Nedočkavě jsem vkročila dubovou bránou do školy. Zamířila jsem ihned do sovince, jelikož jsem dopis, který jsem teď držela přeložený v levé ruce, chtěla poslat Dracovi. Vyběhla jsem schody a udýchaně otevřela dveře do sovince. Našla jsem si jednu moc pěknou hnědou sovičku a předala jí dopis. ,,Dones ho Dracovi ze Zmijozelu," zašeptala jsem, ona zamávala křídly a rozlétla se. Seběhla jsem zase schody dolů a vkročila do Velké síně. Draco seděl na konci zmijozelského stolu a nenápadně si četl dopis. Střelila jsem pohledem k Harrymu, který díkybohu seděl bez Rona a zamířila k němu. Sedla jsem si tak, abych na Draca mohla vidět a dala si na talíř brambory.

,,Ahoj Harry," usmála jsem se na svého kamaráda a při tom poočku sledovala Draca, který právě zvedl hlavu od dopisu a rozhlížel se po nebelvírském stolu. Když mě našel, vypadalo to, že se mu ulevilo, a s úsměvem kývl. Naznačil mi, že se sejdeme v pátek v deset večer. Oba jsme byli prefekti. Pousmála jsem se. ,,Hermiono!" luskl mi před očima Harry a já zamrkala. ,,Co...co jsi říkal?" vyhrkla jsem. ,,Ptal jsem se, jestli je pravda, že ses s Dracem rozešla." Zrudla jsem. ,,Hmm. No, ano, je to pravda," zamumlala jsem a napila se dýňové šťávy. ,,No díky ti, Merline. Konečně jsi pochopila, jak tě celou dobu využíval?" chtěla jsem mu odseknout, ať o něm takhle přestane mluvit, ale pak mi došlo, že jsem mu před chvilkou řekla, že s Dracem už nejsem. Musela jsem to hrát dál. ,,Jo, je to idiot."

,,Mimochodem, jak bylo v Doupěti?" prohodila jsem a dala se do jídla. ,,Je zničené. Smrtijedi nás napadli," povzdechl si. Zakuckala jsem se. ,,A...nedělal jsi...doufám nic...co bys...neměl?" říkala jsem mezi záchvatem kašle. Harry uhnul pohledem. ,,Chtěl jsem pomstít Siriuse..." ,,Harry!" křikla jsem, ,,zatraceně, víš, jaké to mohlo mít následky?!" ,,Ano, Hermiono, jsem si toho vědom," povzdechl si Harry a protočil očima. ,,Já už půjdu do věže." ,,Počkej, jdu také," vyhrkla jsem a vstala.

,,No a co...Ginny?" zeptala jsem se ho. ,,Nic," pokrčil rameny. ,,Nic?" rýpla jsem si a ušklíbla jsem se, ,,tomu nevěřím." ,,Vážně nic," zamumlal, na rtech mu ale pohrával malý úsměv. ,,Ale vypadá to, že Ron už má Levandule plné zuby. K Vánocům mu poslala nějaký řetízek se srdíčkem a chce po něm, aby ho nosil." Vyprskla jsem smíchy. ,,Ronald si za to může sám. Chtěl přítelkyni? Tady jí má. A tohle jsou holt následky."

,,Ostatně, můžeš se sama podívat, támhle spolu totiž sedí," ukázal Harry na Ronalda s Levandulí, která mu zapínala řetízek kolem krku, a pak ho zamilovaně obejmula. Ušklíbla jsem se. ,,Omluv mě, musím jít zvracet," otočila jsem se a rozeběhla se pryč. Kdybych si teď nebyla jistá svými city k Dracovi, asi bych běžela stejně jako v prvním ročníku do umývárny a rozbrečela bych se. Místo toho jsem se rozesmála a neúmyslně padla někomu do náruče. Zvedla jsem oči, které se setkaly s bouřkově šedými. Byl to můj Draco, který se právě ušklíbl. ,,Být tebou, tak takhle neletím, Grangerová. Moc pěkný dopis. Jsme domluveni," s těmito slovy odešel a nechal mě tam stát se šťastným úsměvem na tváři.