Škrtl jsem sirkou a zapálil vysokou černou svíci, tak dokonale se hodila k dnešní noci.
,,Nemusíš se bát, do svítání náš problém vyřešíme," sfoukl jsem sirku a ohořelý konec přiblížil k jejímu výstřihu. Chvěla se, vibrovala jako těsně před orgasmem. Vyjekla, když se zuhelnatělý kousek dřívka dotkl její kůže, aniž by ji spálil. Nakreslil jsem uhlíkem kříž. Špinavá jako Popelka, nečistá jako nejposlednější děvka. Ponese znamení, dokud ji Bůh neočistí.
,,Zradila jsi mě," pronesl jsem vážně.