《70》
Zbytek dne jsem byla zamlklá. Měla jsem pocit, že už mě nic nepřekvapí. Pletla jsem se.
Nejen že Jill chodí s Ashtonem. Ale i Henry není sám.
Vadí mi to?
Vadí mi spousty věcí. Ale tohle je... něco úplně jiného.
Když nám všem představoval Angie, usmívala jsem se.
Ale upřímně, moje druhá tvář chtěla brečet. Ta druhá stránka mě. Ta, která se neumí přetvařovat, měla chuť vstát a křičet. Omluvit se. Nadávat. Brečet. Utíkat.
A pak prostě nebýt.
Necítit.
Nežít.
Nic.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top