„Co se tam stalo?" zeptá se Holly. „Zůstala si na pouti, že?" 

Přikývnu. „Ano." 

„A?" 

„Potkala kluka." 

„A?" 

„A bylo to fajn," řeknu, ale v mém hlase je slyšet smutek. 

„Ale?" 

„Druhý dne mě totálně podkopl. I když vlastně ne, on... Nevím, nepodkopl, jenom já to tak cítím. Nikdy nebylo vyřčeno, že tím hádky mezi námi ustanou." 

„Počkej... Ne! Nemyslíš snad Henryho?!" 

„Jo." 

„Panebože, Julio!" 

„Já vím, já vím... Ale vlastně ani nevím. Jsem spíš... zmatená." 

Holly se uchechtne. „Jo, no, víš... říká se, že láska si nevybírá." 

„To není láska!" 

„Ale je, Jul," přesvědčuje mě. 

„V tom případě asi nebudu první, která řekne, že by si vybírat měla. Protože u mě si zvolila toho nejhoršího, co mohla..." 

Holly se jen uchechtne a přikývne.