kapitola-alotipak
Allicorn_AlanisCZ
Saito a Oswald u čaje.
V místnosti byla tma. Měl rád tmu. Na stole stály dva hrníčky s teplým čajem, nikdo se jich ještě ani nedotkl.
,,Mě to už nebaví...." Ozval se náhle.
,,Co tě nebaví?" Zeptal se starostlivě Saito, a vzal Oswalda za ruku.
,,Vše okolo mě. Nemůžu spát, dostanu léky a hned jsem na nich závislý. Antipsychotika přestávají fungovat, a já....nechci..Nechci být jiný. Chápeš to?" Přikývl že ano.
,,Vždy tu pro tebe budu a pomů-"
,,Ale to nejde!" Vybuchl náhle, a vztal od stolu.
,,Zlato, uklidni se," Saito vztal taky a vzal ho kolem ramen.
,,Promiň.......jsem náladový...." Pípl tiše Oswald, a nechal se obejmout.
,,Když si budeš přát, můžeš spát normálně," navrhl Saito s úsměvem. Oswald jemně přikývl.
,,Dobře..."
Dogeeer
Nightmare a Dragonlia (fnaf oc RangerApprenticeGirl)
Jo.....Vypadá jako pofidérní ropucha než medvěd XD
Wolfygirl417
Poslední věc před smrtí
Velmi těžké. Noční obloha by byla ale krásná. Nebo rodina. Ale tu nedokážu nakreslit.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top