A chcete vědět tajemství? 

S Henrym jsem nakonec šla na maturitní ples. Protože nikdy nemůžete vědět, jak nakonec všechno dopadne. A i když se všechno zdá nejhorší, vždycky může být i hůř. Vždycky se všechno může ze vteřiny na vteřinu obrátit, i přes to, že se to kolikrát nezdá.

Tehdy mi Henry odpověděl na můj dotaz. Ta slova si pamatuji do dnes. 

„Jsi jako oheň, ale i jako led. A právě proto, ten, kdo nemá rád zimu, miluje léto a naopak." 

Nejdřív jsem to nechápala. Ale teď vím, že tím chtěl říct, že jsem nepředvídatelná. A tou druhou větou myslel to, že nikdo nemůže být dokonalý, ale vždycky má v sobě část, kterou dokáže zaujmout. Do které se někdo může zamilovat i přes to, že mu na něm něco jiného vadí. 

Přesně, jako se Henry zamiloval do mě a jako jsem se já zamilovala do něj, i když mi vadila jeho rýpavá povaha a jemu zase moje občasná náladovost. 

Bylo tam zase něco jiného, co se nám na sobě líbilo a co nás nakonec, i přes ten zvláštní začátek, svedlo k sobě. 

Protože nikdy si nemůžete být ničím jistí.