*** O týden později ***

„Takže, máš všechno?" Zeptal se pan Lloyd Daphne.

„Tati, jo. Nejedu tam na dlouho! Jen týden a hlavně jedu s..,“ odmlčela se. Spolkla tak nemístnou poznámku, nebo nevhodné označení. „ s Harrym. Budu v pořádku." 

„Tak dobře. Ale buďte opatrní. Neztraťte se mi tam, ano?" Dívka se usmála.

„Neboj se.“ 

„Dobře, tak si ještě jednou projdi, jestli máš všechno. Já se s tebou potom společně s matkou přijdu rozloučit.“ Oznámil Daphne pan Lloyd a odešel z pokoje.

Daphne poslechla otcova slova a zkontrolovala si, zda má všechno. Nakonec se rozhodla, že si přibalí ještě jedny společenské šaty, kdyby se rozhodla jít na nějaký večírek, případně společenskou událost, kde by potřebovala šaty s dlouhou sukní, která by sahala až na zem.

Najednou se ozvalo zaklepání na dveře. Daphne se otočila na židli, kde právě seděla, přičemž odložila její nejoblíbenější krvavou rtěnku na stůl. Stiskla rty k sobě, aby se ujistila, že je rtěnka nanesená důkladně a poté řekla: „Vstupte!“

Dveře se s malým zavrzáním otevřely a dovnitř vstoupila Dorothea. Byla to postarší dáma, která u nich už léta sloužila a starala se především o Daphne – takže, by se dalo říct, že to byla její chůva - , kterou měla hodně ráda. Dívka se pousmála, když uviděla Dorotheu.

„Zdravím vás, jak se dnes máte?“ zeptala se Daphne.

„Dobře madam, děkuji vám za optání, ale přece víte, že jsem vám říkala, ať mi tykáte.“

„Vím, ale to samé jsem říkala i já tobě, Dorotheo.“ zasmála se dívka. „Nicméně, co potřebuješ?“ dodala po chvíli.

„Oh, ovšem. Přinesla jsem vám malý dárek na cestu.“ odpověděla postarší dáma a rukou zabloudila do jedné z kapes na její zástěře. „Tenhle řetízek mi kdysi dala moje máma a říkala, že ho jednou mám dát svojí dceři. Stejně tak jako to udělala moje máma… a já ho chci dát tobě.“

„Ale proč?“

„Protože jste skoro jako moje dcera.“

„Ach, Dorotheo moc děkuji.“ řekla Daphne a objala svoji chůvu. „Přivezu vám dárek.“

------------------------

„Daphne, je tu mladý pan Styles.“ S těmito slovy vešla do pokoje své dcery paní Lloydová.

„Není tu nějak brzo?“ zeptala se plavovláska.

„Ne, jsou přesně tři hodiny. Tak jdi za ním a trochu se povídejte, kufry ti někdo přinese. Někomu řeknu a hlavně buď milá.“

„Samozřejmě, jiná ani být neumím.“ usmála se falešně Daphne.

Dívka kráčela po schodech dolů a už v půli cesty viděla stát uprostřed chodby Harryho, kterému na tváři pohrával ten jeho otravný úsměv a na sobě měl jako obvykle černý smoking.

„Harry.“

„Daphne, zdravím, jak se máš?“ otočil se k Daphne Harry, když uslyšel její hlas.

„Jak myslíš, že se mám. Na tuhle chvíli jsem se těšila tak dlouho a ty se rozhodneš mi ji zkazit. Skáču radostí do vzduchu, ani nevíš, jak se těším, že budu muset skoro každou vteřinu trávit s tebou.“ poznamenala sarkasticky dívka.

„Vsadím se, že se ti třesou kolena od samé radosti a jakmile budeme v letadle, tvoje chování se změní.“ usmál se mladík a mrknul.

„Jsi velmi vtipný Stylesi, měl jsi vtipnou kaši?“

„Já jsem vtipný odjakživa, dokonce si troufám říct, že jsem v naší rodině ten nejvtipnější. Pro ukázku ti dám hádanku: Co vznikne zkřížením krávy a želvy?“

„Nic, protože je to geneticky nemožné?“ nadzvednula obočí dívka.

„Špatně, možné to je a vznikne tele s přilbou.“ Řekl Harry a začal se smát.

„Co je na tom vtipného?“

„To je k ničemu, ty nemáš smysl pro humor.“ Odfrknul si kudrnáč.

„Já mám smysl pro humor! Jenomže ty jsi vtipný asi tak jako kráva, která tančí breakdance.“

„Dobře… to už stačí, radši pojďme, než tě budu muset opravdu zabít. Kufry jsou už určitě v autě a tvoji rodiče čekají, až tě uvidí vzdalovat se od nich.“  Ušklíbnul se Harry a nabídnul Daphne svoje rámě. Ta se na něj jen pohrdavě podívala a rozešla se pryč od něj. 

,, Jak jinak." Utrousil a nasedl do auta. Ani se nepokoušel otevřít dívce dveře. Steně by ho poslala za pokus o gentlemanství do háje. 

Jakmile oba nasedli do auta a zapnuli si bezpečnostní pásy, kudrnáč vyjel na silnici.

,, Víš Daphne, nejsem tak strašnej jak si myslíš." Plavovláska si posměšně odfrkla, ale dál to nekomentovala. Nechtěla se hádat v prvních třech minutách cesty.

,, Mám nápad," začal s úsměvěm kudrnáč. ,, co kdybychom se vykašlali na letadlo? Prostě bychom mohli jt autem. Podívat se nejen do Paříže, ale i dál. Na chvilku zdrhnout od povinností." Dívka se na něj podívala s nečitelmým výrazem.

,, Když si říkal, že jsem tvoje propustka, myslel si-"

,, Že spolu zdrhnem někam pryč? Jop." Zasmála se.

,, Víš co? Já to beru. Sice nás naše rodiny přizabijou, ale aspoň jednou zkuisim něco novýho." Dívala se z okna a sledovala stromy, které míjely.

,, Fajn. Takže teď vyndej mapu, která je připravená v přihrádce." Dívka poslechla. Vytáhla mapu a rozložila ji.

,, Musíme se dostat  do Doveru odtud pojedeme trajektem do Calais ve Francii. Napadlo mě nechat si Pařiž až nakonec. Chtěl bych do Brugge a do Brusselu. Co chceš vidět ty?" Dívka si prohlédla mapu a snažila se najít místo, kam se chce podívat.

,, Co třeba Gent, Rotterdam a Amsterdam." Harry se zašklebil.

,, Čteš Greena, že ano?" Daph kývla.

,, Jo, ale o to nejde. Chci vidět Nizozemí."

,, Dobře, takže začneme v Bruggách, potom pojedem do Gentu, máme to při cestě. Další na řadě bude Brussel. Mezitím si vyberem i další místa, jo?"

,, Platí. Jen se zastavíme u nějaký charity. Dám jim šaty a některý šperky, ať je klidně prodaj. Dostanou za to majlant a my se zbavíme zbytečností."

,, Překvapuješ mě Lloydová. Myslel jsem, že jsi správná modrá krev."

,, Ew, to fakt ne. A teď musíme ještě vymyslet, co s letenkama."

,, Na to už mám odpověď. Pár kilometrů odsud bydlí kamarád, kterej na ně čeká. Buď v klidu. Naše rodinky na to přijdou tak za čtrnáct dní a to už budem dávno v tahu. Nejhorší bude dostat se z Anglie, anižby nás potkali paprazzi. Jinde už nás totiž neznaj."

,, Nevěřim tomu, že zdrhám právě s tebou."

,, Ber to z tý lepší stránky, mohl to bejt Aaron." Dívka se na něj naštvaně podívala.

,, Eh, no dovol? Nikdy bych s nim nic nepodnikla. Má vymytej mozek prachama a rodokmenem."

,, Rád bych ti připomněl, že jsi s ním chodila."

,, Ráda bych ti připomněla, že moji rodiče ho milovali, stejně jako tebe. Moc na výběr jsem neměla."

,, Dobře. Jsem rád, že jsem v tvých očích trochu výš než ten idiot." Daphne se zasmála.

,, Věř mi, o dost výš."

,, Jestli já se ti nelíbim." Pousmál se kudrnáč a přemístil svůj pohled z vozovky na dívku vedle sebe.

,, Zlato, tys fakt dneska snědl něco špatnýho. Takovýhle blbosti z tebe tak často nepadaj."

******************************************************************************************************

FIREFLY: Nazdar lásky" Konečně jsme se s Nicol nějakym způsobem dohodly a napsaly další část. Omlouváme se za to šílený čekání, ale nic s tim nenaděláme. Ani jedný nebylo dobře a pak...škola je svině :/

Doufáme, že vás čekání neomrzelo a vy jste na Daph  a Harryho nezanevřeli :D

s láskou ♥firefly♥ &  ✿Nik✿