Nicky: Okay, opět vás tu zdravím já :D Na vysvětlení proč nám to s fire trvalo zase měsíc, poslední část jsem psala já, a tak tahle část byla původně na fire, ale ona byla teď 18 dní pryč, jak vám říkala, a jak se vrátila tak nějak nestíhala, myslím. Moje paměť je jako ... ou, cože jsem to říkala?

A tak jsme se nakonec domluvili, že část napíšu znovu já. Takže doufám, že se vám část bude líbit a příští část už bude opravdu od fire, takže bude asi stokrát lepší, ale who cares.

Fire: ta mrcha kecá, píše líp ;)

-----------------------------------------------

„Takže co budu dělat?" Mumlal si Harry pro sebe, když ležel na posteli v jeho kajutě, kterou sdílel s Daphne. Už hodnou chvíli projížděl televizní kanály, ale ani na jednom nedávali nic, co by ho zabavilo.

„Blbá loď!" Zanadával kudrnáč, vstal z postele a rozhodl se jít pořádně omrknout palubu lodě.

I přes to, že mu na lodi nebylo zrovna dvakrát dobře, musel uznat, že moře vypadá skvěle ve třpytu slunečním paprsků. Ale raději se stejně nakonec odebral k baru, kde se posadil na barovou židli a u barmana si objednal pití.

Ovšem to by nebylo, aby mu tu poklidnou chvíli, kdy si užíval chuť hořké whisky, nevyrušila Daphne. I když ona vlastně ani nevěděla, že ho ruší, protože seděla o kus dál a flirtovala s nějakým chlápkem.

„Takže model, jo?" Nadzvedla obočí plavovláska, když jí její společník sdělil své povolání.

„Doufám, že mě někdy pozveš na přehlídku, abych sama mohla posoudit, jestli se na to hodíš," poznamenala a napila se svého pití, přičemž nevinně zaklipkala řasami na bruneta, který seděl vedle ní.

„A to k tomu potřebuješ molo?" Zasmál se.

„Je tam skvělé osvětlení."

„Ou, dobře. Tak když mi napíšeš tvé číslo, při první příležitosti se ti ozvu." Mrkl na ni mladík.

Daphne se usmála a na ubrousek mu tužkou, kterou si půjčila od barmana, napsala své telefonní číslo a jméno. Ten pak následně podala brunetovi.

„Daphne, pěkné jméno." Uznal.

„Díky, jaké je vůbec to tvoje?" Zajímalo dívku.

„Jsem Ryan."

„Těšilo mě Ryane, doufám, že se ještě uvidíme," řekla Daphne a seskočila ze stoličky. Předtím než odešla od Ryana, mu věnovala poslední pohled s lehkým úsměvem, a pak se odebrala na záď lodě, kde se opřela o zábradlí a sledovala pomalu ubíhající cestu.

„Už mě ani nenecháš si v klidu vychutnat pití?" Ozvalo se za ní.

Plavovláska s otočila a uviděla Harryho, který kráčel k ní.

„Člověk jde do baru v naději, že tam bude mít klid, ale pak tam objeví tebe s nějakým kreténem, který tě chce sbalit." Pokračoval.

„Vážně? Jedinej kterén, kterýho vidím, stojí právě přímo před mnou," ušklíbla se Daph a překřížila se ruce na prsou.

„Bože, jdi se vycpat." Povzdechl si kudrnáč.

„Já si nezačala, jenom ti vracím tvoji porci nepříjemnosti." Ukázala na něj plavovláska.

„Já bych spíš řekl, že ty jí máš mnohem víc než já a hlavně neumíš být milá na lidi. To já jsem proti tobě úplný zázrak," odpověděl jí na to Harry a prohrábl si vlasy.

„Být tebou moc bych si nefandila a šla bych si ostříhat tu tvoji hřívu, vypadáš jak holka."

„A ty se tak chováš," odfrkl si mladík.

„Možná proto že jsem holka? Stěr, kámo." Zasmála se Daphne a plácla si sama se sebou.

„Co to bylo?" Divil se Harry.

„Samoplacák, neznáš Barnyeho? Ne? Tak to jsi u mě hodně klesl, myslela jsem, že už to víc nejde, ale ty jsi to dokázal, bravo." Zatleskala mu sarkasticky plavovláska.

„Jestli si chceš někdy najít holku, potřebuješ pár lekcí." Zkonstatovala dívka.

„Pochybuju, že to co řekneš bude něco užitečného, ale tak schválně. Tak spusť." Vyzval ji kudrnáč.

Daphne se v mysli zasmála, protože technicky vzato právě přiznal, že bez její pomoci si nenajde holku. V takovéhle situaci bylo těžké potlačit úsměv na tváři, ale nakonec to dokázala.

„Fajn, takže lekce číslo jedna..." Začala.

„No?" Čekal Harry na to co jí vyjde z úst.

„Přestaň se chovat jako kretén a poslouchej svýho guru učitele."