rozbitá žena

co stane se, má milá,
když větve pevně spletené a pevně srostlé
přetne pila a oddělí je od kmene ?
tu jizvu nikdo nezahojí...
zapláče smolnou krůpějí...
tu jizvu nikdo nezahojí...
nevrátí stromům naději...

- Andrej Andrejevič Vozněsenskij

Uplynul celý měsíc. Posadila se vedle Charlieho na schod. Položila si ruce do klína a smutně na něj pohlédla.
,,Zvládneme to?" zeptal se. Nepodíval se na ni.
,,Ne," odpověděla prostě.
,,Takže je konec?"
Nechtělo se jí odpovídat. Byla si totiž jistá, že dělá chybu, přesto hlesla: ,,Asi jo."
Charlie si povzdechl, sklonil hlavu. Stále jí nevěnoval jediný pohled.
,,Zasloužíš si ženu, která ti dá děti. Já už nikdy nechci riskovat, další takovou bolest bych nepřežila," zašeptala tiše.
,,Já chci být s tebou, Pans. I bez dětí."
,,To je špatně, Charlesi. Nechci, aby ses kvůli mně obětoval. Máš právo stát se otcem. Vlastně... Kdo jiný by měl být otcem, když ne ty?"
,,Já ale..."
,,Nejsem schopná s tebou spát," skočila mu do řeči Pansy. Styděla se za sebe, ale musela mu říct pravdu. ,,Nesouvisí to s tebou. Stále jsi nejpřitažlivější chlap, kterého jsem kdy viděla. Ale představa, že jsem nahá a že mě vidíš..." Zavřela oči. Zavrtěla hlavou. ,,Nesnesu to pomyšlení. A já vím, že bys to překousl... kvůli mně. Respektoval bys to. Toleroval bys to. Upřednostnil bys soucit před vlastními tužbami. A to já právě nechci. Nechci, abys strávil zbytek života s rozbitou ženou."
,,Mám šanci ti to rozmluvit? Mám tě přemlouvat? Protože se rád budu doprošovat a žadonit..."
,,Prosím, ne, nedělej to," požádala ho něžně. ,,Už takhle je to pro nás oba těžké."
Charlie chápavě pokýval hlavou. Pansy se posunula o kousek blíž a opřela se o jeho rameno.
,,Budeš mi chybět," přiznala.
,,Ty mně taky."
,,Budu tě mít ráda navždycky," ozval se ten hlas, který znával ve svých vzpomínkách.
Nemohl jí říct to samé, protože by Pansy nedokázal potom opustit. A tak jen vnímal její dotek. Vdechoval vůni jejích vlasů. Představa, že už tu vůni nikdy neucítí, mu brala sílu. Donutil se neplakat, proto jen apaticky hleděl před sebe.
,,Mám prosbu. Hrozně sobeckou prosbu. Víš, přál bych si, aby sis pamatovala jen nejlepší verzi mě samotného. Je to hloupý, to já vím."
Pansy se nadzvedla a klekla si čelem k jeho ztrápené tváři. Byla o schůdek níž, takže k němu vzhlížela. ,,Nikdy jsem o tobě nepřemýšlela ve zlém. A nikdy nebudu. Pro mě jsi byl dokonalý od samého začátku až do konce," řekla vážným hlasem. Vzala do dlaní jeho horké tváře a políbila ho na rty. Něžně. Počestně. ,,Byl jsi pro mě ten pravý. Kéž bych i já byla ta pravá pro tebe," zašeptala těsně u jeho rtů, které se chvěly pod tóny jejího hlasu. Tolik toužil ji znovu políbil, vášnivě, jak to měl ve zvyku. Tak, aby její ústa byla zčervenalá a napuchlá od Charlieho náruživosti. Žádná jiná v něm nebudila tolik strachu a nervozity. Když se jí jen letmo dotkl, vždy se v jeho těle všechno roztřáslo. V jeho spáncích tepala krev, jako kdyby měl nastat boj. Tak rád by ji k sobě přivinul. Nakonec jen konečky svých prstů přejel po její chrtech. Jindy by se snažila ho kousnout a on by se tomu smál. Teď si jen snažili zapamatovat tuhle chvíli.

Oba se zvedli. Pansy vzala skleničky, Charlie láhev vína. Posadili se na pohovku a popíjeli víno. Nemluvili. Za celou hodinu nevydali ani hlásku. Jednoduše byli spolu. Nepřemýšleli o tom, co bude, až to skončí. Ani na vteřinu si to nepřipustili. Víno bylo dopité. Zhluboka se nadechli a ve stejnou chvíli začali hledat ruku toho druhého. Propletli své prsty a zvedli se. Aniž by se pustili, prošli celým domem až do ložnice. Lehli si vedle sebe a drželi se. Hleděli do stropu a hledali zbytek radosti, kterou společně sdíleli. Vždy si vyprávěli příběhy a strop byl jejich plátno, kde se odehrávaly. Nyní byla opona zatažená. Strop byl jen stropem. Chladným, nedosažitelným, prázdným.
,,Neopouštěj mě," zašeptal.
,,Nenech mě, abych tě opustila," řekla.
A dál mlčeli. Pansy bylo smutno. Začala vzlykat. Z Charlieho znavených očí se kutálely slzy. O to pevněji se chytili. Měli pocit, jako by jejich ruce srostly k sobě. Byli součástí jeden druhého.
,,Vyprávěj mi. Naposledy," zažadonila.



Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top