And not being able to articulate what I want to say drives me crazy
I think I should read more books, learn some new words
My sister used to read the dictionary

,,Jak je na tom?" zeptal se Ron.
,,Docela to zvládá," odpověděla Hermiona. ,,Nemůžu to posuzovat. Je uzavřený, nic moc mi neříká," dodala na vysvětlenou. Ron přikývl, že chápe. Zahleděl se do svého čaje.
,,Děkuju, že se o něj staráš, když my nemůžeme," řekl tiše, oči stále upřené na hladinu horkého nápoje.
,,To nic není. Já jsem zase vděčná, že se staráte o Harryho," odvětila Hermiona.
,,To je přece jasný. Je skoro jako rodina."
Oba se odmlčeli. Hermiona se napila své kávy. Ron vložil do čaje lžičku a míchal cukr, který už se dávno předtím rozpustil. Ron následně vzhlédl, jeho pohled byl smutný.
,,Představoval jsem si to všechno jinak," přiznal nešťastně.
Hermiona zahnala slzy a třesoucím se hlasem odvětila: ,,Všichni jsme si to představovali jinak."
Znovu se odmlčeli. Hermiona pak poprosila Rona, aby pozdravoval své rodiče. Ron poprosil, aby pozdravovala Charlieho. Přikývla.
,,A vy dva...?" začal.
,,Ne. Jsme jen přátelé. Nebyla správná doba, ani správné místo," odpověděla Hermiona.
,,Škoda. Vždycky jste si rozuměli... tak jakože správně rozuměli. Přál jsem vám to."
Hermiona se pousmála. Ron byl moc hodný a milý. Chytila ho za ruku. ,,Mám tě moc ráda, Rone. Ještěže tě máme - já, Charlie, Harry, tvoje rodina."
Cítila se provinile, že ho vždy tak trochu podceňovala. Přitom v těchto těžkých chvílích se Ronald Weasley zachoval jako pravý chlap. Ubytoval u sebe Harryho a pečoval o něj tak, jak to dokázal jen pravý nejlepší přítel. Byla na Rona hrdá.

Charlie jí otevřel a kývl hlavou místo pozdravu.
,,Ahoj," řekla Hermiona a vstoupila dovnitř. ,,Přinesla jsem ti nákup," informovala a položila na kuchyňský stůl papírovou tašku. Začala vytahovat zeleninu, pečivo a sýry. Charlie vše uklízel.
,,Kolik ti dlužím?" zeptal se, když se vracel od ledničky.
,,Nic," odpověděla Hermiona. Charlie zkřížil ruce na prsou a koukal se na Hermionu. Tu to znejistělo, takže se zeptala: ,,Copak?" Charlie ještě nějakou chvíli mlčel a díval se na ni.
,,Nakupuješ mi, staráš se o mě, občas mi tu i uklidíš... a neříkej, že ne, já tě totiž viděl, jak tajně umýváš okna," vyjmenovával Charles. ,,Sice tu nebydlíš, ale jinak seš v podstatě jak moje manželka."
Hermiona se rozesmála. Tolik se bála, co jí poví. Tohle ji potěšilo a pobavilo. Došla k němu a pohladila ho po tváři, krku a rameni. Chtěla odpovědět něco chytrého a vtipného, ale nic ji nenapadlo. Tak se na Charlieho pouze usmála a vrátila se k nákupu.

Hermiona krájela sýry, Charlie chodil kolem ní. Otevíral a zavíral skříňky a šuplíky.
,,Co hledáš?" otázala se Hermiona po chvíli, protože ji to znervózňovalo, jak stále Charlie po něčem pátrá.
,,Takovou tu..." začal Charlie. Frustrovaně se poškrábal na hlavě, rozcuchal si tím vlasy. Vypadal roztomile, ale Hermiona mu to bohužel nemohla říct. ,,Takový to... Henten oný bazmek... Do háje..." Třískl jedním šuplíkem. ,,Neumím mluvit!" zvolal Charlie. Hermiona se tomu chtěla zasmát, ale uvědomila si, že to Charlie nemínil jako vtipnou poznámku. Byl sám na sebe skutečně naštvaný. ,,Neumím se pořádně vyjádřit. Nejsem chytrej. Na to byla vždycky Gin..." Jeho hlas se vytratil. Tvář zbledla. Charles Weasley byl zasažen hlubokým zármutkem. Rozvzlykal se. Hermiona Charlieho rychle objala. Držela ho v náručí co nejpevněji dokázala. Věděla, že nic jiného dělat nemůže. Věděla, že žádná slova nepomůžou. Plakal v jejím náručí, prsty zatínal do jejích zad, svíral ji stejně silně jako ona jeho. Hermiona si dovolila také brečet, jen trochu, maličko... a tajně. Zůstali v tomto objetí dlouho. Dokud všechny slzy nebyly vyplakány, dokud jejich tváře nebyly suché. Pak od Hermiony Charlie poodstoupil, zahleděl se na ni zarudlýma očima a hlesl: ,,Promiň."
,,Nemáš se za co omlouvat," odvětila Hermiona - a nelhala. Charlie měl právo na smutek, pláč, hněv i jiné verze truchlení. A během všech těchto chvil při něm Hermiona pevně stála. Sice nemohla na sebe převzít kus jeho zármutku, ale aspoň mu mohla nabídnout svou náruč, kde ten zármutek mohli schovat.