No, a tady je jídelna a tam už jsou pouze pokoje pro služebnictvo, ale tam ty nebudeš."

,,Jak to?" Udivila jsem se.

,,Protože jsi se dostala na místo osobní služebné nebo komorní a to znamená, že budeš mít pokoj v západní křídle vily."

,,Tam je přeci polovině služebnictva přístup zakázán."

,,Ano, protože si Leon Dark nepřeje být nikým jen tak rušen. Proto má vždy svou osobní komorní či komorníka, kteří bydlí také v západní křídle stejně jako on."

,,Aha, dobrá."

Prošli jsme celou vilu od sklepa až na půdu. No, bude trvat, než se zde vyznám, ale to se zvládne. Bob mě taky obeznámil se zdejšími pravidly, které musí služebné dodržovat. Pak mi také dal složku, ve které bylo co mám pán rádi či nerad, kdy snídá, obědvá, svačí a večeří. Zmínil se i o tom, že mě občas zahrne i několika záležitostmi z firem a obchodních schůzek. Prakticky, že budu něco jako komorná a sekretářka v jednom.

,,Tak zde je tvůj pokoj. Je půl osmé, tak si vybal a zabydli se. Přijdu pro tebe kolem desáté, abych tě zavedl do kuchyně, ano? A ještě jedna věc, pracovní oděv máš ve skříni, tak se do něj převleč. Zatím se měj." Když odešel začali jsem si vybalovat a jelikož jsem to neměla zrovna hodně, tak jsem byla do osmi hotová. Vzala jsem si složku, která obsahovala veškeré informace o mém zaměstnavateli a začala jsem si jí pročítat. Budu se jí muset naučit nazpaměť, ale to pro mě nepředstavuje potíže. 
Sám si předepíše jídelníček na celý týden, což je fajn - ušetří mi práci. Vždy mu vše a do sebemenšího puntíků budu muset připravit já. Občas s ním vyrazím na nějaké jeho jednání či obchodní schůzku, což mi nevadí. Vyžaduje přesnost a disciplínu, kterou, díky bohu, mám.

Když jsem vyplňovala dokumenty, byla tam jedna otázka: ,,Umíte vařit?" Říkala jsem si, že je to stupidní, ale já to naštěstí umím, teď už vím proč tam ta otázka vůbec byla.

Byla jsem hodně vysílená, tak jsem ani nepostřehla, že někdo klepal a když se na mém rameni ocitla cizí ruka, málem jsem dostala infarkt.

,,Ach, to jsi jen ty Bobe. Bože, já se tě tak lekla." Svou dlaň jsem měla položenou u svého divoce bušícího srdce, jako kdyby mi to mohlo pomoci.

,,Ano, to jsem. Omlouvám se, nechtěl jsem tě vylekat. Klepal jsem, ale nikdo mi neodpovídal, tak jsem vešel. Mluvil jsem na tebe, ale ty jsi nereagovala. Koukám, že jsi se opravdu hodně začetla."

,,To nic neomlouvej se. Ano, prošla jsem si to a už si to i pamatuji. Dokonce i pánův jídelníček." Chlubila jsem se a usmála se na Boba.

,,No, musím tě pochválit - jsi šikulka. Ostatním to trvá sakra dlouho, než si zapamatují všechna ta pravidla a Leonův rozvrh. A taky za to, že Leonovi netykáš, ale oslovuješ ho Pane, a to i mezi námi dvěma."

,,Pokud mě on sám nevyzve k tomu, abych mu tykala, tak  vykání zůstává na svém místě."

,,Správně! No, tak už půjdeme. Zavedu tě do kuchyně a pak už si po zbytek dne musíš poradit sama, Karo." A jak Bob řekl, tak se taky stalo. Zavedl mě do kuchyně a já zůstala napospas svému osudu.

Na dnešek měl pan Dark mít krůtí ragú se šafránovými nudlemi. Potřebujeme na to: 1050 gramů krůtí řízek, 437,5 gramů nudle, 437,5 gramů zelené fazolky, 437,5 gramů hrášek, 1,75 lžíce olivový olej, 1,75 ks šalotka, 7 lžíce sherry, 350 ml smetana ke šlehání, 1,75 snítka estragon, sůl, pepř mletý. A postup taky není složitý, jen: plátky masa omyjeme a osušíme, pak je nakrájíme na kousky. Nudle uvaříme asi osm minut ve slané vodě, aby zůstaly pevné na skus. Ve slané vodě krátce povaříme také fazolky a hrášek, scedíme a propláchneme studenou vodou. V hrnci rozehřejeme olej a osmažíme na něm kousky masa ze všech stran, celkem asi deset minut. Přidáme oloupanou, nadrobno nakrájenou šalotku a krátce osmažíme. Vylijeme sherry nebo ocet, odvaříme přípečky, přilijeme smetanu, prohřejeme, dochutíme solí a pepřem, posypeme lístky estragonu a podáváme se zelenými fazolkami a hráškem.

Tenhle recept mě naučila naše sousedka, která bydlela vedle nás. Měla jsem jí ráda, ale bohužel asi před rokem a půl umřela.

,,Božínku, dítě nešťastný, co to tady provádíš?" Uslyšela jsem za sebou hlas ženy, hned poté, co jsem mladému pánovi nandala již hotový oběd s dezertem, který sice dnes nechtěl, ale já mu ho připravila jako menší pozornost.

,,Připravuji oběd pro mého pána, madam," odvětila jsem slušně, když jsem se na ženu, ve středních letech, otočila.

,,Ale to je úplně špatně. Tohle rozhodně mému Leonkovi nosit nebudeš!"

,,Co to povídáte? Ovšem že budu, je to má práce."

,,Ne, já vymyslela přímo úžasný recept přímo pro toto jídlo a ten se prostě bude dodržovat!"

,,Tak aby jsme si to ujasnili, madam. Neznám Vás a už nyní můžu říct, že Vás v lásce mít už vůbec nebudu! Pokud jde o mladého pána, ať si sám rozhodne zda to jíst bude či ne! Pokud já vím, je má práce se o něj starat nebo mu připravovat pokrmy, tak se mi do toho laskavě nemíchejte!"
Tak ta mě naštvala! Co si o sobě vůbec myslí?

,,Co si to ke mě dovo..."

,,Co se to tady děje?" Rozezněl se po celé místnosti mužský, tvrdý a přísný hlas. Když jsem se otočila ke schodům, které vedli do kuchyně, spatřila jsem Boba ve společnosti muže, kterého jsem mohla kdysi vídat jen a jen v televizi či novinách nebo časopisech.