Celý den se odhodlávám na něj promluvit.

Což je dost vtipné, protože u mě většinu času platí 'co na srdci, to na jazyku.'

Chelsey jsem o včerejšku neřekla, ale už si stihla všimnout, že se chovám divně. Divněji než obvykle.

"Co tě žere, Win? Dneska seš hrozně roztěkaná."

"Nic, jen prostě musím pořád na někoho myslet," odpovím ji upřímně, přestože podstatnému se vlastně úplně vyhnu.

Chels na mě začne hrozlivě mrkat a zubit se jako blázen.