješ!'' Vykřikla Candy přezcelý park a začalia ho honit, přičemš mávala rukama jako nějaký malý dítě.
Dva moc exstra staří lidé co seděli na lavičce kousek od nich, na ně udělali dost divný ksichty. Jeden z nich se podíval na hodinky a potom oba odešly.
,, Kolik je?'' Zeptala se Candy.
,,Ještě není ani ani deset''
,, Tak proč odchází'' koukala na ně Candy.
,, Znáš dúchodce, než se dobelhají domú. To trvá aspoň čtvrt hodiny.''
,, No já bych se měla ještě stavit ke škole pro kolo.''
,, Tak dem'' řekl a rozeběhl se na ulici.
,, Počkej!'' Zakřičela arozeběhla se za ním.
Přiběhl ke přechodu a zorničky se mu zmenčily, rychle se schoval za roh a přitiskl se ke stěně.
V ulici za tou na které stál projeli čtyři týpci na motorkách a mezi nimi jelo něco co připomínalo náklaďák, na jeho bocích bylo velkými písmeny napsáno OFN
,, Co se děje?'' Zeptala se Candy, když ho doběhla
,, Pšššš!'' Dal si prst před pusu.
,, Pojď a nemel, chceš přece svý kolo nebo ne'' zeptal se, přeběhl přez přechod a Candy ho následovala.
Když doběhl ke škole kolo bylo pořád na místě.
,, Vem ho a dem'' pošeptal Cony do ucha, otočil se a běžel ke dveřím školy.
,, Sakra! Jsou zamčený.''
,, Jak to myslíš?''
,, Mohli jsme se tady schovat.''
,, Tys to nečtla? Tu zprávu proč jsi se s rodinou museli přestěhovat.''
,, Ne'' řekl tiše Candy a vybavil se jí zdlouhavý texst na nothebooku plný veškerých rûzných pravidel a zákonû obrovského ohraničného města.
,, Pak ti to vysvětlím. Už vím kam se chováme,''
,, Před kým a proč? Zeptala se.
Začali utíkat a Candy potom nasedla na kolo.
I když byla na kole tak ho tak tak stíhala.
Dostali se až k nápadně staré chatě, která stála blízko vysoké hradby
,, Zalez dovnitř!'' Řekl a ukázal na chatu.
Vevnitř bylo plno prachu, stará železná postel s tvrdou špinavou matrací a vedle ní stála trošku pootevřená skříň.
Candy opřela kolo o stěnu a sedla si na postel.
,, Teď jsem si vzpoměla že neznám ani tvoje jméno'' řekla Candy.
,, Jsem Nikolas, ale ty mi klidně mûžeš říkat Nik.''
,, Jasně, a Niku o čem si mi říkal že mi to vysvětlíš
tam před školou?'' Zeptala se nicnetušící Candy.
,, Jo co jí vysvětlíš?'' Ozval se hlas ze skříně.
,, Kdo je tam!'' Zaječel Niky, přičemš se ještě stihnul zvednout na nohy a vytáhnout kapesní nožík z kapsy na kalhotech.
Ze skříně vyletěl hnědovlasej kluk a schytal pěknej náraz do dřevěné podlahy.
,, Au, to bolí!'' Poznamenal hlasytě.
,, Tak tebe to bolí, jo? Víš jak jsi mně vyděsil!'' Odkecl mu Nik.
,, Stejně jsem tu byl první mám právo tě strašit.''
,, To teda nemáš!''...
,, Jim asi hrabe? Řekla si Candy jen tak pro sebe a zatajovasla svûj smích.
Ten hnědovlasý kluk měl na ruce digitální hodinky a ty ukazovaly přesně tři hodiny třicet minut v noci.
Obloha byla úplně černá.
Najednou zaslechli vrznutí starých dveří.
Všichni instinktivně a rychle někam zalezli. Candy pod podtel aluci zalezli mezi kabáty ve skříni.
Do dveří vešel chlapík s divnou helnou na hlavě. V ruce měl velkou baterku, tou prosvítil celou místnost.
Z opasku na kalhotech vytáhl malou pistolku.
Za ním se do místnosti vhrnuli další tři, také z baterkami.
Všichni v místnosti mlčeli a chlapíci se pomalu začali přibližovat k otevřené skříni s kabáty dlouhými až na zem.
Chlapík co stál ve předu namířil pistolkou na skříň a jakmile zmáčkl spoušť Niky vykřikl n Candy ,, uteč!''
Chlapík dvakrát vystřelil a oba kluci se svalili ze skříně na zem.
Candy rychle vyběhla, popadla kolo,nasedla na něj a začala ujíždět tou největší rychlostí, kterou mohla v tu chvíli vyvinout.
,, Jen ujížděj jak chceš stejně tě najdem'' ušklíbl se ten s pistolkou.