,,C-co je to kurva za blbost?!" s chladnou nechápavostí jsem se díval na ty kokoty, co si sem ráčeli nakráčet, jakoby znali zákony nejlíp. Počkat, zákony - Erwin se přece o něčem takovém zmiňoval, ale sakra tohle se mě už dávno týkat nemělo, když jsem teď s Erenem!

,,Ve všech dokumentech stojí, že jste beta, přičemž to není pravda, jak víme," zdálo se mi nebo se tomu týpkovi mihl na rtech úšklebek? Tch, nechcete mi snad říct, že takhle to bylo všechno promyšleno od začátku? 

,,Můj compár je Eren Jaeger, velitel 206. jednotky!" protestoval jsem a už jsem se i naštvaně postavil. To jsem si myslel, že si takhle získám zpátky svoji důstojnost a autoritu? Evidentně ne, protože jsem viděl jak se v jejich ksichtech zračí jistota a neústupnost.

,,Tak nám předložte papíry, které to potvrzují. Nebyly dostaveny na úřad," do prdele, měli jsme je s Erenem vyplnit a předat je znova Hanji, ale ne, byl jsem až příliš ponořený do práce a příliš jsem se děsil toho pocitu, který o sobě dával znát, když jsem se na svojí alfu díval. Byl jsem totální idiot a teď, když zjistím pravdu, co k Erenovi cítím (i když jsem si to stále z větší části popíral) mi hrozilo vězení.

,,Tch, tahle husa je ztratila," kývnu směrem na Hanji a vím, že mám pravděpodobně prohráno. Postavit se jim a zdrhnout nepřicházelo v úvahu, jelikož.. měli pravdu a já teď nemohl udělat nic jiného, než je prostě následovat do vězení pod vrchním soudem, který se stále nacházel ze stěnami Shina. 

,,Jelikož je zákon nový, řeknu ve zkratce," velitel jednotky, který si pro mě přišel, se na patě otočil směrem k mřížím, aby se na mě nadřazeně podíval. Paradoxní - ještě před několika lety jsem na jeho místě stál já a díval se na Erena. Den, kdy jsme se poprvé poznali.. ,,Hrozí vám odnětí svobody na jeden rok a nové testy pro potvrzení vašeho kódu," něco živočišného v něm bylo, v těch očích a když mi do nosu vrazil zápach jeho feromonů, zakuckal jsem se. Alfa. A on by nebyl jediný. Jsou přece další. A některé z nich sedí za mřížemi státní věznice. Nebyl pochyb o tom, že pokud by se jim do rukou dostala omega, tak by nemohli nevyužít tu příležitost, aby se o mě pak dělili a postupně mi do zadku vráželi svoje hnusné odporné penisy, které se pravděpodobně takovým slovem ani nazvat nedali. Zvlášť, jak vím a jak obyčejně slyším z okolí, můj zadek nechce přefiknout jen pár alf, ale prakticky celé společenství.

Osaměl jsem v cele, kde mi společnost dělalo jen jakési tiché kapání vody a chlad či dokonce zima podzemí. Znechuceně jsem se podíval na matraci a uvědomil si, že tohle je přesně ta stejná cela, kterou před soudem obýval Eren.

Eren.. chtěl jsem ho vidět. A ne jako když omega chce vidět svojí alfu, spíš.. jsem prostě chtěl, aby tu byl. Nevěděl jsem, jestli už ví o mém zatčení, ale je to možné. Co když to ale před ním bude utajeno schválně? Konec konců, teď, bez těch papírů jsme vlastně šipem nebyli, takže nikdo mu nemusí dát vědět, co se stalo. Doufám, že mu to aspoň poví ta čtyřoká slepice co ty zatracený papíry ztratila. Tohle ale nebyl ten závažný důvod proto, aby Erenovi nikdo nic neříkal. Kvůli svému postavení jsem měl hodně nepřátel, hlavně tedy ve vládě, kde ti tupohlaví politici kolikrát nesouhlasili s mými názory. Jako, jezdil jsem tam kolikrát místo Erwina a bandu větších neandrtálců jsem ještě neviděl a to i titáni se zdají inteligentnějšími. Divil jsem se, jak vůbec tahle vláda dokáže řídit život všech lidí, ale tak, když země vzkvétá, je všechno celkem jednoduché. Každopádně, nepřátel jsem měl až až, proto se nebylo čemu divit, že mě chtějí poslat za mříže, i když jen na rok.

S myšlenkou, že na té zatracené posteli ležel Eren, jsem se nakonec na ní usadil i já a ponořený do myšlenek zíral do kamenného stropu, jako bych se na něm snažil najít vyrytý smysl života. Pokud bych měl věřit slovům Hanji, byl jsem doopravdy do Erena zamilovaný, ale nevím přesně co mě nutilo se ujišťovat v tom, že to tak není, že je to jen vina toho zatraceného kódu. Jaký důvod jsem měl proto, abych byl do něj zamilovaný? Ano - žádný! Tak na něj sakra musím přestat myslet a soustředit se jen na to, jak se z tohodle dostat pryč. Jenže... jak? Jedinou mojí možností na záchranu byly ty debilní papíry, co Hanji ztratila. Sakra, že já měl takové štěstí! 

Hlavou mi pak ale začal vrtat samotný Eren.. Eren a jeho smaragdově zelené oči. Eren a jeho přiblblý úsměv. Eren a jeho vůně. Eren a jeho doteky. Eren a jeho starostlivost. Prostě Eren. Zkousl jsem si ret a překulil se na bok, v naději, že vyženu tyhle myšlenky ze své hlavy, ale nepomohlo to. Ten spratek mi neustále koloval hlavou, jakoby myšlenky obsahující hlavně jej tu měly sloužit místo otravných much.

Přesto jsem ale cítil jakýsi smutek z toho, že tu není, že si pro mě pravděpodobně nepřijde a i když jsem měl tendence se bránit sám, teď to bylo jiné. Sakra, je to jen vina kódu! Ale.. opravdu to tak bylo? Co když se doopravdy jen bojím přiznat si své pocity ve strachu, že je nebude moct Eren přijmout? Zvlášť po tom, co jsem mu vysvětlil, že naše pocity jsou s největší pravděpodobností zaviněny jedině kódem? A nejen to - v minulosti jsme spolu až tak skvěle nevycházeli a teď jsme najednou vinou té divné nemoci spolu. Co když chtěl být s někým jiným? Co když jsem v ten den měl umřít? ... Ne, neměl. Eren tam nepřišel jen tak, měl přece fervor, stejně jako já a... Počkat, proč tam vůbec přišel? Prudce jsem se posadil, jako bych tím mohl uklidnit proud svých myšlenek, ale místo toho na mě lavinou znovu dopadli další myšlenky v ohromném množství, které jsem už nebyl schopen ovládnout.

Eren byl zdravá a mladá alfa, tak proč šel za Hanji? Co vůbec v nemocnici dělal? Vím, že jsem byl jediná omega ve fervoru v ten den, protože ostatní odvezli pryč do omega domů, kde si za nimi mohli dojít alfy ve fervoru. Já zůstal jenom kvůli tomu, že jsem přemluvil Hanji, ale.. I tak nedávalo smysl, co tam sakra ten spratek pohledával. Leda že by... ne, to je blbost, aby odmítal spát s omegami. Poprvé se přece vyspal s nějakou omegou, když byl na výpravě, tak proč.. Ne teď?

Něco jako naděje a letmá radost se mi rozlilo v hrudi, ale snažil jsem se to popřít. Snažil jsem se popřít, že nejsem do Erena zamilovaný, nýbrž, že ho miluju.

-----------------------------------------------------------

Pozn.autorky: Omlouvám se, že kapitola vyšla teprve dneska, ale včera se nám narodila činčilka, takže bylo o zábavu postaráno a chtěla jsem tuhle kapitolu ještě dopsat v noci, ale byla jsem natolik unavená, že jsem usnula na 842.slově 😁