·9.KAPITOLA·

Lavapaw se zazubil a Maplekit měla chuť po něm skočil a strazit ho k zemi. Ten její pohled jí roštiloval, stejně jako její sourozence. Zlostně zaryla drápy do země.
   Všude se začali ozývat souhlasné mňoukání. Maple se otočila na Frostheart, její matku. Ta byla vskutku nervózní a přešlapovala z tlapky na tlapku a olizovala si tlamu. Pak nervózně přikývla. I ty? pomyslela si celkem chmurně a otočila se na zbytek klanu.
   ,,Copak jste tak tupý? To co ta koťata udělala, se stalo už dávno a vy jim to pořád připomínáte? Oni se z chyby poučili, ale jak vidím, vy ne." prohlásila moudře a hlasitě nějaká kočka. Všichni se na ní otočili. Byla to Silverriver. Maplekit jí náhle byla strašně vděčná, ona sama nemohla klanovníkům říct, že se z toho a smrti Dustshada poučila. Neposlouchali by jí.
   Moonsky, vždy rozhodný válečník se tvářil zvláštně. Nejspíše nevěděl, co si o tom má myslet. Po chvilce se ale otřepal, postavil se a probodl všechny přítomné pohledem. ,,Ty malá koťata už si utrpěla trestů dost." pravil moudře.
   Bylo vidět, že se Frostheart trošku mírně naježila srst podél jejího hřbetu. Greyfeather se na ní otočil a sklopil uši podél hlavy. Stáhl ocas dolů. Seděl totiž vedle ní.
   Wolfstar si chvíli prohlížela všechny přítomné zamýšleným pohledem, nebo si to alespoň většina koček myslelo, její pohled na ně totiž směřoval, ale ve skutečnosti hleděl daleko do dálky. Nakonec švihla ocasem a promluvila. ,,Moonsky má pravdu. Vytrpěla toho dost, ceremoniál si dle mého zaslouží." Pohled Lavapawa vykazoval jasný nesouhlas, ale neřekl nic. ,,Ale nejprve přestoupím k ceremoniálu našich dvou učedníků, až teď jsem si to uvědomila."
   Velitelka se napřímila a pohlédla na tři mladé kočičky. ,,Frostpaw, Gingerpaw a Rowanpaw, předstupte." Bílé, trojbarevné a zrzavé rozpačité kočičky předstoupili. Sklopili hlavy.
   ,,Jste připravené čelit válečnickému zákoníku a chránit klan, i kdyby vás to mělo stát život?" Kočičky přikývli, ani na chvilku nezaváhaly. ,,Tak tím pádem já Wolfstar, velitelka RowanClanu vám nyní uděluji vaše válečnická jména."
   ,,Frostpaw, tvrdě ses učila, abys porozuměla válečnickému zákoníku a velký Klan oceňuje tvou statečnost a ochranost. Od této chvíle jsi Frostice." olízla bílé kočičce rameno a Maple viděla v jejích modrých očích záblesk hrdosti a odvahy.
   ,,Gingerpaw, Velký Klan oceňuje tvou dychtivost se učit a pomáhat druhým. Tvé nové jméno je Gingerbloom." řekla a popošla k zrzavé kočičce, udělat známý rituál.
   ,,Rowanpaw, i u tebe Velký Klan oceňuje radost a důvěru, tvé jméno bude Rowanpetal." Provedla to stejné a celý klan začal jásat.
   ,,Frostice! Gingerbloom! Rowanpetal!" Skandovali válečníci, válečnice, matky, starší, zástupce ba i učednici a ze školky se ozývalo i veselé mňoukání koťat. Maplekit se k nim přidala.
   ,,A teď." promluvila velitella hlubokým a silným hlasem a Maple se trošku roztřepaly nohy, ale nedala to na sobě znát. ,,Učiním těchto pět koťat učedníky, jak si zaslouží. Jaykite, od této chvíle se budeš jmenovat Jaypaw a tvou učitelkou bude Ravenfeather." řekla Velitelka a dotkla se nosem jejího bratra.
   ,,Dovekit, od této chvíle jsi Dovepaw a tvou učitelkou je Silverriver." pokračovala velitelka a když se jí dotkla nosem, otočila se k Maplekit.
   ,,Maplekit, od této chvíle až do té, kdy dostaneš své válečnické jméno, tě budeme nazývat Maplepaw. Tvým učitelem bude Moonsky." Wolfstar se jí dotkla nosem a najednou se její oči zvláštně rozsvítili, až to začalo vypadat, že jí vůbec nevidím. Maple zatajila dech.
   ,,NightSky!" zavolala. Pak se otočila na ostatní klanovníky. ,,NightSky! Nightsky! Nightsky!" skandovali všichni s očima stejně zvláštníma a.... hrůzostrašnýma. Maplepaw se začala točit hlava. Šeptání se ozývalo všude kolem.
   ,,NightKit." pravila velitelka a otočila se pryč od skandujících koček. Hleděla daleko do dálky a její kožich prapodivně vlál. ,,Od teď jsi NightPaw a tvým učitelem jest FamilyCurse!" pak se otočila na Maple. ,,Rodinného prokletí se nikdy nezbavíš!"
   Najednou to všechno skončilo. ,,Jaypaw! Dovepaw! Maplepaw!"....Až teď si ale Maple začala uvědomovat, že se jí nosem měl dotýkat učitel a né velitelka. Možná to bylo součástí jejího snu. Na nose totiž necítila pach velitelky, ale Monskye. Ale hlavně prokletí.... jehož pach poznáte hned.
  Ať to bylo cokoliv, bylo to už za ní....

                             ~||~

670 slov! Sláva další kapitolka! Yey!💖
  
  

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top