Kdyby někdo viděl do mojí hlavy, spatřil by uvnitř šrotovat kolečka. Přebírám se ve své pomyslné sbírce žertíků, ale přijde mi, že se ani jeden nehodí. Vždyť v tomto prostředí se nedá přemýšlet, už dvě hodiny posloucháme jódlování linoucí se z reproduktorů a klábosení kluků o fotbale. Kim usilovně převaluje v ústech žvýkačku, jakoby se opravdu rozhodla pro smrt z užvýkání.
„Dáme si malou zastávku mozečci!" zavolá Gutti k žákům dozadu.
„Ano!" vyhrkneme s mojí spolusedící úlevně a hrneme se ke dveřím, okamžitě nasaju čerství vzduch, protáhnu záda a zachrastím v ruce několika mincemi očima patrajíc po automatu na kávu, protože se nacházíme na benzince.
„Tak jak se cestuje Princezno?"
Jay je zrovna shrbený nad svou botou, zavazuje tkaničku.
„Ty se ptáš? Nevím, co je horší, jestli Gutiho hudba, nebo váš smích, který se dá srovnat s chrochtáním prasete."
Jen zakoulí očima a mávne na Ashtona, oba dva se vydají přes parkoviště ke stánku se zmrzlinou.
„Uvnitř prý mají automat i na limonádu, jdeš?" Kim ukáže k benzince, přikývnu a následuji ji. Zvonek nad dveřmi zacinká jakmile vejdeme, chlápek za pultem vzhlédne od časopisu o vaření a obě si nás důkladně prohlédne, radši rychle zamíříme k stařičkému automatu. Naťukám odpovídající číslo a čekám, až mi vypadne láhev s vychlazenou minerálkou, to stejné potom zopakuje Kim, její Fanta se ale zasekne a nechce vypadnout.
„Hej!"
„No ona k tobě nepřijde," zasměju se, když ji sleduji, jak naštvaně kouká za sklo automatu. Bouchnu do něj pěstí, abych jí pomohla, nejenže mám  najednou pocit, že mi upadne ruka, ale nápoj je stále ve spárech malé pružinky. Zkusím do něj i koupnout, vrazit ramenem a dokonce hodit další čtvrťák.
Poraženě koukáme s Kim na toho kovového obra, došly nám nápady, mlčky tam stojíme nechtíc se vzdát.
„Skyler?" ozve se najednou vyděšený hlas mé kamarádky.
„Hmm?" vydám ze sebe zatímco přemýšlím.
„Zdá se mi to, nebo pravé slyším startování motoru?"
Stejně jako ona se zaposlouchám, kromě tikání hodin a smrkání prodavače zaregistruji vrčení, které se mi nezdá.
„Do háje, utíkej!" zaječím a vyběhnu ven s Kim v patách, s otevřenou pusou koukáme na autobus vyjíždějící z parkoviště. Rozběhneme se k jeho zadní části, kde sedí kluci, začnu mávat a poskakovat, první si nás všimne Ashton, zazubí se, zatahá za rukáv Jaye a ukáže na nás. Potom oba dva s úšklebky na tvářích zamavají.
Z autobusu se stane jen žlutá čmouha pomalu mizející v dáli. Bez nás.

Budu moc ráda za vaše názory:)
Pokud byste si našli chvilku mrkněte i na můj nový příběh Královské zajetí;)