2. Kapitola

" Vy tři sednout ! "

Chvilku si je proměřoval pohledem.

" Kde jste vzali tu krabičku? Proč jste se představili tak jak jste se představili a proč jste tady ?"

Slova se ujal Noah.

" Krabička, teď tedy jak již vím přenášedlo je moje. Dostal jsem ji včera k  jedenáctým narozeninám od matky. A tohleto.. to jsou dva pošuci, kteří sahají na to,na co nemají. A tak jsme se dostali sem. Proč tu jsme nevíme, proč jsem se představil jako Snape ? Protože jsem Snape tedy i Carter no přesněji jsem Carter Snape. A tohleto si myslím, že nemá důvod lhát. No a vy jste ?"

Pokrčil rameny a hleděl muži do očí s takovou odvahou, s jakou se ještě nikdo  ne opovážil.

" Dobrá tím pádem máme dost velký problém. Chápu tedy, že Adrian je Malfoy , takže musíš být syn Luciuse Malfoye a ty Blacku.. Jsi syn Reguluse nebo Siriuse ? No a kdo jsem já ? Já jsem chlapci Severus Tobias Snape."

Noah zůstal zírat na profesora jak na ducha a chlapci na tom nebyli o dost lépe.

" Regulus. Otec se měl jmenovat Regulus." Odpověděl Axel nakonec.

Profesor kývl. "No chlapci máme tu problém. Vzhledem k  tomu, že jste zde a přenášedlo vás nemůže přenést zpět máme opravdu velký problém. Vy se totiž odsud už nedostanete. Doufám tedy, že jste své matinky objali pořádně, jelikož není možnost je již vidět. Tohle.."  ukázal na krabičku. " Je totiž moje přenášedlo. A to vás přenese tam kam potřebujete. Avšak už se  bez něj nedostanete zpět."

Noah zrudnul vzteky a skočil po Axelovi , jenž byl blíž. Začal ho bít hlava nehlava.
Adrian se je snažil odtáhnout, ale vůbec se mu to nedařilo. Místo toho skončil na zemi.

" A DOST !"

Bitka náhle skončila. "Myslím si, že jste dost velcí na to, abyste se tu nemlátili jak nějací mudlové."

Noah sklopil hlavu. Axel na tom nebyl o nic lépe a Adrian se konečně zvedl ze země s monoklem.

" Musíme vás zařadit do kolejí a vyřešit jak vás vrátit zpět, ale jak jsem říkal, je to nemožné."

Jen co to profesor dořekl zmizel v plamenech krbu.

Axel:" Kluci ? On je to Snape. Co když je to tvůj příbuzný?  Noahu ?"

Noah se podíval na Axela a v očích měl tutéž otázku.

Noah: " Znáte své otce ? Mě totiž něco říká,že já ho našel."

Než stačili reagovat plameny v krbu znovu zaútočili. Místo jedné osoby se tentokrát objevili rovnou  dvě.

Severus: " Vidíte Albusi, vidíte je ? Ten s černými oči je Snape , tohle Black a tento blond je.."

Albus:" To je Adrian Malfoy."

Opět nastalo ticho. To však nemohl Axel vydržet.

Axel: " Vždyť já Brumbála znám. A očividně nejsem sám.  Co s námi bude ?"

Severus ukázal na pohovku, kam si jedenáctiletí uličníci sedli a poslouchali co jim říká ředitel Bradavic. Zjistili, že opravdu není šance dostat je zpět k nim. Zároveň zjistili, že všichni tři chlapci byli zatajování svým otcům. Axelovi oči se zaleskly, když zjistil, že jeho otec je po smrti. Noah celou dobu pozoroval svého otce, jenž pozoroval na oplátku jeho. Adrian zase toužil poznat svého otce a tušil,že se mu to povede.

" Takže, jste všichni tři synové zde profesora Snapea. Každý máte svoji matku a až tedy na Noaha jste zdědili vzhled po matce. Zítra ráno vás klobouk zařadí do koleje a vy budete podle koleje studovat buď ve Zmijozelu, Havraspáru, Nebelvíru a nebo Mrzimoru. Já tady se Severusem pro vás prozatím náhradním otcem. Tedy až na Noaha... Pokusíme zjistit, jak vás vrátit."

Chlapci se po sobě podívali s nadějí a poté každý odešel do svého pokoje, které se objevili během rozhovoru s ředitelem.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top