Kolik starostí jsem doteď řešila, ale byly to všechno blbosti? Jak jsem mohla být tak povrchní a samolibá? 

Ublížila jsem díky tomu i osobám, které mám ráda. Takhle už se nehodlám dál chovat. 

Sevřu ruce v pěst, když kolem mě projde zamilovaný pár. Ruce mají propletené a mě v tu chvíli napadne, jaké by to bylo, kdybych to byla já a Henry. A pak mě napadne další věc. 

Kdy jsem ho začala brát v jiném smyslu než jako kluka, který mě otravuje? A proč to všechno postrkování a nadávání vůbec začalo?

Po tváři se mi rozlije úsměv.