Když už jsme s Kim obě upatlané od medu, mám hned lepší pocit, ten mě však přejde tak rychle, jak si uvědomím, že smýt tuto lepkavou směs zabere hodiny. Okamžitě tedy popadnu ručník a vydám se ke sprchám. Beru to oklikou, aby nikdo neviděl pomstu, která se Jayovi, to musím uznat, docela povedla. Pomyslná kolečka v mé hlavě začnou šrotovat na plné obrátky. Jak věděli kdy vylezu z chatky? Copak spali celou noc venku?
Musím se přesvědčit a tak se ještě zaběhnu podívat zpět k místu, odkud vyskočili. Bingo! Jejich spacáky jsou tu stále rozházené, dokonce záhlednu i ponožku jednoho z kluků. Kdo by řekl, že příležitost na odplatu se mi naskytne tak rychle? Sáhnu do svých žertíkových zásob a vytáhnu malý pýtlíček s hnědým práškem. Opatrně jeho obsah nasypu do spacích pytlů, nevynechám ani onu zapomenutou ponožku. V tom zaslechnu gong a Guttiho píšťálku, tábor se začíná probouzet k životu, otřu si ruce do ulepených kalhot, teď už musím vážně pohnout.
///
Po včerejším incitentu vyhlížím ostýchavě Daniela, ten se ale u snídaně neukáže, tím mi usnadní polykaní jahodového jogurtu. Dnešní táborový den je ve znamení volonočasových aktivit, každý z nás si může vybrat z několika stanovišť, kde bude trénovat svůj mozek. Kim se se mnou hned rozloučí a zamíří na hodinu umění s ženou, jejíž hlavu zdobí dredy a barevné šátky. Nic pro mě. Zahledím se tedy na program a snažím se najít něco, co by mi pomohlo zapomenout na Daniela, Jaye a kohokoliv mužského pohlaví. Spokojeně mlasknu, když uvidím možnost plavit se na menších loďkách po nedaleké řece. A vyjíždí se za několik minut, skočím si pro plavky a nachystaná nastoupím na určené místo srazu pro zájemce.
"Tááák mládeži!" zapěje Guttiho hlas. Většinou z nás projede vlna zklamání, že na cestě za vodním dobrodružstvím, nás povede právě tento podivín, který si na sebe dnes vzal kloubouk se vzory papoušků.
"Rozdělíme vás do skupin po dvou, dám vám přesné instrukce a sejdeme se v cíli!"
Rozhlédnu se kolem sebe, je to v pořádku, v dohledu není žádný z těch, které dnes nemám zájem vidět. Rozdělení proběhne hladce, dokonce se ukáže, že jako jediná ze skupiny mohu mít jednu loďku pro sebe. Šťastně se k ní vydám zatím spokojená úplně se vším.
"Počkejte!" ozve se z dálky dobře známý hlas. Jay udýchaně doběhne až k nám a nasadí výraz nevinného štěňátka.
"Omlouvám se, jedna dívka se zranila, vzal jsem jí na ošetřovnu. Našlo by se tu pro mě ještě jedno místo?"
Gutti k němu přistoupí a mužně ho poplácá po zádech.
"Pro chlapáka jako ty vždycky, tady Skyler bude velice ráda za tvou společnost!" nadšeně na mě ukáže. Představte si výraz hodně naštvané kočky, takhle nějak jsem se totiž v ten moment tvářila. Zato na Jayově tváři se rozsvítí megawattový úsměv, hned si to hrne ke mně do loďky, která se docela dost rozhoupe, když do ní skočí.
"Nazdar Princezno!" pozdraví mě jako nejlepší kamarádku. Všimnu si několika závistivých pohledů dívek, zabodnou se do mě jako grilovací vidlice do kuřete.
"Neříkej mi," začnu, ale on mi skočí do řeči:
"Promiň."
Sedí za mnou, takže nemůžu vidět jeho obličej, ale něco mi říká, že to myslí vážně.
"Tak co měla ta holka za problém? Ztratila jazyk a ty si jí ho pomáhal najít tím svým?" rýpnu si do něj jedovatě a pevně uchopím pádlo.
"No jestli chceš pomůžu ho najít i tobě," odpoví mi sebejistě.
Moje obočí začne opět šplhat do výšin mého čela, raději začnu pádlovat.
"Ne díky, to bych ho už radši nikdy nenašla."

//Jay Fletcher//
Sleduji Princeznina záda, každý její pohyb je velmi jistý, jakoby se na něj usilovně soustředila. Ani jeden z nás se ještě nevyjádřil ke včerejší noci, natož k dnešnímu ránu, nechal bych to plavat, ale zvědavost hryže a hryže. Je vidět, že problém jménem Daniel nebude jen tak obyčejný problém, protože tak rozhozenou Sky jsem naposledy viděl, když brečela u chatek právě po jeho příjezdu. Nevydržím to, přestože už asi půlhodiny tiše rozrážíme vodu dřevěnými pádly.
"Měla jsi sladké ráno?" zeptám se jí jen tak mimochodem. Uslyším však tichý smích, nevím proč, ale ten smích se mi líbí.
"Musím uznat Fletchere, že se ti to povedlo," odpoví.
"Teď jsme si kvit ne? Co kdybychom se na to už vykašlali?" zkusím s ní sjednat příměří, když jsme teď na jedné lodi, doslova. Chvíli je ticho, jakoby přemýšlela.
"Ne, to nejde," řekne prostě.
"Fajn, to jsem čekal, ale dlužíš mi maličkost," vyhrknu možná až příliš rychle. Ona položí pádlo do loďky a otočí se, aby na mě viděla. Tváře má pěkně růžové od námahy a v očích se jí leskne její jiskra, taková, jakou jsem neviděl ještě u žádné holky.
"Maličkost? No pěstí ti klidně dám," navrhne mi a naoko si začne chystat tu svou drobnou pěst.
"Včera jsem ti pomohl pamatuješ? Chci vědět, co stalo mezi tebou a Danielem," řeknu rozhodně. Sky trochu trhne rameny, když zmíním jeho jméno, upře na mě své světle hnědé oči barvy mléčné čokolády, potom vzdychne a ukáže na menší výběžek břehu.
"Dobře, řeknu ti to."
Namíříme tedy naše skromné plavidlo na onen výběžek, zajistíme ho a posadíme se na menší balvany. Skyler odněkud vykouzlí krásné červené jablko, s chutí se do něj zakousne a když si všimne, jak na ni koukám, nabídne mi taky.
"Nejdřív," řekne mezi kousaním svého sousta," mi pověz co si tam dělal ty."
Pokrčím rameny a nakopnu malý oblázek, který s plesknutím dopadne do řeky.
"Potřeboval jsem si zapálit, chodím na to místo od té doby, co jsme přijeli, je tam pěkně, procházel jsem se, uslyšel přidušený výkřik a šel za ním. Pak už jsem viděl jak se na tebe sápe a dostal vztek, neměl se tě dotýkat, když jsi nechtěla," dokončím svou část příběhu.
Spokojeně prikývne jakože jí to stačí, potom se nadechne, věnuje mi jeden z nejdelších pohledů, jaký jsme si kdy vyměnili.
"Vlastně netuším, proč to říkám vlastně tobě, ale máš pravdu, tak nějak si to zasloužíš, jen předem upozorňuji, že v té době jsem byla naivní a hloupá."
"Jasný," přikývnu.
"Než jsem se přestěhovala sem, žila jsem v menším městě nedaleko Brooklynu. Na naší základce moc lidí nebylo, ale s Hanou a Danielem jsem si rozuměla od prvního dne, byli to mí nejlepší přátelé.  Jenže mezi mnou i Danem se časem začalo dít něco většího, šíleně jsem se do něj zamilovala a když mi řekl, že to cítí stejně, nic nám nebránilo v tom, abychom  spolu chodili. Vše bylo naprosto dokonalé, ale druhým rokem našeho vztahu se začal chovat divně a Hana taky. Oba dva tehdy měli zkoušky a tak jsem to přisuzovala tomu. Často se spolu učili, trávili spolu čím dál víc času. Pak jsem to zjistila. Podváděl mě s mou nejlepší kamarádkou, do toho všeho mi zemřel děda a já se nervově zhroutila. Chtěla jsem to vzdát, jednoho večera jsem si prostě vzala mamčiny prášky na spaní a rozhodla se to ukončit. Našli mě včas. Máma s tátou  se dozvěděli, co mi Daniel udělal, zabalili nás a odstěhovali na míle daleko. Dál už to znáš, znáš tu Skyler, která nenávidí kluky," dopoví svůj příběh a já na ni jen hledím. Nedokážu si jí představit tak zlomenou, že by to chtěla skončit.  Najednou ji chápu, vidím před sebou ptáče se zlomeným křídlem, jenž se pomalu, ale jistě, hojí.
"To je hajzl!" procedím přes zuby. Vztahům sice moc neholduji, ale vím, že bych to holce nikdy neudělal. Skyler je ticho, sleduje vodní hladinu, po tváři jí steče několik slz, které se snaží utřít tak, abych to neviděl. Zvednu se a posadím na její kámen, svým palcem ji lehce otřu tu slanou vodu.
"Je to minulost, přestože tě teď pronásleduje, pořád je to minulost, už se stalo a nemůže se to stát znovu, protože jsi silnější a moudřejší. Jestli na to chceš zapomenout klidně mi dej pěstí, ulev si, ale prosím tě do břicha, můj obličej má totiž až moc velkou cenu," upozorním ji předem. Skyler se zasměje a podívá se na mě, z blízka můžu vidět každý detail jejího obličeje.

//Skyler Lors//
Najednou mi jeho přítomnost nevadí, ba naopak. Opřu si hlavu o jeho rameno, přestože se to příčí s tím, co jsem si před odjezdem z Brooklynu slíbila.
"Skyler?" ozve se chraplavě, zvednu hlavu, na mých rtech bleskurychle přistanou ty jeho sametové a zmizí tak rychle, jako se tam objevily. Zamrkám a podívám se na něj, v očích má strach, bojí se, jak budu reagovat. Rozhodnu se ho překvapit, rukama mu lehce zajedu do vlasů a přitáhnu si ho k dalšímu polibku. Můj slib, že každý kluk je sukničkář a proto si s nima nebudu už nic začínat se rozpadl v prach, protože se právě s jedním líbám.

Jak se vám líbila dnešní kapitola?:) Budu ráda za vaše vyjádření, protože právě ta mě posouvají dobředu.
Přeji vám pěkný den, uživejte volna a pááá