Postupem času ale naše kamarádství opadlo. On se začal lidem uzavírat, já otvírat.

Začal patřit k těm lidem, kteří sedávali většinou sami. Na obědě, ve třídě.

Zato já u sebe měla vždy Chelsey a on se mi prostě vzdálil.

"Já,... ahoj, promiň už jdu," vypadlo ze mě.

Otočila jsem se a rázovala si to domů.

Co na tom, že bylo brzo, tohle bylo fakt divný a já musela zmizet, což často nedělám.