Démon sedí a číhá,
na dívku od kominíka.
Uhání ji do svých spárů,
nečestnými zlaťáky jí naplnil kapsu.

Hrátky s čerty,
plátěné pytle jsou ze staré školy.
Řetězy a uhlí,
už vyšly z módy,
dneska frčí internet a zprávy.

,,Dneska se ta práce nevyplatí."
říká každý druhý,
když přichází o své živobytí,
a přechází na účetnictví, bankovnictví a jiné kšefty z vyhřátých kanceláří.

Přesto démoni rádi vzpomínají,
na staré dobré časy.

Stačilo si zatančit,
uhnat dívku k rybníčku,
kde jí přednesl svou nabídku.

Později se to změnilo na salónky,
kde se promenádovaly dámy,
pánové ve vznešených oblecích,
s nekalými úmysly,
ještě většími podvodníky a šejdíři.

Ďáblova modlitba byla svatá věc,
stejně jako bible napsaná přes noc,
jež napsal čert, ne-li démon.
Nazval ji Ďáblova bible,
vázaná z oslí kůže,
psaná husím brkem za světla svíce.