Slunce pomalu zapadalo. Již byl čas začít obřad. Hosté se usadili na lavičkách v zámecké zahradě, kde se vše konalo. U oltáře byl kněz, a vedl něho stál ženich. Byl nervózní, ale také tak šťastný.....Už se ozval svatební valčík, a k oltáři kráčela nevěsta, v jednoduchým bílým šatech a věncem kytek na hlavě. Došla k oltáři. Usmál se na ni, a opatrně ji vzal za kopýtka. Kněz začal svou řeč.
,,Dnes jsme se zde setkali, abychom spojili tyto dva poníky v svazek manželský." Usmála se, a otočil se k ženichovy.
,,Vy, pane Nightmare Skintakere, berete si princeznu Auroru za právoplatnou manželku, a bude ji ctít, chránit, starat se o ni a milovat ji v dobrém i zlém, nemoci i zdraví, radosti i žalu, dokud vás smrt nerozdělí?"
,,Ano," řekl, a zrudl.
Kněz se otočil na nevěstu.
,,A vy, princezno Auroro, berete si pana Nightmara Skintakera za právoplatného manžela, a budete ho ctít, chránit, a milovat ho v dobrém i v zlém, nemoci i zdraví, radosti i žalu, dokud vás smrt nerozdělí?" Usmála se, a zadívala se Nightmarovy do očí.
,,Ano,"
,,Pokud je někdo kdo by měl proti sňatku námitky, nechť je řekne, nebo mlčí navěky..." Nikdo se neozval.
,,Prohlašuju vás za manžele. Polibte nevěstu," prohlásil, a odstoupil od nich. Aurora si stoupla na špičky, a nechala se Nightmarem políbit. Všichni svatebčané začali jásat, Nightmare vzal Auroru do náruče, a šli spolu tančit do zámku, kde se přesunuly oslavy.