Nastal můj osudný den. Teda začal docela normálně, ráno jsem se vzbudila ve svém novém pyžamu, které jsem dostala k včerejším narozeninám. Ano, včera mi konečně bylo dvanáct let!

Jenom mě trochu mrzí, že jsem nemohla jet domů, ale jsem šťastná, že můžu studovat v Bradavicích.

Ale abych neodbíhala od tématu, po snídani jsem měla normální vyučování (přičemž se mi zase na lektvarech povedlo ztratit Nebelvíru deset bodů), jinak jsem přežila v pohodě.

Ale odpoledne, když jsem měla dodělané všechny úkoly, mě v knihovně našli ti, které jsem chtěla potkat ze všech nejmíň. Samozřejmě zase James a Tom.

"Hej Whiteová!" Zavolal na mě James. "Je to dneska." Mrknul na mě.

"Vy fakt nejste normální!" Zamračila jsem se. Jsem v Bradavicích teprve čtvrtý den a hned si mě najdou dva týpci, který chcou, abych je hlídala, až oni budou cestovat v čase.

"Nemusíš se o nás bát, obraceč nastavíme jen na pár hodin. I když uznávám, že takových krásných a mužných chlapců by potom bylo málo." Zakřenil se Tom.

Zakroutila jsem očima "Egoisto."

"No, každopádně, můžeš dneska večer zase v učebně přeměňování?" Zeptal se James.

"A co když nás tam někdo najde? Podruhé už by nám to neprominuli." Pozvedla jsem obočí. To jsou idioti!

"Zapomínáš na můj neviditelný plášť, až tak primitivní nejsme, Whiteová." Zasmál se James.

No jasně, zapomněla jsem, že po Harrym zdědil plášť. "Tak fajn, budu čekat na chodbě." Do čeho jsem se to zas namočila?

Chtěla jsem jít, ale James mě chytnul za paži a pronesl; "Mimochodem díky že nám pomáháš." Usmál se na mě a s Tomem opustili knihovnu.

•••

Byl večer. Potichu jsem se plížila po chodbě a zastavila jsem se před učebnou přeměňování.

Chvíli jsem tam jen tak stála a doufala, že mě nikdo neuvidí, když v tom jsem ucítila že mě někdo vzal za ruku a vtáhnul do třídy.

Najednou přede mnou stál Tom s Jamesem, který mi pustil ruku a prohrábnul si svoje vrabčí hnízdo.

"Super, vyšlo to." Konstatoval Tom a z kapsy vytáhl obraceč času.

"Vy ho nosíte jen tak v kapse?! Víte co všechno by se mohlo stát, kdyby jste ho ztratili a někdo by zjistil, že jste ho ztratili vy?" Zeptala jsem se šokovaně.
Ale přece jenom se jim to musí odpustit, jsou to kluci.

"No rozhodně by nám napařili trest. Hodně velkej trest." Ušklíbnul se James a pomohl Tomovi nastavit obraceč.

"Tak je to." Řekl slavnostně Tom, když oba měli obraceč pověšený kolem krku. "Můžeme?" Podíval se na mě James. "Jo a uvidíme se zítra ráno."

Začínám věřit, že to fakt udělají.

"Snad." Zamumlala jsem. "Tři, dva, jedna..." Jakmile to Tom dořekl stalo se něco, co se stát nemělo.

Všechno se kolem mě začalo točit, vnímala jsem jenom hlasité hučení v uších, které vycházelo nevím odkud. Najednou se všechno zastavilo a zase jsem cítila pod nohama pevnou zem.

"Netrvalo to nějak dlouho? Nevrátili jsme se víc jak tři hodiny?" Uslyšela jsem vedle sebe Tomův hlas.

"Nevím, ještě nikdy jsem v čase necestoval." Tentokrát mluvil James. Ale jenom oni se měli vrátit ne já. Já nechci...!

"Hej a co tu dělá ona?" Ucítila jsem na sobě Tomův pohled a konečně jsem se pořádně rozhlédla. Stáli jsme v učebně přeměňování, jenom to tu vypadalo jinak. Tak nějak nověji.

"Liv?" Pozvednul obočí James. "Já fakt netuším, jak se to stalo..." Koktala jsem.

Nebo dobře, možná tuším - omylem jsem se vrátila se dvěma kouzelníkama v čase, vůbec netuším v jaký jsme době a ještě k tomu mám hlad.

"Najednou jsem prostě tady." Zmučeně jsem se na něj podívala. Bravo, dobré vysvětlení Liv, můžeš si zatleskat.

"Mám takovej pocit, že jsme se nevrátili jenom o tři hodiny. Bude to několik desítek let..." Promluvil do ticha Tom.

Opravdu? To by mi bez tebe nedošlo. Měla bych přestat být tak ironická. Ale to jsem prostě já.

Ale už alespoň chápu, co mi říkal Moudrý klobouk, abych se toho tady vyvarovala. A co jsem udělala?

Celá jsem se do toho namočila. Prosím ať je to jen zlý sen. Očividně není, došlo mi potom, co jsem se docela bolestivě štípla.

"Obraceč je rozbitý." Zašeptal James a já jsem se toužila probudit. Bohužel jsem pořád jenom zaraženě stála někde v minulosti v učebně přeměňování.

Ahoj!🌨️ Tahle kapitola je trochu kratší, ale alespoň se děj trochu posunul 😅 Názor?😬🌟 Můžete mi napsat i nějakej komentář nebo dát ⭐ za všechno budu mooc ráda 🥰💕
Vaše Any 🌻