Po celonočním škrábáním se a přemítáním nad tím, jak je možné, že mě znovu dostala, se na obzor konečně vyhoupnou první paprsky slunce. S ručníkem v ruce ospale kráčím ke klučičích sprchám těšíc se na nový den a zároveň jeden z posledních na tomto táboře.
Všichni se pomalu probouzejí, z některých holčičích chatek už dokonce slyším smích.

„Dobré ráno," ozve se za mnou, prudce se ohlédnu. Skyler tam stojí už oblečená s ranním ruměncem na tvářích, své krátké vlasy má roztomile zastrčené za uši.
„Zdravím," zabručím trochu naštvaně, ale nevydržím to dlouho, protože mě líbne na tvář a podává mi čokoládový muffin, který mám tak rád, ale vždy než stihnu dojít do snídaňového stanu, jsou už všechny pryč. Podezřívavě si k němu nejdřívě čichnu, pak se na něj podívám ze všech stran a snažím se přijít na to, kde je háček.
„Není tam bomba Jayi," směje se Sky.
„Ani projímadlo, jed, rozmixovaní červy nebo bláto?" ujišťuji se raději.
„Takový recept na muffiny neznám," pokrčí rameny, potom si do něj kousne.
„Dobře, neměl jsem se nechat nachytat," rezignuji a vytrhnu ji sladkost z ruky, mlsně se do ní zakousnu. Moje podrážděnost je rázem ta tam, další kousek cesty jdeme společně a povídáme si o všem možném. Pak si čistím zuby, uslyším falešné tóny Guttiho svolávací trubky a obrátím oči v sloup, vyplivnu pastu, mrknu na sebe do zrcadla (každodenní rutina, trénink svůdnosti), vyběhnu ven vstříc dalším polibkům od mé holky?

Skyler Lors

Když jsem dnes ráno viděla Jayovi kruhy pod očima bylo mi ho líto, uzmula jsem jednu z jeho oblíbených pochutin a vydala se za ním. Normálně se lidem neomlouvám a není mi jich líto, zvláště kluků, ale najednou zjišťuji, že u něj to není až taková pravda. Jakmile se zakousl do muffinu cítila jsem se o něco lépe a byla ráda, že se za můj další vtípek nezlobí.
Někde v dálce uslyším volání nemocného slona a rozbuší se mi srdce. Ne, počkat, to jen Gutti svolává tábor k dnešnímu programu, uvědomím si o sekundu později. Vydám se na hlavní plac a stejně jako ostatní zaujatě sleduji dnešní volbu oblečení našeho vedoucího.
Oči nám totiž vypaluje jeho žlutá košile s růžovými květy ve stylu Hawai, ale asi vyrobená člověkem, který na Hawaii nikdy nebyl. Zelenomodře pruhované kraťase přímo způsobují chuť vyzvracet všechno, co jste doposud snědli, protože se s onou košilí tak bijí, že nás z toho chytají mrákoty. Nezapomněl ani na ponožky v sandálech a kovbojský klobouk.
"Vyberte si dvojici, budeme závodit," řekne, hned na to se ozve celým davem otrávené zabručení.
"Vítězný pár nebude muset vplňovat dnešní matematické testy," přidá ještě k původnímu oznámení a rázem všichni ožívají. Otočím se na Kim rozhodnutá vyhrát, ale zrovna se souká do skákacího pytle s Ashtonem. Škoda, že nejsem lokomotiva, protože začnu supět vzteky. Vztek ve mně vyvolává vražedné sklony a tak popadnu za ruku o kousek dál stojícího Jaye a do ruky mu vtisknu pytel, který vezmu z hromady.
Chvílí se na něj nechápavě dívá jelikož je asi zvyklý, že většinou stojíme proti sobě.
"Princezno, já mám svůj život rád," zakňourá, ale rychle ho políbím a už nic nenamítá.
Oba se připravíme na startovní čáru nakreslenou bílou křídou. Za zády cítím teplo sálající z jeho těla, chytne mě kolem pasu a se zapísknutím ze startovní píšťalky uděláme první skok. Nejsme jediní, kdo hned skončil na zemi, ale několika týmům, včetně Ashtonova, se to ale podařilo ustát a šnečí rychlostí se dostávají do několik metrů vzdáleného cíle.
"No tak!", křiknu na mého parťáka. Jay se chechtá, jeho ruce najednou nejsou na mých bocích, kde ještě před chvílí byly, ale lechtají mě. Oba se válíme v pytli na zemi a řehtáme se jako malé děti, což si opět vyslouží naštvané pohledy ostatních holek.
Ozve se další písknutí z Guttiho píšťalky, zadívám se k cíli, kde se vítězně objímají Liam a ještě nějaká holka. Naštvaně plácnu dlaní do země až rozvířím prach a přivodím si záchvat kašle.
"Neboj Princezno, další úkol zvládneme," poplácá mě po zádech Jay.
"Abych s tebou vyhrála, musela bych ti amputovat obě ruce a ten mozek mezi nohama," prskám jako kočka, už se totiž vidím, jak počítám kvadratické rovnice bez kalkulačky.
"Vzdávám se," zvedne ruce ",ty jsi fakt ta nejsoutěživější holka na planetě," směje se a dá mi pořádnou pusu.

##########

Poslední dny tábora utíkají stále rychleji a musím uznat, že si z nich nepamatuji nic víc, než noční rande s Jayem, nebo večerní klábosení s Kim, které jsem po odškodnění jedné müsli tyčinky konečně odpustila tu zradu před soutěží v pytlech. Sedím u táboráku, poslouchám Zaru, jednu z našich normálních vedoucích, jak hraje na kytaru a po dlouhé době mám pocit, že je vše v pořádku. Hlavu položím na Jayovo rameno, pozoruji tančící plameny a něco mi říká, že večerní procházky, nebo šplhání na skálu v plavkách nejsou poslední příjemné chvilky, které s tímto klukem prožiji.
I dnešní noc se plánujeme vyplížit ven a prozkoumat okolní lesy, tentokrát ale půjdeme společně s Kashem, neboli Kim a Ashem.

"To černé, nebo fialové krajkové," zeptá se Kim stojící přede mnou s dvěma kusy mikro látky, kterým myslím říká tílka.
Zaťukám si na čelo a oblečená ve své teplákové soupravě si ukousnu z jablka.
"Nejdem lovit motýly," odvětím a plácnu sebou do peřin.
Očima zabloudím na ciferník hodin. Je půlnoc, konečně úplná tma a v mé hlavě se začne rýsovat ďábelský plán. Sice jsme se už s klukama domluvili, že válku skončíme smírem, ale jedno malé bafnutí přece nikomu neublíží.
Nechám svou kamarádku se připravit a vydám se k klučičím chatkám, konkrétně k té úplně vpravo, jejíž okna jsou díky vedru otevřená dokořán. Přehodím si přes hlavu kapuci a stoupnu přímo pod jedno z nich.
"Takže jsem vyhrál?", směje se Ash uvnitř.
"Víš, že už nehraju," odpoví Jay trochu naštvaně.
"Stejně mi dlužíš padesát babek kamaráde, jednou si se vsadil, platí to," namítne kluk mé kamarádky.
"Fajn," zabručí ten můj a uslyším šustění bankovek.
"Kim byla jednoduchá, rybka vyplavala do sítě hned, ale ty a Skyler? Chudáku, ta holka je oříšek, divím se, že sis vsadil zrovna na ni. Ale co už, obě holky máme omotané kolem prstu," zvolá vítězoslavně Ashton a já strnu. Celým mým tělem projde vlna chladu, zklamání a smutku.
"Drž hubu jo," napomene ho Jay.
Z oka mi vypadne pár slz, rychle je utřu rukávem.

Ahoj všichni jak se máte?
Co říkáte na kapitolku? Výchází o den později, ale snažila jsem se ji udělat delší i přesto, že každé tři vteřiny kýchám a mám šílenou rýmu. :D Budu moc ráda za jakkékoliv vaše vyjádření. :)
Krásný den