•17.Křiklanův večírek
,,Vypadá to tu pěkně, co myslíš?" poznamenal Cormac, když jsme vstoupili do Křiklanova kabinetu. Byl větší než normálně, takže logicky použil zvětšovací kouzlo. Bylo tu už dost studentů a Křiklan nás okamžitě šel přivítat. ,,Cormacu, rád vás zde vidím! A jste tu k se slečnou Grangerovou!" usmál se vesele, ,,přeji vám oběma příjemnou zábavu!" ,,Máš radši ohnivou whisky nebo máslový ležák, Hermiono?" usmál se na mě přeslazeně Cormac. ,,Radši máslový ležák, díky," pípla jsem a on mi ho podal. Napil se své ohnivé whisky a bedlivě mě pozoroval. ,,Co ten tvůj kamarád Ron?" ,,Jak to myslíš?" ,,Chodí s Brownovou, ne? Oni na večírek nepřijdou?" ,,Myslím, že nepřijdou. Ani jedem není pozvaný." ,,Někde se budou muckat," přikývl Cormac. ,,No a co ty a Draco?" ptal se dál. ,,V poslední době se už moc nestýkáme." ,,Vážně?" ,,Bohužel. Má....moc starostí." ,,Chápu. A Viktor Krum?" ,,Je to jen kamarád." ,,Tak to je jasné. Vídáte se?" ,,Ne, ale dřív jsme si dopisovali. Teď už ne."
,,Máš ráda famfrpál?" ,,Moc ho nemusím, ale když jde o zápas Nebelvíru, ráda se dívám a připojuji se k fandění." ,,A jinak nemáš žádný oblíbený famfrpálový tým?" ,,Ne, nemám. Ale často jsem slyšela Rona s Harrym, jak si o svých oblíbených týmech povídají. Předpokládám, že ty oblíbený tým máš?" ,,Ano, samozřejmě, že mám. Jinak bych se tolik o famfrpál nezajímal," a tak začalo dlouhé Cormacovo vyprávění o svém oblíbeném týmu a pak spustil řečičky o sobě. Řeknu vám to takhle:bylo to nudné. Začala jsem litovat toho, že jsem se s Dracem neusmířila, že jsem nešla s Harrym a říkala si, že bych zkousla i Rona...
,,Podívej, je tu jmelí!" vykřikl náhle Cormac a vrátil mě tím tal do reality. A sakra. Podívala jsem se nad sebe a opravdu, bylo tam jmelí a Cormac stál nebezpečně blízko. Začal se ke mně naklánět a já využila toho, že měl zavřené oči. Utekla jsem. Nejdřív jsem nevěděla kam, pak jsem ale spatřila nějaký závěs a schovala se tam. Zhluboka jsem se nadechla a snažila se uklidnit. Co bych za to dala, aby tu byl Draco! Spatřila jsem Harryho, který se ke mně blížil. ,,Hermiono!" vypískl tiše a stoupl si ke mně. ,,Harry, jak...jak se máš?" zakoktala jsem se. ,,Hermiono, jsi v pořádku? Co se děje?" ,,Nechala jsem Cormaca pod jmelím," vydechla jsem a pohlédla jsem na místo, kde jsme s Cormacem stáli. On se tam teď zmateně rozhlížel.
,,Ty jsi tu s Cormacem?" vykřikl Harry a já přikývla. ,,Když já chtěla naštvat Ronalda!" ,,A co Draco?" ,,S tím jsme se nepohodli." ,,Ještě pořád jsem tu byl já! Jako kamarád!" ,,Já vím. S kým tu vlastně jsi?" ,,S Lenkou, nechal jsem jí tamhle, baví se tam o něčem s profesorkou Trelawneyovou." Ušklíbla jsem se. ,,Dračí tataráček?" nabídl nám student převlečený do nějaké bílé....uniformy? ,,Ne, díky," odmítl Harry. ,,Chápu. Hrozně po něm smrdí z pusy." ,,Dej to sem," vzala jsem si od něj podnos a dala si kousek do úst. ,,Je to hnusný...ale třeba Cormaca odradím...bože, už sem jde!" všimla jsem si ho a tak znovu utekla. Cormac se teď bavil s Harrym.
,,Dobrý večer, pane profesore," pozdravila jsem ze zdvořilosti Severuse Snapea, který mířil k Harrymu a Cormacovi. Na chvíli se zastavil, překvapeně mě přejel pohledem a pak jen kývl hlavou. Potřebovala jsem se zase někde schovat...ale kde...?
Kapitolu věnuji Dramione92 konečně jsi se dočkal Cormaca:D
V 19.kapitole mě budete nenávidět...:DD
°Neplecha ukončena°
Thx, ILY❤
-Milka
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top