Henry se opře o zeď a zamává mi. Protočím oči a v okamžiku, kdy sendvič dopadne na zem vyjde ze třídy Jill. Pozvedne jedno obočí a těká pohledem z Henryho na mě a zase zpátky na Henryho.

„To fakt?" vyhrkne. „Takže vy už děláte bitvu s jídlem i mimo jídelny?"

„My?" uchechtnu se a pohled zaměřím na Henryho. „Spíš on, ne?"

„Říkejte si tomu, jak chcete, mě jen upadla svačina," odvětí Henry stále pobaveně.

„Jo, upadla. Ale asi tak minimálně pět metrů od tebe a na zeď. Blbej vtip!" zavrčím na Henryho a Jill mě poplácá po rameni.

„No, důležité je, že neskončila na tobě, ne?" řekne posměšně a já mám co dělat, abych ho neseřvala tady na chodbě. Jasně, až na to že je evidentně špatnej v tělocviku, jelikož je mi jasné, že ta svačina byla mířená na mě.

Ze třídy vyšla i Molly a při pohledu na nás tři jen zavrtěla hlavou a přešla to stejně tak, jako zbytek naší třídy.

■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■
(Komu taky upadla svačina? To jsem si tak jednou šla a najednou se otevřely dveře, vylétlo z nich jablko a zase se zavřely. A to jablko si dál šlo po schodech. :D Ach ta škola...)