„Věděl jsem, že přijdeš," řekne úsečně a jeden koutek úst se mu zvedne. 

„To já taky," vrátím mu a srazím tím jeho úsměv. „Takže?" 

„Bude sranda," zasměje se a projde kolem mě. Zatáhne mi za batoh a mně nezbývá nic jiného než ho následovat.

__________________

(Henry a ty jeho tajné záhady jeho problémů. :D Já být Julia, kašlu na něj hrdost nehrdost. Jinak mějte pěkný zbytek dne i za mě a rovnou i zítřek, jelikož já dělám zítra tu zkoušku, abych vůbec prošla do toho druháku. Ach ty umělecké školy. Ještě bude sranda, ale snad to zvládnu a pak budu mít od školy pokoj... konečně! P.S. Lidi, jestli se někdo hlásíte na uměleckou školu, počítejte s postupovými zkouškami. Já s nimi nepočítala. Vůbec jsme nevěděla, že něco takového je dané pro umělecké školy, ale takhle to má každá umělecká škola... bylo mi řečeno /až moc slov: umělecká a škola :D/. No a nejlepší na tom všem je, že se to nikam nepíše a ani tu známku neuvidíte na vysvědčení. Prostě to děláte jen tak. Pro srandu. Asi, že je prý na uměleckých školách málo práce, nebo co. :D No já už se poučila - trochu pozdě, ale i tak bych školu neměnila. Teď už vím, že ne. :D)