Všem co tak dlouho čekali, se neskonale omlouvám, ale to je jediné co mohu udělat.
Pravdou je, že se mi do této kapitoly moc nechtělo, ale musela už přijít.
V další se vrátíme na hrad a možná i do druhého poschodí Beraní hlavy, tak vydržte, Agnes půjde do nížin.

Tak touto omluvou končí nově vydaná kapitola, Ženy pro krále.
Opět je needitována a vystřelená po dopsání pisledního slova.

Dokonce jsem dojala samu sebe, sice asi nikdo jiný, ty pocity nemá, ale já všechny postavy beru jako své blízké a když mají těžké chvíle, soucítím s nimi.

Co dál?

Vrátím se k hambatým Šperkům, ať trochu vyčistím mysl a začínám přemýšlet i o dalších pohybech Yui Komori.

Nebojte, vzadu zvoní i nápad na Podmínky návratu.