Ihned jak vejdeme s Ricou do třídy, slyšíme vysoké holčičí zaječení. „Lioooooo!", začne křičet Lydia a už ji vidím jak k nám běží ve své nažehlené roztleskávačské uniformě a vysokém blonďatém copu. „Konečně jsi tady. Strašně jsi mi chyběla,"vyhrne ze sebe Lydia a obejme mě medvědím objetím. „ Vždyť jsme se viděly včera. Tak už jsi ji dostala, co?" zeptám se jí a poukážu na její uniformu kapitánky roztleskávaček. „Jo jo. Už bylo taky na čase. Pojď zabrala jsem nám lavici v poslední řadě," prohlásí a už mě táhne za ruku dozadu učebny. „Ale vždyť víš, že já vždycky sedím s Ricou. Musím se o ní starat,"pronesu a ohlídnu se na své dvojče se špatně otočenou sukní od naší školní uniformy. „Neboj, já to zvládnu. Budu sedět s Amandou. Nemusíš se o mě starat, už nejsem malý dítě," vyhrne ze sebe Rica a usměje se na mě. „Tak dobře, ale uprav si sukni. Máš ji otočenou zipem dopředu,"upozorním ji a už si jdu sednout s Lydií na naše místa. To, že jsem vždy seděla s Ricou mělo svůj důvod. Já jsem byla jedna z těch „Oblíbených dětí" a Rica patřila mezi ty, o které nikdo ani nezavadí pohledem. Takže když jsem s ní seděla v lavici a na obědě seděla u našeho stolu, udržovalo ji to nad „Loser čárou". „Loser čára" je něco jako pomyslné rozdělení mezi populární vrstvou a vrstvou loserů. Do populární vrstvy patří naše skupina „Oblíbených dětí", všichni sportovci a sportovkyně a lidi z Glee klubu. Do naší skupiny patří Lydia, já, Kat, Allison, Margo, Scott, Jackson a Liam. Mezi lidi pod čárou patří i Amanda, děti z pochodové kapely, šprti a všichni, co nikam nepatří. Jako Rica. Tak se teď o ni bojím. Co když se ocitne pod čárou? „Co za hodinu je vůbec teď?"obrátí se na mě Lydia. „Matematika,"odpovím ji a už slyším její hlasité povzdechnutí. „To neee. Jak já tu Sheperdku nesnáším. Vochechule stará,"řekne Lydia, vytáhne si zrcátko a začne se upravovat. Radši jsem držela jazyk za zuby. Já mám paní Sheperdovou moc ráda. Umí výborně učit. Stiknu k sobě svoje rty a ihned toho lituji.To ne. Moje rtěnka. Musí být úplně rozmazaná. Rychle vytáhnu ze své kabelky zrcátko a rtěnku a už se upravuji. „Ahoooj holkyyy," slyším protáhlý typický pozdrav jedné z našich kamarádek. „ Ahoj, Allison," odpovíme sborově s Lydií. „Kde jsou Margo, Kat a zbytek party?" zeptá se nás Alli, ale svůj pohled upře na mě, protože ví že Lydia by nevěděla odpověď. „Všichni teď mají angličtinu s panem Jeffersonem," odpovím a už jen čekám na hlasité vzdechnutí, které se vedle mě přece jen po chvíli ozve. „Toho nesnáším jěště víc než Sheperdku", vzdychne Lydia a protočí panenkami. Ale v tu chvíli už se rozeznívá zvonek a do učebny vchází paní Sheperdová. Taková její maličkost, že přichází přesně na zaznění zvonku. Nevím, jestli vždycky stojí přede dveřmi a čeká na to, až zazvoní, ale je tu vždy čas, a za to si jí vážím ještě více.

My lil love chtěla, abych sem šoupla toto, tak si užijte hudbu i počteníčko x>