,,Ale notak, usměj se Edgare! Máš narozeniny, osmnáctiny!"
Prohlásil Nicolas a narazil Edgarovi na hlavu špičatou čepičku.
,,Ehm.....V-víš že se neusmívám, ale jsem šťastný?" Prohlásil a čepici si sundal. Nicolas protočil očima.
,, Gratuluju bráško!" Ozvalo se za ním. Malý Brutus skočil na Edgara a obejmul ho. Pak mu podal dárek zabalený v modrém papíře. Edgar ho rozbalil.
,,Och, děkuji!" Usmál se a novou knížku si hned začal prohlížet. Nicolas protočil očima a vrazil mu do tlapy skleničku s vínem.
,,Taky teď můžeš pít alkohol! A kouřit! A...spoustu jiných věcí!" Prohlásil se s míchem. Edgar odložil knížku a usrkl ze skleničky.
,,Hmm...nahořklé...." Radši dal skleničku na stůl.
,, Ještě rodiče! Tedy, až se tady objeví......" Zabručel Brutus nespokojeně.

Edgar Frederick se prohlížel v zrcadle. Nic jiného ho  momentálně nenapadlo. Povzdychl si a vrátil se do svého pokoje. Vzal si album, a jako pokaždé na své narozeniny, si ho začal prohlížet. Od malého medvíděte, po první roky. Usmál se, nad fotkou jak drží maličkého Bruta v náruči. Díval se dál, až narazil na fotku ze svých 18. narozenin. Stál tam vedle svého staršího bratra, Nicolase. Na další byl s rodiči.....Poslední vzpomínka na ně, než......než se předávkovali. Posmutněl. Na další fotce byl pohřeb. Brutus plakal celé dny.....Ale měl pořád své dva starší bratry. Tedy....

   Edgar zvedl telefon.
,,Zde Edgar Frederick Grizzly, co potřebujete?" Chvíli poslouchal, pak jen slabě souhlasil a telefon vypl.
,,Kdo to byl?" Zeptal se Brutus.
,,Policie. Nicolas je ve vazbě....." Odpověděl skoro neslyšně.

Sedum let. Zatracených sedum let. Staral se o něho. Nahradil matku i otce, vymazal všechny zlé vzpomínky na rodiče a nahradil je šťastnými. K staršímu bratrovi se neznal. Nechodil za ním, nepsal, nevolal. Zradil ho. Nechal ho na vše sám. Byl poslušný, snažil se jak mohl, učil se aby získal co nejlépe placenou práci.....A získal pak něco za to? Úspěšně dokončil školy, to ano, ale má práci? Ne. Má přátele? Ne. A teď má stratit i bratra?
Propukl v pláč.
Má stratit i jeho? Co když...co až se jeho starší bratr vrátí, Brutus ho bude mít radši? Co když ho taky opustí? Nebylo by lepší...zbavit se toho trápení.....

,,Ne! Tohle se nestane! Brutus...není hloupý, bude se mnou. Bude stím co se o něho staral...ano....bude..." Pomalu se uklidnil a lehl si do postele.
,,Nepředbíhej události....Fredericku....." Zamumlal a po chvilce usnul.

Mě to baví. Mám udělat knížku o jeho životě?😹
Ale vážně, mám k němu zhruba vymyšlený příběh.