Byl poklidný den a Maplefrost šla lesem. Crowstorm byl v doupěti s koťaty. Měli jednu pískově zrzavou kočičku s modrýma očima - Sandkit, šedého kocoura s černými pruhy a jantarovýma očima - Thistlekita - a černého zelenookého kocoura jménem Blackkit.
   Šla potichu lesem. Vánek jí čechral její srst. Měla už ulovené dvě myši. Zaslechla zvuk v keři. Veverka! Rozběhla se a skočila. Nic. Prošla keřem na druhou stranu a nevěřila svým očím. Všude byla tma. A rostly tam šedé a ohlé staré stromy.
   Přišel k ní stín a ona pochopila, že to není sen. Stín se zasmál. Byl to NightSky. ,,Ahoj, Maplefrost." zasmál se. Jeho hlas byl tajemný a pohrdavý ,,Konečně se spolu setkáváme. Je čas to s tebou skoncovat, jako jsem to udělal se tvým bratrem."
   ,,COŽE?!" zavrčela na něj. ,,Jaypaw zemřel v bitvě s LeafClanem!"
    NightSky se zase rozesmál. ,,Coapk to nechápeš, milá Maplefrost?" zavrčel. ,,Měl zelené oči! Tudíš si nebyla jediná prokletá. V bitvě se nakonec nechal sám zabít, díky mě. Takže si toho válečníka z LeafClanu zabila jen tak. Si stejná jako já."
   ,,Nikdo není stejný jako ty, zrůdo!" zasyčela.
   ,,Až tě zabiju, vrhnu se na mučení toho tvého černého koťátka se zelenýma očima. Už se těším, jak bude pištět strachy!" smál se jí přímo do očí.
   ,,Blackkita nech na pokoji!" Tělem jí začaly proudit mateřské pudy. Začala zarýval drápy do suché půdy na zemi. ,,Mého syna NIKDO mučit nebude!" zaječela.
   ,,Tak  to zkus zastavit?" řekl provokativně. ,,Jak to chceš udělat? Vykouzlíš mezi mnou a ním kouzelnou stěnu, abych se k němu nedostal?"
    Maplefrost cítila hněv v uších. Naježila se a odrazila se od země. Skočila přímo na NightSkye. Najednou on i jeho tajemný svět zmizeli a ona začala padat do prázdnoty.
    Něco její pád zastavilo. Tělem jí projela silná bolest.

Maplefrost stála mezi hvězdami a přesto nepadala dolů. Naproti ní se objevil Jaypaw. ,,Ahoj, Maple. Pojď, dovedu tě do StarClanu." mňoukl a usmál se.
   ,,Já.....ja jsem..... mrtvá?!" zeptala se nevěřícně a její srst se zase naježila.
   ,,Ano. Tady už na tebe žádná kletba nemůže. Není to super? Pojď. Matka už na nás oba čeká." vysvětlil a opatrně do ní šťouchl čenichem.
   ,,NE!" zasyčela na něj rozlíceně. ,,Moje kotě teď projde tím, co já, ale já to NEDOPUSTÍM. Pomstím se!" zavrčela a zelené oči jí plály. Rozběhla se pryč od Jaypawa s nevěřícným výrazem. Vztekle švihla ocasem naježila se.
   ,,NIGHTSKY BUDE LITOVAT TOHO, ŽE SE KDY VŮBEC NARODIL!"

                              ~||~

400 slov. Tohle byla poslední kapitola. Už zbývá jen epilog. ^^